Přeskočit na hlavní obsah

Pár chvil lidské „zábavy“ s pyrotechnikou vykoupených krví nevinných zvířat

Přinášíme komentář generálního ředitele a předsedy představenstva developerské společnosti Ekospol Evžena Korce, který je zároveň ředitelem ZOO Tábor, k novoročním ohňostrojům a zábavní pyrotechnice.



Hlavní město Praha ani letos nebude mít novoroční ohňostroj, což jistě uvítali nejen milovníci zvířat. Budeme ušetřeni každoročních tragických příběhů zraněných či dokonce mrtvých zvířat. Symbolickým obrazem utrpení způsobeného zbytečnou lidskou „zábavou“ byly v hlavním městě zakrvácené labutě, které v marné snaze uniknout hlasitým výbuchům zmateně nalétávaly do budov či drátů elektrického vedení. Záchranné stanice v prvních dnech roku vždy ošetřily ohromné množství zraněných zvířat.

Zrušení oficiálního městského ohňostroje je sice správným krokem, bohužel ale situaci příliš nemění. Bohatě ho totiž nahradí pyrotechnika v rukou jednotlivců. První desítky minut nového roku vypadají, jako by u nás propukla válka. Obrovské rány a nepřestávající světelné záblesky mnohem více než lidem a malým dětem vadí zvířatům, ve městě hlavně psům. Není divu, když mají 35krát lepší sluch než člověk. I proto jim novoroční pyrotechnické šílenství způsobuje obrovské utrpení. To může potvrdit každý, kdo nějakého toho zvířecího mazlíčka doma chová. Ostatně i v naší zoologické zahradě s tím máme velké neblahé zkušenosti.

Novoroční výbuchy působí utrpení také zvířatům žijícím ve volné přírodě v blízkosti lidských sídel, byť nejsou tak viditelné. I jim hlasité rány a světelné záblesky škodí. Nehledě na to, že se do ovzduší po odpálení světlic, rachejtlí, petard a dalších třaskavin dostává značné množství nebezpečných látek: konkrétně narůstají koncentrace oxidu uhličitého, oxidů síry a oxidů dusíku (tedy zplodiny hoření) a také těžké kovy, které se používají k barvení světelných efektů.

Opravdu ještě můžeme při znalosti těchto nedativních dopadů hovořit o „zábavní“ pyrotechnice? Není už na čase konečně odložit masku pokrytectví a začít používat označení více odpovídající realitě – tedy nebezpečná či dokonce smrtící pyrotechnika? A co víc – přikročit i k restrikcím.

Stejně jako legislativa zcela zakazuje používání pyrotechniky v národních parcích v celé ČR (a tamní obyvatelé v důsledku toho nijak nestrádají, ba právě naopak!), měla by se podobná omezení zavést v celé republice. Rozhodně nejsem příznivcem všelijakých regulací, ale když vidím lhostejnost lidí k tomu, jak „vesele“ ubližujeme bezbranným zvířatům v přírodě, musím se ozvat: Už nastal čas, abychom se probrali, přestali o problému mluvit a konečně začali jednat. Třeba tak, jako to udělali radní hlavního města.

Abychom se chovali ohleduplně ke všem živým tvorům žijícím v našem okolí, však nemusíme čekat až na rozhodnutí jiných. Je to jen na nás. Letos je k tomu ta nejhodnější příležitost. Všechno okolo nás rapidně zdražuje, tak proč utrácet peníze za něco tak zbytečného a pomíjivého, jako jsou novoroční rachejtle? Zvlášť, když většině živých tvorů kolem nás ubližují a mnohým prokazatelně přivodí i bolestivou smrt. Zkusme proto letos nový rok přivítat tichem. Potěšíte nejen sousedy s malými dětmi či domácími mazlíčky. A zjistíte, že se bez novoročního ohňostrojového běsnění beztak obejdete.

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Aktuálně je otevřená pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

 

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...