Přeskočit na hlavní obsah

Přijďte se o víkendu do táborské zoo rozloučit s oblíbeným makakem Vichrem. V úterý odcestuje do Španělska

Poslední možnost vidět oblíbeného makaka jávského Vichra mají návštěvníci táborské zoologické zahrady tento víkend. V úterý 28. května totiž vyrazí na dalekou cestu až do Španělska, kde v tamním Parque Zoológico de Basabere nalezne nový domov.

Osmiletý makak jávský Vichr stráví v Táboře poslední víkend. Hned po něm se vydá na dlouhou cestu do nového domova v dalekém Španělsku. FOTO: Ondřej Chvátal

 

 Makakové jávští patří k ohroženým druhům zvířat, na jejichž chov a ochranu se naše zoo zaměřuje. Vichr je jedním z mláďat, které jsme v naší zoologické zahradě odchovali. O to těžší loučení to pro nás je. Samci však po dosažení puberty tlupu většinou opouští a nejinak je tomu i u nás. Vichrovi jsme díky naší spolupráci se špičkovými evropskými zoologickými zahradami našli nový domov v oblíbeném parku Parque Zoológico de Basabere na severu Španělska, kde mu poskytnou stejně dobré podmínky jako u nás. Navíc tam doplní skupinu samic, což mu umožní jeho další rozmnožování,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a zve návštěvníky na tento víkend, aby se s Vichrem přišli rozloučit.

Makak jávský chovaný v ZOO Tábor patří k čeledi kočkodanovitých a ve volné přírodě žije hlavně v jihovýchodní Asii. Jde o menšího primáta, jeho tělo dosahuje hmotnosti 3 až 9 kilogramů. Tento všežravec preferuje hlavně rostlinnou potravu – převážně ovoce a semena. Občas si dopřeje i bezobratlé a malé obratlovce. Umí dobře plavat, takže dokáže ulovit i kraby. V angličtině se mu proto říká také „crab-eating macaque“, tedy „krabožravá opice“, přestože kraby konzumuje jen velmi zřídka.

Podobně jako malpy hnědé nebo šimpanzi, umí makaci jávští používat jednoduché nástroje, například kameny k rozbíjení ořechů. Žijí ve velkých skupinách až o desítkách jedinců. Je považován za invazivní druh postupně se šířící po celé jihovýchodní Asii.

Makak jávský se využívá k laboratorním pokusům. Je zařazen na celosvětový seznam CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin).

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. dubna do 31. května otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...