Přeskočit na hlavní obsah

Slováci se propadli mezi barbarské státy, čertí se developer Korec

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k zabíjení medvědů hnědých na Slovensku.



Uměle přiživovaná hysterie kolem medvědů hnědých na Slovensku dosáhla svého tragického vrcholu. Poslanci tento týden schválili zákon, který umožní zabíjet ohrožené a proto evropskou legislativou chráněné medvědy ještě před tím, než někoho napadnou. Stačí, když před tím na daném území vyhlásí mimořádnou situaci. Naši východní sousedé se tímto barbarským přístupem ke chráněným živočichům vrací mezi zaostalé státy.

Nový zákon, který ještě musí podepsat prezidentka Zuzana Čaputová, připomíná absurdní situaci, na které je postavená známá sci-fi povídka světoznámého spisovatele Philipa K. Dicka Minority Report později proslavená stejnojmenným filmem režiséra Stevena Spielberga. Policisté v nedaleké budoucnosti ve Washingtonu D. C. zatýkají vrahy ještě před tím, než vraždu spáchají. Spoléhají se přitom pouze na za normálních okolností neprůkazné předpovědi budoucnosti. Tuto nadpřirozenou schopnost si nyní přisoudili i slovenští politici, kteří ji novým zákonem navíc ještě povýšili. Jak si schválení zákona pochvaloval slovenský ministr životního prostředí Tomáš Taraba, už nebudou muset čekat na to, až chráněný medvěd na někoho zaútočí. „Už nebudeme mít povinnost reagovat dodatečně, ale odstřely se budou dělat v zájmu ochrany života, zdraví a majetku občanů preventivně a v předstihu,“ prohlásil šéf resortu, jehož zájmem by měla být ochrana přírody a zvířat v ní žijících. Tento výrok a přístup ministra považuji za skandální.

Nikdo navíc nebude muset předem zjišťovat, zda je medvěd opravdu nebezpečný. K vyhlášení mimořádné situace, která umožňuje chráněné zvíře odstřelit, nebude nutná analýza, že medvěd v dané lokalitě opravdu představuje riziko. Důvodem k zastřelení zvířete už nebude bezprostřední ohrožení života, ale velmi vágně definované ohrožení života, zdraví či majetku lidí, ale také úrody či hospodářských zvířat. I jediný náhodný výlet na pole se zeleninou se tak medvědovi může stát osudným. Stačí, když ho uvidí někdo lačnící po neobvyklé trofeji.

Strach z medvědů na Slovensku je uměle živený a založený na iracionálních výkřicích, které nemají se skutečností nic společného. Medvědy hnědé v naší zoologické zahradě v Táboře dlouhodobě chováme, proto vím, že jejich nebezpečnost je jen nafouknutá bublina.

Medvědi hnědí jsou za normálních okolností plachá zvířata, setkáním s člověkem se běžně vyhýbají. Incidenty, kdy se medvěd výrazně přiblíží k lidem, jsou ojedinělé, a bývají způsobeny hlavně množstvím lákadel v podobě medu či ovoce v přilehlých zahradách. Stále častěji také hledají potravu mezi nevhodně vyhozenými zbytky jídla v odpadcích. Právě to je jeden z důvodů, proč se medvěd vydává do obcí na Slovensku. Majitelé totiž nedodržují nařízení, jak mají odpadky správně zabezpečit, naopak je nechávají divokým zvířatům volně přístupná. Není proto divu, že se tam stahují jako do supermarketu. Medvěd totiž není primárně masožravec ani lovec, 90 procent jeho stravy tvoří rostlinná potrava. Pokud už medvěd konzumuje maso, jedná se ve valné většině o mršiny. Stačilo by proto nelákat šelmy na volně dostupnou potravu. Jiný důvod k návštěvě lidských sídel nemají.

Lidé v minulosti vyhubili mnoho druhů zvířat. Některé nadobro, jiné se k nám postupně vracejí. Medvědi hnědí patří k těm, které lovci v mnoha zemích včetně Česka už jednou úplně vystříleli. V posledních letech se do volné přírody začala tato krásná zvířata opět vracet. Nově zvolená slovenská cesta však povede jen k tomu, že medvědy budeme opět znát jen jako chlupaté tvory z učebnic či sametově hebké plyšáky. Je poslední možnost říct tomuto barbarskému přístupu jasné NE! Medvědi do volné přírody jednoznačně patří a jsou tam doma. Stejně jako ostatní druhy zvířat, které se člověku ještě vyhubit nepodařilo. Nedovolme, aby se tato smutná historie opět opakovala.

 

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR


Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. dubna do 31. května otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...