Přeskočit na hlavní obsah

Stavebnictví loni kleslo o 2,6 procenta, vydaných stavebních povolení bylo nejméně za osm let

České stavebnictví loni zažilo další špatný rok. Stavební produkce podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) za celý rok 2023 meziročně klesla o 2,6 procenta, přičemž propad na konci roku zrychlil. Jen v prosinci se stavebnictví propadlo ve srovnání se stejným měsícem roku předchozího o 4,6 procenta. Stavební úřady během loňského roku vydaly o 10,1 procenta stavebních povolení méně než před rokem. Počet 77 399 vydaných stavebních povolení je podle ČSÚ nejnižší od roku 2015. Propadla se také bytová výstavba, statistici za loňský rok evidují 35 700 zahájených bytů, což představuje meziroční pokles o 15,5 procenta.



Zásadně se propadla bytová výstavba v hlavním městě, kde se loni v rámci zcela nové výstavby zahájilo 4846 nových bytů. To je o 1013 bytů méně než v roce 2022. Statistici evidují dalších 847 zahájených bytů v rámci změny dokončených staveb, to je o něco více než předloni, kdy takových bytů bylo 621. Deficit bytového fondu v Praze se tak opět zvýšil.

Pokud zůstaneme pouze u zcela nové výstavby bytů, tak první místo loni uhájil Středočeský kraj, kde se začalo stavět 5176 nových bytů. Pouhé tři byty rozhodly o tom, že jižní Morava skončila na třetím místě, když zde statistici napočítali celkem 4843 zahájených nových bytů. Tedy o zmiňované tři byty méně než v Praze.

"České stavebnictví táhne ke dnu hned několik zásadních problémů. Tím prvním je neuvěřitelně složitá stavební legislativa, která místo aby zjednodušovala povolování nových staveb, tak je pouze komplikuje a oddaluje. V polovině letošního roku sice vstoupí v plnou účinnost nový stavební zákon, který by měl povolovací proces zjednodušit a výrazně zrychlit, jeho vliv se však projeví až s odstupem. Zásadní komplikace způsobil také enormní růst cen stavebních prací a materiálu. To ostatně dokládá mimo jiné to, že loni sice klesl počet stavebních povolení, ale orientační hodnota těchto staveb meziročně vzrostla o 16,8 procenta. Nedostatek pracovních příležitostí ale v poslední době přiměl stavební firmy, aby u větších zakázek nabídly o něco lepší ceny. Zda půjde o změnu dosavadního trendu zdražování, však teprve uvidíme," komentuje aktuální statistiky generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol a ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Nemalé problémy při plánování a realizaci staveb podle Korce působí také zastaralé územní plány mnoha velkých měst včetně Prahy či Brna. "Kvůli vyčerpání rozvojových ploch se například v hlavním městě takřka všechna nová bytová výstavba řeší takzvanými dílčími změnami územního plánu, což výstavbu opět výrazně protahuje. Bez tohoto procesu by se ale v Praze aktuálně nepostavil téměř žádný nový bytový projekt. Vyřešení tohoto problému a schválení nového územního plánu s dostatkem stavebních ploch pro přirozený rozvoj města je však stále v nedohlednu," tvrdí pražský developer.

"Výše zmíněné problémy budou české stavebnictví táhnout ke dnu také v letošním roce. Neočekávám proto, že by v nejbližší době došlo k zásadnímu obratu a oživení. Přitom na nedostatek nových bytů i stále nedokončenou infrastrukturu doplácíme úplně všichni," doplňuje Korec z Ekospolu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...