Přeskočit na hlavní obsah

Táborská zoo odchovala další dvě zubří mláďata. Jména jim opět vybere veřejnost, šťastlivci zubry osobně nakrmí

Třináct. Pro někoho symbol smůly, pro jiné číslo štěstí. K té druhé skupině se nyní řadí i ošetřovatelé z táborské zoologické zahrady. Přesně tolik mláďat zubra evropského tam totiž už odchovali. K předchozím jedenácti zubřím mláďatům přibyly hned dvě samice. Jejich jména opět vyberou příznivci zoo na facebookovém profilu, největší šťastlivci zubry 22. června během oslav 9. narozenin zoo osobně nakrmí.

Starší ze dvou mláďat zubra evropského se narodilo zubřici Normě. FOTO: ZOO Tábor/Eliška Dlouhá

V naší zoo jsme od roku 2016 odchovali už třináct mláďat zubra evropského, z nichž některé jsme už vypustili do vybraných rozlehlých přírodních rezervací u nás i jinde v Evropě. Zatím posledními přírůstky jsou dvě samice, které se narodily Normě a Uselině. Otcem je v obou případech samec Poczekaj. Jde o další milník našeho stěžejního programu reintrodukce, tedy návratu zubra evropského do české i evropské přírody, což je klíčovým programem zoologické zahrady Tábor. Naplňujeme tím i naše hlavní poslání, tedy ochranu ohrožených druhů zvířat,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Zubřice Uselina si svou nejmladší dceru pečlivě hlídá. FOTO: ZOO Tábor/Eliška Dlouhá

 

Obě nejmladší zubří samice se ve svém rozhlehlém táborském výběhu rychle rozkoukaly. Přesto jim stále něco chybí – nemají žádné jméno. „A to je příležitost pro naše příznivce. Na naší facebookové stránce jim mohou navrhnout jméno. Jméno může navrhnout opravdu každý, ale máme jednu zásadní podmínku. Jméno zubřice musí začínat na slabiku TA, kterou máme přidělenou v plemenné knize, a nesmí se jmenovat stejně, jako některá z dříve narozených samic, tedy Tara, Taura, Tatranka, Táborka, Tamara nebo Táňa. Na autory vybraného jména čekají zajímavé ceny,“ doplňuje ředitel zoo Korec.

Vybrané jméno spolu s jeho autory zoo slavnostně vyhlásí 22. června na oslavě 9. narozenin táborské zoo. Autoři vybraných jmen, kteří se budou účastnit narozeninové oslavy, hned po vyhlášení zubry osobně nakrmí. Kromě toho dostanou i nejnovější knihu o záchraně a dalším osudu táborské zoo Jak chráníme ohrožené druhy. Z přítomných účastníků soutěže o pojmenování zoo vylosuje dalších deset šťastlivců, kteří se speciálního krmení zubrů také zúčastní.

Návrhy lze posílat až do čtvrtku 20. června. Bližší informace zájemci naleznou na facebookové stránce zoo https://www.facebook.com/zootaboreu.

  

Program reintrodukce zubra evropského je stěžejním záchovným programem táborské zoologické zahrady. Od roku 2016, kdy sestavila chovné stádo, odchovala už 13 mláďat. Od té doby už do přírodních rezervací v Česku i v Evropě táborská zoo vypustila několik zvířat. Tara v roce 2021 rozšířila stádo v Milovicích, jen o pár týdnů později nalezla nový domov v polské zoologické zahradě v Poznani zubřice Taura. Loni na jaře tehdy tříletý Taran zamířil do vyhledávané francouzské zubří rezervace Réserve des bisons d'Europe u města Sainte-Eulalie. K zatím poslednímu transportu došlo teprve před nedávnem. Na začátku letošního června dorazili Zubři Tajfun a Tatranka do národního parku Fruška Gora v Srbsku, kde mají geneticky obohatit tamní stádo.

Zubr evropský, největší zvíře, které kdy žilo na našem území, pokud neuvažujeme vyhynulého mamuta. Zubr je o něco menším příbuzným severoamerického bizona a býval po staletí přirozeným vládcem lesů na území českých zemí, dokud ho v raném novověku člověk nevyhubil. Jen díky systematické mezinárodní spolupráci soukromých chovatelů a zoologických zahrad se podařilo největší suchozemské obratlovce Evropy zachránit. Na přítomnost zubrů na našem území dodnes upomínají i místní názvy některých českých obcí i erby šlechtických rodů.

Veškeré informace o tomto zvířecím druhu i jeho záchraně před vyhubením naleznou zájemci na speciálním webu www.zazubra.cz. Zakoupením unikátních suvenýrů pak mohou podpořit jednak celý program návratu zubra do přírody nebo i jednotlivé transporty do přírodních rezervací.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. června do 31. srpna otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...