Přeskočit na hlavní obsah

Bez kanalizace či jímky je v Praze 43 obydlených domů, ve středních Čechách je takových 1535

Bezstarostně spláchnout záchod nebo vypustit vanu je u nás v jednadvacátém století natolik samozřejmá věc, že nikoho ani nenapadne, že by to snad někdy nešlo. Přesto i nyní stále zůstává mnoho obyvatel, kteří na tento komfort musí zapomenout, a to dokonce i v bohaté Praze. Bez napojení na kanalizaci nebo vlastní jímky totiž je v hlavním městě 43 obydlených domů. Nejvíce takto nevybavených domů, celkem 1535, je ve Středočeském kraji. Vyplývá to z upřesněných výsledků loňského Sčítání 2021 o bytech, které nyní zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V rámci celého Česka evidují statistici celkem 6398 domů bez napojení na kanalizaci či vlastní jímky.



Obydlených domů je v Praze podle ČSÚ celkem 98 217 domů, přičemž drtivá většina z nich (89 333) je napojena na veřejnou kanalizační síť. Jen 5959 domů v hlavním městě má vlastní žumpu nebo jímku a pouze 342 domů je vybavena vlastní čističkou odpadních vod. Zajímavé je, že 43 pražských obydlených domů stále nemá vyřešený odvod odpadních vod. U zbylých 2540 domů ČSÚ způsob odvodu odpadních vod nezjistil.

Úplně nejvíce domů (1535) bez kanalizace či jímky bylo podle loňského sčítání ve Středočeském kraji, kde je však také hodně domů s vlastní žumpou či jímkou (106 619). I zde ale dominuje připojení na kanalizační sít, kterou využívá 195 482 obydlených domů. Ve středních Čechách je také nejvíce domů s vlastní čističkou odpadních vod (12 039).

Ve všech krajích převládají domy připojené na kanalizaci s výjimkou jediného. V Moravskoslezském kraji má žumpu či jímku 89 355 domů, zatímco na kanalizaci je připojeno 86 577 domů. Přes tři stovky domů (307) nemá odvádění odpadních vod vyřešené vůbec.

"Zvlášť zarážející je hlavně počet domů bez kanalizace či jímky. Obyvatelé takových domů pravděpodobně musí chodit na kadibudku, což je v jednadvacátém století na pováženou. Zvlášť v zimních mrazech do není nic záviděníhodného. Otázkou zůstává také to, jak mají obyvatelé těchto domů vyřešené koupání a základní hygienu. Funkční koupelna patří k základnímu standardu, který od bydlení očekáváme. Domy s nevyřešeným odvodem odpadních vod jsou reliktem dávné minulosti a měly by zůstat jen jako rarita ve skanzenech. Pro bydlení už dávno vhodné nejsou, protože nejsou schopné zajistit základní hygienické standardy," komentuje statistiku mluvčí developerské společnosti Ekospol Filip Sušanka

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...