Přeskočit na hlavní obsah

Táborská zoo o víkendu přivítala nového obyvatele, zachráněné mufloní mládě

Tragicky mohl skončit život malého mufloního mláděte, jehož matku na začátku října srazil a zabil řidič auta. Pro teprve jednodenní mládě by to byl normálně rozsudek smrti, opuštěné by umřelo hladem. Naštěstí ho objevila a zachránila rodina z Mečichova, která ho předala do další péče Heleně Tomáškové. Ta už mnoho let chová kozy a ovce, takže pro ni záchrana mufloního mláděte nebyla nic nového. Po intenzivní péči se ho podařilo zachránit a v neděli tak mohlo rozšířit zvířecí řady zoologické zahrady v Táboře. Právě ta se zachráněného mladého muflona ujala.



Kozí mléko v plastové lahvi nahradilo muflonímu mláděti mléko mateřské.

První noc byla takřka proplakaná voláním matky, které se už nedočká. Rychle si navykl na přítomnost lidí a velice dobře přijal náhradní kozí mléko v láhvi, které ho od mého kozího stáda máme naštěstí dostatek, včetně mleziva, které první dny bylo pro jeho přežití potřeba,“ vzpomíná na první nejtěžší noc chovatelka Helena Tomáškové, podle níž se jako dobrá průprava ukázala její letitá praxe při odchovu jednodenních kůzlat a jehňat.

Mufloní mládě si na přítomnost lidí rychle zvyklo.

Malému muflonímu klukovi, kterého pojmenovali Muf, se lidská péče velmi líbila a začal prospívat. „Během pár dní si navykl na všední lidský hluk, včetně pozornosti našich dětí, koček, slepic a i psů. Když bylo potřeba vzdálit se z domova na delší dobu během dne, Muf nás velmi rád doprovázel. Nechtěl promeškat nejpříjemnější část dne - krmení. Díky naší dceři je to snadnější, protože mě v krmení mohla zastoupit, když jsem byla v práci. Navíc mu společnost dělalo společnost naše kozí stádo, se kterým bylo po celý den. Na večer si ale rádo zalezlo do svého koutku a zavrtalo do slámy,“ poznamenala chovatelka Tomášková.

Muflonímu mláděti zachutnalo a bylo pořád při chuti, takže rostlo jako z vody. „Po téměř měsíci bylo jasné, že z něj vyroste statný jedinec, který potřebuje větší prostor. Takový jsme mu ale u nás nabídnout nemohli. Dlouho jsme proto přemýšleli, kde by mohl nalézt nový domov. Nakonec jsme se i díky vstřícnosti pana ředitele rozhodli, že nejvhodnějším umístěním bude táborská zoologická zahrada, kde bude mít nejlepší možné podmínky pro život. Navíc ho tam budeme moct s dětmi pravidelně navštěvovat a pozorovat, v jak nádherné zvíře Muf vyroste,“ dodává chovatelka Tomášková.

Mufloní mládě si na přítomnost lidí rychle zvyklo.

Jsem velmi rád, že se ještě najdou lidi, kterým není lhostejný osud zvířat. Chci velmi poděkovat rodině paní Tomáškové, že se muflona nejen ujala, ale zásadním způsobem přispěla k tomu, že přežilo. Bez jejich intenzivní péče bylo odsouzeno k smrti. Naše táborská zoologická zahrada se zaměřuje na ochranu nejen ohrožených druhů, ale všech zvířat v nouzi. Proto jsme ani dlouho neváhali a mufloní mládě k nám rádi přijali,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Jde o prvního muflona v táborské zoologické zahradě, až dosud tento živočišný druh nechovala. Mládě je umístěno u pokladny ve výběhu s ouessantskými ovcemi. Návštěvníci se s ním tak mohou seznámit už nyní.

Mufloní mládě si na přítomnost lidí rychle zvyklo, dceru chovatelky si oblíbilo nejvíce.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Aktuálně je otevřená jen o víkendech od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Mufloní mládě u chovatelky Heleny Tomáškové mezi kozí kamarády rychle zapadlo.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...