Kdy konečně přestaneme vítat nový rok zbytečným týráním zvířat a poškozováním vlastního zdraví, ptá se developer a milovník zvířat Korec

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k používání zábavní pyrotechniky.

Zabité či zmrzačené labutě, kachny a jiní vodní ptáci, otrávené ryby, zatoulaní domácí mazlíčci. Příchod nového roku je pravidelně ve znamení neskutečného a hlavně naprosto zbytečného utrpení obrovského množství volně žijících zvířat. Bolest prožívají ale i mazlíčci chovaní doma a otravujeme i sami sebe. Mluvím o nesmyslném zvyku oslavovat přelom roku kanonádou jako u Verdunu. Už mnoho let volám po tom, aby se tato přežilá „zábava“ zrušila a používání údajně zábavní pyrotechniky jednou pro vždy zakázalo.

Města každoročně za pár minut barevné a hlavně extrémně hlučné show vyhodí miliony korun, další minimálně tisíce korun za pyrotechniku utratí jednotlivci. Letos by to mohlo být jinak. Nemůže za to zdravý rozum a logické argumenty, ale bohužel předvánoční masakr na pražské filozofické fakultě. Ministr vnitra Vít Rakušan v reakci na ni vyzval města, aby letošní novoroční ohňostroje zrušila. Ke stejnému kroku vyzval také jednotlivce. Podle posledních informací tuto výzvu vyslyšelo vedení Jindřichova Hradce, Olomouce či Karviné. Tam všude bude na Nový rok klid. Alespoň zdánlivě. Drobná pyrotechnika jistě chybět nebude ani tam. Bohužel. Někteří méně citliví lidé si ji jistě ujít nenechají.

Přestože nejsem zastáncem státních regulací, v tomto případě by byl úplný zákaz na místě. Že to jde, dokazuje například sousední Slovensko. Tam od příštího roku začne platit zákaz prodeje a používání většiny „zábavní“ pyrotechniky, který schválili slovenští politici. Myslím, že jejich čeští kolegové by si z nich měli vzít příklad a tento krok také učinit. Ochrání tím nejen životní prostředí, ale také veřejné zdraví.

Podle studie vědců z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se kvůli zábavní pyrotechnice dostane v Česku každý rok do ovzduší 12,5 tuny hořčíku, 10,5 tuny baria, tuna stroncia, 0,8 tuny titanu, 1,2 tuny rubidia a půl tuny mědi. Koncentrace těchto vysoce škodlivých a karcinogenních látek se na přelomu roku velice výrazně zvyšuje, v některých případech jde o stonásobky běžného stavu, a navíc v přírodě i živých organizmech zůstávají dlouhou dobu. Škodí tak mnohem díle, než jen po dobu odpalování.

Za zákaz ohňostrojů i „zábavní“ pyrotechniky apelovali už před rokem také vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR, podle nichž se toxický koktejl vypouštěný do vzduchu dostává přihlížejícím do plic, kde může rozleptat tkáň. Některé nebezpečné látky se pak v těle ukládají a škodí dlouhodobě. Pokud k tomu připočítáme i množství brutálních úrazů včetně traumatických amputací způsobených neodborným odpalováním pyrotechniky, dostaneme pádný argument k zákazu tohoto nebezpečného počínání.

A to jsme se ještě ani nedostali k těm, kteří se bránit nemohou, přestože patří k dělobuchy a petardami nejvíce ohroženým – zvířatům. Přesné statistiky, kolik zvířat a ptáků v Česku kvůli hlučné novoroční tradici uhyne, neexistují. Bude jich ale spousta. Některé případy jsou přitom známější a připomínají se i po letech. Například na Nový rok 2013 spadly tři zraněné labutě přímo mezi diváky sledující novoroční ohňostroj. Jedna labuť zemřela na místě, druhá podlehla těžkým zraněním v záchranné stanici v Jinonicích. Třetí se tam ani nedostala, protože zraněnou ji jeden policista hodil do vody, kde poté pravděpodobně uhynula. Případ byl o to varovnější, že se ohňostroj odpaloval přímo ze Střeleckého ostrova z bezprostřední blízkosti nočního nocoviště stovek nočních ptáků. V Praze naštěstí k podobným zbytečným masakrům nedojde, hlavní město už počtvrté místo hlučného ohňostroje uspořádá tichý videomapping. V historických a některých dalších částech hlavního města si pyrotechniku neodpálí ani lidé, protože to magistrát letos zakázal.

Podle statistik má psa každý třetí Čech. A kdo ho nemá, tak jistě někoho takového osobně zná. Takže každý moc dobře ví, co novoroční ohňostroje pravidelně dělají s domácím mazlíčky, kteří mají mnohem citlivější sluch než lidé. Jak dlouho dopředu je na zvýšený hluk připravují a na Silvestra je dopují nejrůznějšími sedativy. Přesto sociální sítě následující dny zaplavuje spousta zpráv s prosbou pomoci pátrat po zatoulaných psech, kteří se před hlukem rozhodli utéct hodně daleko.

Ministr vnitra letošní výzvu vysvětlil snahou nezvyšovat nervozitu a neprohlubovat napětí a traumata lidí. K tomu bych jen dodal, že bychom neměli zapomínat ani na naše zvířecí partnery, kteří trpí ještě více. Nicméně pod ministrovu větu „Oslavit příchod nového roku lze i bez petard, dělobuchů a rachejtlí.“ bych se s klidem podepsal. Zkuste to také. Pomůžete přírodě i vlastnímu zdraví. A navíc ušetříte nemalé peníze, což také není k zahození.

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2021 ji navštívilo 110 tisíc lidí. Během zimy od listopadu do konce března je otevřena pouze o víkendech, Vánocích a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 380 zvířat více než 70 živočišných druhů. Generálním sponzorem je EKOSPOL.