Přeskočit na hlavní obsah

K poškození přírody v rezervaci u Milovic nedošlo, potvrdila stanoviska Akademie věd a Jihočeské univerzity

K poškození přírody v rezervaci velkých kopytníků nedošlo. Shodují se na tom stanoviska Biologického centra Akademie věd České republiky a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Obě instituce reagovaly na informace, které byly v minulých týdnech zveřejněny, a podle kterých mělo odstraněním části valu po likvidaci pyrotechniky a černých skládek dojít k poškození přírody v bývalém vojenském prostoru Milovice, který je součástí Národní přírodní památky Mladá. Stanoviska obou respektovaných vědeckých institucí to odmítají.



„Val významně narušoval krajinný ráz lokality a jeho rozhrnutí jednoznačně přispělo ke zlepšení její kvality a harmonie. Technicky vzato došlo rozhrnutím valu k navrácení krajiny do původního stavu. V ploše zásahu se zároveň nevyskytovaly zákonem chráněné druhy rostlin, takže k jejich poškození nedošlo. Val navíc představoval dlouhodobou zátěž svého okolí jako zdroj nadbytečných živin – vznikl navršením ornice z blízkého okolí a byl proto porostlý druhově značně ochuzenou ruderální vegetací tvořenou nitrofilními trávami. Po rozhrnutí valu nyní dojde k rychlému odčerpání nadbytku živin pastvou a rychlé obnově vegetace širokolistých suchých trávníků, jako se to stalo na jiných ruderalizovaných místech milovických pastvin. Vznikl zde oproti předchozímu stavu biologicky výrazně hodnotnější biotop,“ uvádí stanovisko Biologického centra Akademie věd České republiky.

Plocha dočasně zbavená většiny vegetace představuje podle vědců důležitý biotop pro řadu organizmů, od samotářských včel a jiných blanokřídlých, po některé ptáky, například bramborníčky.

Materiál zároveň připomíná, že narušování povrchu a strhávání drnu je jedním z oficiálních a hojně uplatňovaných nástrojů péče o milovická bezlesí, ukotveným v oficiálním aktuálním plánu péče o NPP Mladá.

Rozsah disturbance je podle analýz vědců výrazně menší, než byl v minulých týdnech zveřejňován a nepřesahuje 1 hektar. „Jak vyplývá z GIS analýz provedených na našem pracovišti, je plocha bez vegetace vzniklá rozhrnutím valu zanedbatelná v porovnání s plochami bez vegetace v plochách NPP Mladá mimo pastviny. Zde jde o důsledek pojezdů offroadové a vojenské techniky, které jsou prováděny v rámci managementu bezlesí. Například severně od pastviny Milovice na lokalitách Pod Benáteckým vrchem, Mýtko a Pozorovatelna se nachází více než 160 ha těchto pojezdových ploch, přičemž čistá rozloha ploch, které jsou vlivem pojezdů zcela bez vegetace, zde představuje 8,5 ha,“ uvádí stanovisko Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Lokalita rozhrnutého valu bude podle vědců rychle obsazena luční vegetací, přičemž samotný vznik plochy dočasně zbavené vegetace zvyšuje heterogenitu vegetace, zpestřuje biotopovou mozaiku, a jako takový má pozitivní vliv na biodiverzitu. Odborníci rozhrnutí valu a vznik plochy dočasně prosté vegetace považují za disturbanční managementové opatření, které vhodně doplňuje pastevní management, a podle vědců je plně v souladu s doporučeními aktuálního plánu péče o NPP Mladá.

Závěry odborných institucí přivítala společnost Česká krajina, která úklid bývalého vojenského prostoru po sovětské armádě několik let provádí s milionovými náklady. „Více je ale nechceme komentovat, abychom dali prostor k tomu hlavnímu, tedy jednáním o vybudování stabilního napajedla pro desítky vzácných zvířat,“ reagoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...