Přeskočit na hlavní obsah

Pár chvil lidské „zábavy“ s pyrotechnikou vykoupených krví nevinných zvířat

Přinášíme komentář generálního ředitele a předsedy představenstva developerské společnosti Ekospol Evžena Korce, který je zároveň ředitelem ZOO Tábor, k novoročním ohňostrojům a zábavní pyrotechnice.



Hlavní město Praha ani letos nebude mít novoroční ohňostroj, což jistě uvítali nejen milovníci zvířat. Budeme ušetřeni každoročních tragických příběhů zraněných či dokonce mrtvých zvířat. Symbolickým obrazem utrpení způsobeného zbytečnou lidskou „zábavou“ byly v hlavním městě zakrvácené labutě, které v marné snaze uniknout hlasitým výbuchům zmateně nalétávaly do budov či drátů elektrického vedení. Záchranné stanice v prvních dnech roku vždy ošetřily ohromné množství zraněných zvířat.

Zrušení oficiálního městského ohňostroje je sice správným krokem, bohužel ale situaci příliš nemění. Bohatě ho totiž nahradí pyrotechnika v rukou jednotlivců. První desítky minut nového roku vypadají, jako by u nás propukla válka. Obrovské rány a nepřestávající světelné záblesky mnohem více než lidem a malým dětem vadí zvířatům, ve městě hlavně psům. Není divu, když mají 35krát lepší sluch než člověk. I proto jim novoroční pyrotechnické šílenství způsobuje obrovské utrpení. To může potvrdit každý, kdo nějakého toho zvířecího mazlíčka doma chová. Ostatně i v naší zoologické zahradě s tím máme velké neblahé zkušenosti.

Novoroční výbuchy působí utrpení také zvířatům žijícím ve volné přírodě v blízkosti lidských sídel, byť nejsou tak viditelné. I jim hlasité rány a světelné záblesky škodí. Nehledě na to, že se do ovzduší po odpálení světlic, rachejtlí, petard a dalších třaskavin dostává značné množství nebezpečných látek: konkrétně narůstají koncentrace oxidu uhličitého, oxidů síry a oxidů dusíku (tedy zplodiny hoření) a také těžké kovy, které se používají k barvení světelných efektů.

Opravdu ještě můžeme při znalosti těchto nedativních dopadů hovořit o „zábavní“ pyrotechnice? Není už na čase konečně odložit masku pokrytectví a začít používat označení více odpovídající realitě – tedy nebezpečná či dokonce smrtící pyrotechnika? A co víc – přikročit i k restrikcím.

Stejně jako legislativa zcela zakazuje používání pyrotechniky v národních parcích v celé ČR (a tamní obyvatelé v důsledku toho nijak nestrádají, ba právě naopak!), měla by se podobná omezení zavést v celé republice. Rozhodně nejsem příznivcem všelijakých regulací, ale když vidím lhostejnost lidí k tomu, jak „vesele“ ubližujeme bezbranným zvířatům v přírodě, musím se ozvat: Už nastal čas, abychom se probrali, přestali o problému mluvit a konečně začali jednat. Třeba tak, jako to udělali radní hlavního města.

Abychom se chovali ohleduplně ke všem živým tvorům žijícím v našem okolí, však nemusíme čekat až na rozhodnutí jiných. Je to jen na nás. Letos je k tomu ta nejhodnější příležitost. Všechno okolo nás rapidně zdražuje, tak proč utrácet peníze za něco tak zbytečného a pomíjivého, jako jsou novoroční rachejtle? Zvlášť, když většině živých tvorů kolem nás ubližují a mnohým prokazatelně přivodí i bolestivou smrt. Zkusme proto letos nový rok přivítat tichem. Potěšíte nejen sousedy s malými dětmi či domácími mazlíčky. A zjistíte, že se bez novoročního ohňostrojového běsnění beztak obejdete.

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Aktuálně je otevřená pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

 

 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...