Přeskočit na hlavní obsah

Táborská zoo o víkendu přivítala nového obyvatele, zachráněné mufloní mládě

Tragicky mohl skončit život malého mufloního mláděte, jehož matku na začátku října srazil a zabil řidič auta. Pro teprve jednodenní mládě by to byl normálně rozsudek smrti, opuštěné by umřelo hladem. Naštěstí ho objevila a zachránila rodina z Mečichova, která ho předala do další péče Heleně Tomáškové. Ta už mnoho let chová kozy a ovce, takže pro ni záchrana mufloního mláděte nebyla nic nového. Po intenzivní péči se ho podařilo zachránit a v neděli tak mohlo rozšířit zvířecí řady zoologické zahrady v Táboře. Právě ta se zachráněného mladého muflona ujala.



Kozí mléko v plastové lahvi nahradilo muflonímu mláděti mléko mateřské.

„První noc byla takřka proplakaná voláním matky, které se už nedočká. Rychle si navykl na přítomnost lidí a velice dobře přijal náhradní kozí mléko v láhvi, které ho od mého kozího stáda máme naštěstí dostatek, včetně mleziva, které první dny bylo pro jeho přežití potřeba,“ vzpomíná na první nejtěžší noc chovatelka Helena Tomáškové, podle níž se jako dobrá průprava ukázala její letitá praxe při odchovu jednodenních kůzlat a jehňat.

Mufloní mládě si na přítomnost lidí rychle zvyklo.

Malému muflonímu klukovi, kterého pojmenovali Muf, se lidská péče velmi líbila a začal prospívat. „Během pár dní si navykl na všední lidský hluk, včetně pozornosti našich dětí, koček, slepic a i psů. Když bylo potřeba vzdálit se z domova na delší dobu během dne, Muf nás velmi rád doprovázel. Nechtěl promeškat nejpříjemnější část dne - krmení. Díky naší dceři je to snadnější, protože mě v krmení mohla zastoupit, když jsem byla v práci. Navíc mu společnost dělalo společnost naše kozí stádo, se kterým bylo po celý den. Na večer si ale rádo zalezlo do svého koutku a zavrtalo do slámy,“ poznamenala chovatelka Tomášková.

Muflonímu mláděti zachutnalo a bylo pořád při chuti, takže rostlo jako z vody. „Po téměř měsíci bylo jasné, že z něj vyroste statný jedinec, který potřebuje větší prostor. Takový jsme mu ale u nás nabídnout nemohli. Dlouho jsme proto přemýšleli, kde by mohl nalézt nový domov. Nakonec jsme se i díky vstřícnosti pana ředitele rozhodli, že nejvhodnějším umístěním bude táborská zoologická zahrada, kde bude mít nejlepší možné podmínky pro život. Navíc ho tam budeme moct s dětmi pravidelně navštěvovat a pozorovat, v jak nádherné zvíře Muf vyroste,“ dodává chovatelka Tomášková.

Mufloní mládě si na přítomnost lidí rychle zvyklo.

„Jsem velmi rád, že se ještě najdou lidi, kterým není lhostejný osud zvířat. Chci velmi poděkovat rodině paní Tomáškové, že se muflona nejen ujala, ale zásadním způsobem přispěla k tomu, že přežilo. Bez jejich intenzivní péče bylo odsouzeno k smrti. Naše táborská zoologická zahrada se zaměřuje na ochranu nejen ohrožených druhů, ale všech zvířat v nouzi. Proto jsme ani dlouho neváhali a mufloní mládě k nám rádi přijali,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Jde o prvního muflona v táborské zoologické zahradě, až dosud tento živočišný druh nechovala. Mládě je umístěno u pokladny ve výběhu s ouessantskými ovcemi. Návštěvníci se s ním tak mohou seznámit už nyní.

Mufloní mládě si na přítomnost lidí rychle zvyklo, dceru chovatelky si oblíbilo nejvíce.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Aktuálně je otevřená jen o víkendech od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Mufloní mládě u chovatelky Heleny Tomáškové mezi kozí kamarády rychle zapadlo.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...