Přeskočit na hlavní obsah

Strašidelná dýně zaujala krkavce z táborské zoo

Krkavce velké má mnoho lidí spojené s tajemnem a čarodějnictvím. Možná proto, že jsou tak velcí a temní. U nás tomu nejspíš pomohla i oblíbená pohádkový seriál Arabela, ve kterém se zlotřilý čaroděj Rumburak měnil právě v tohoto majestátního ptáka. Špatnou pověst však měli už ve starověkých Aténách, kde často vystupovali jako pomlouvači. Právě za pomluvy měl Apollón změnit jejich původně bílé peří v temně černé. V severské mytologii  pak dva krkavci provází přímo Odina, ten je díky nim znám také jako krkavčí bůh Hrafnáss. Krkavec je také hlavní „postavou“ známé básně Edgara Allana Poea, v níž osamělý muž vzpomíná na zemřelou dívku Leonovu. Krkavčí pár z táborské zoo jako by si této temné image užíval a ještě ji posiloval. Jak jinak si vysvětlit jejich zvědavé okukování strašidelné dýně. Nejednomu návštěvníkovi při pozorování takové scenérie přeběhl mráz po zádech a vybavilo se známé zlověstvné slovo „Nevermore!“.



Krkavce velké, kteří na českém území patří k ohroženým druhům zvířat, si lidé často pletou s havranem. Rozdíl mezi nimi je však zjevný. Krkavec má černý zobák, který je na vrchní straně u kořene opeřený, zatímco havran má zobák šedohnědý a neopeřený. Jeho křídla mohou mít rozpětí až 1,5 metru. Živí se drobnými obratlovci, vajíčky ptáků, semeny, často jako mrchožrout konzumuje zbytky po velkých šelmách a běžně i odpadky na skládkách. Krkavci patří k nejinteligentnějším zvířatům. Například k velkým mrtvolám zvířat, se kterými by si sám nevěděl rady, přivolá vlky nebo kojoty, aby mrtvou zvěř „načali“. Krkavec také dokáže mnohem lépe než papoušek napodobovat zvuky. Má asi 30 různých vlastních zvukových projevů, naučí se zvuky zvířat (například štěkání psa), předmětů jako třeba vrzání dveří, nebo lidské řeči. Na rozdíl od papoušků opakují nejen slova, ale napodobují i intonaci a barvu hlasu.

ZOO Tábor, která se specializuje na chov a ochranu ohrožených druhů zvířat je během zimy od listopadu do konce března otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...