Přeskočit na hlavní obsah

Mezinárodní den tygrů v táborské zoo upozorní na pokračující vymírání těchto majestátních šelem

Osud tygrů je plný paradoxů. Jde o největší kočkovité šelmy, které ve volné přírodě nemají přirozeného nepřítele. Tygři ussurijští jsou výborní lovci, čímž jen potvrzují svou pozici vrcholového predátora. Přesto ve volné přírodě přežívají poslední stovky kusů tohoto majestátního zvířete. Většinu tygří populace už dávno vybil s přehledem největší nepřítel zvířat – člověk. Neblahý osud v sobotu 29. července připomene v táborské zoologické zahradě Mezinárodní den tygrů. Návštěvníci se při speciálním komentovaném krmení tygra Rockyho dozvědí spoustu informací nejen z jeho života, ale právě i mezinárodních snah o záchranu tohoto živočišného druhu, jejichž součástí je i ZOO Tábor.



Posláním naší zoologické zahrady je ochrana a chov ohrožených druhů zvířat. Také proto jsme si za maskota zvolili jedno z nejohroženějších zvířat světa – tygra ussurijského Rockyho. Dvanáctiletý tygří samec je velmi společenský a přítomnost návštěvníků mu vůbec nevadí. Naopak si je velmi často přichází prohlédnout velmi zblízka. Pokud se tedy zrovna nechladí v horkých dnech ve svém luxusním privátním bazénku,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip Sušanka a dodává, že v sobotu hodinu a půl po poledni bude Rocky hlavní hvězdou oblíbeného komentovaného krmení.

 

Tygr ussurijský je největší kočkovitou šelmou planety a je považován za krále sibiřské tajgy. Jeho tlapa, která je největší ze všech kočkovitých šelem, na sněhu plní funkci sněžnice. Tygr ussurijský může žít v teplotách okolo – 45°C, má proto delší a hustší srst než tygři žijící v teplých oblastech. Vidí barevně a v noci 5x lépe než člověk. Výborně se pohybuje nejen po zemi, ale umí i velmi dobře plavat.

Tygr ussurijský je samotář obývající obrovská teritoria až o rozloze 3 000 kilometrů čtverečních. Své teritorium si značí močí nebo seškrabáváním kůry stromů, ohraničujících jeho území. Revír opouští pouze tehdy, pokud je v něm nedostatek potravy.

Tygr ussurijský patří mezi nejohroženější druhy zvířat. Přestože je obávaným lovcem a nemá v přírodě přirozeného nepřítele, člověk jej dokázal téměř vyhubit. Ve volné přírodě žije už jen v sibiřské tajze a na severu Číny, kde přežívá už jen asi 500 posledních kusů. Původně přitom žil na rozsáhlém území mezi Bajkalem a pobřežím Tichého oceánu. Dalších zhruba 1000 tygrů ussurijských pak žije v zoologických zahradách po celém světě.

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Od dubna je otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...