Přeskočit na hlavní obsah

Přijďte se o víkendu do táborské zoo rozloučit s oblíbeným makakem Vichrem. V úterý odcestuje do Španělska

Poslední možnost vidět oblíbeného makaka jávského Vichra mají návštěvníci táborské zoologické zahrady tento víkend. V úterý 28. května totiž vyrazí na dalekou cestu až do Španělska, kde v tamním Parque Zoológico de Basabere nalezne nový domov.

Osmiletý makak jávský Vichr stráví v Táboře poslední víkend. Hned po něm se vydá na dlouhou cestu do nového domova v dalekém Španělsku. FOTO: Ondřej Chvátal

 

 Makakové jávští patří k ohroženým druhům zvířat, na jejichž chov a ochranu se naše zoo zaměřuje. Vichr je jedním z mláďat, které jsme v naší zoologické zahradě odchovali. O to těžší loučení to pro nás je. Samci však po dosažení puberty tlupu většinou opouští a nejinak je tomu i u nás. Vichrovi jsme díky naší spolupráci se špičkovými evropskými zoologickými zahradami našli nový domov v oblíbeném parku Parque Zoológico de Basabere na severu Španělska, kde mu poskytnou stejně dobré podmínky jako u nás. Navíc tam doplní skupinu samic, což mu umožní jeho další rozmnožování,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a zve návštěvníky na tento víkend, aby se s Vichrem přišli rozloučit.

Makak jávský chovaný v ZOO Tábor patří k čeledi kočkodanovitých a ve volné přírodě žije hlavně v jihovýchodní Asii. Jde o menšího primáta, jeho tělo dosahuje hmotnosti 3 až 9 kilogramů. Tento všežravec preferuje hlavně rostlinnou potravu – převážně ovoce a semena. Občas si dopřeje i bezobratlé a malé obratlovce. Umí dobře plavat, takže dokáže ulovit i kraby. V angličtině se mu proto říká také „crab-eating macaque“, tedy „krabožravá opice“, přestože kraby konzumuje jen velmi zřídka.

Podobně jako malpy hnědé nebo šimpanzi, umí makaci jávští používat jednoduché nástroje, například kameny k rozbíjení ořechů. Žijí ve velkých skupinách až o desítkách jedinců. Je považován za invazivní druh postupně se šířící po celé jihovýchodní Asii.

Makak jávský se využívá k laboratorním pokusům. Je zařazen na celosvětový seznam CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin).

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. dubna do 31. května otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...