Přeskočit na hlavní obsah

Vražedné šílenství na Slovensku by měla řešit EU, tvrdí developer Korec a dodává: Medvěd hnědý je celoevropsky chráněný a není možné ho bezdůvodně střílet

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k zabíjení medvědů hnědých na Slovensku.



Neuvěřitelná prasárna. Nejslušnější slova, která mě napadla při čtení neuvěřitelné zprávy ze sousedního Slovenska, která jako by přišla odněkud z málo rozvinuté části světa. Slovenští barbaři chladnokrevně zastřelili medvědici i se třemi mláďaty, jejichž jediným proviněním bylo, že se vydávali hledat potravu do blízkosti lidských obydlí. Podle dostupných zpráv nikomu neublížili, způsobili pouze materiální škody. Přesto se někdo rozhodl život těchto v celé Evropě chráněných a ohrožených druhů násilně ukončit.

Nikdo normální matku, která se stará o mláďata, jen tak nezastřelí. Musel by se ocitnout v přímém ohrožení života, aby na takové zvíře vůbec vystřelil. A i poté by si to pravděpodobně ještě hodně dlouho vyčítal. Ale zabít matku a poté i její tři mláďata, to dokáže opravdu jen duševní mrzák s nulovými morálními hodnotami.

O to smutnější je, že tuto vraždu nejspíš posvětili slovenští úředníci z organizace Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky. Její odbor komunikace a propagace celou věc bagatelizoval tvrzením, že „společně s medvědicí byla eliminována i všechna tři mláďata“. I jim nejspíš přišlo nepatřičné psát v souvislosti s mláďaty o zastřelení. Eliminace přece vypadá lépe. I v nacistickém Německu se oficiálně nemluvilo o vyvražďování Židů, ale „jen“ o konečném řešení židovské otázky. Obávám se, že situace na Slovensku dospěla do podobného bodu – cílem není vyřešit poklidné soužití s medvědem, ale jeho vyvraždění. Ostatně jejich střílení umožňuje i nový zákon.

Přitom tito pseudoochránci přírody dokonce vytvořili jakýsi zásahový tým pro medvěda hnědého, jehož oficiálním cílem je minimalizovat konflikty člověka s medvědem hnědým. Na svém webu dokonce tvrdí, že hlavní úlohou zásahové týmu je „co nejdřív po nahlášení výskytu medvěda v intravilánech měst a obcí zabezpečit bezpečnost lidí takovým způsobem, který je co nejšetrnější i k samotnému medvědovi. Cílem členů zásahového týmu je, aby medvěd odešel a nikomu neublížil“. Zní to sice pěkně. Jen škoda, že se tím neřídí i ve skutečnosti.

Prostor pro jiné a ne tak kruté řešení jistě byl. Ostatně starostka dotčené obce Poniky potvrdila, že medvědice do obce chodila pravidelně a na místní farmě se měla zdržovat takřka nepřetržitě. Času na záchranu nevinných životů chráněných tvorů bylo až až. Veterinář mohl medvědy naspat a převézt například do záchranného centra. Divím se, že nějaké podobné už Slováci dávno nezřídili, kdy tvrdí, jak mají s medvědy takové problémy. Údajně problémové medvědy mohlo přemísťovat tam. Slovensko se ale raději vydalo barbarskou cestou plnou krve vedoucí k opětovnému vyhubení celého živočišného druhu. Bezcitní jedinci s kulovnicemi dostali pro své vražedné choutky zelenou.

Slováci si přitom za problémy s medvědy mohou sami. Jde totiž o plachá zvířata, která se člověku běžně vyhýbají. Bohužel mnohé slovenské obce nedodržují základní opatření, která zmiňuje i výše zmíněná organizace, jejíž název je v současném světle protimedvědí hysterie výsměchem pravých ochránců přírody. Medvěd by do obcí nechodil, kdyby ho tam nelákala snadno dostupná potrava v podobně nezabezpečeného komunálního odpadu plného zbytků jídel. Stejně, jako naučili medvědy chodit do obcí jako do samoobsluhy, lze je přesměrovat na jiná „krmoviště“ zřízených na odlehlejších a liduprázdných místech. Ale to by se pak někdo nemohl chlubit výjimečnou trofejí.

Medvěd hnědý je v rámci Evropské unie chráněným druhem a je součástí přílohy II Bernské úmluvy, tedy úmluvě o ochraně evropské fauny, flóry a přírodních stanovišť. Na jeho ochranu EU vynakládá nejvíce peněz ze všech ohrožených druhů zvířat. Doufám tedy, že tento barbarský a s ochranou přírody naprosto neslučitelný postup slovenských politiků a úřadů nezůstane bez povšimnutí. Jen intenzivní tlak opravdových ochránců přírody a úřadů EU dokáže tohle vražedné barbarství na Slovensku zastavit. Podle starostky obce nechvalně proslulé zastřelením medvědice i s mláďaty se v okolí obce pohybují další medvědi. Nesmyslná vražda medvědice s mláďaty tak evidentně nic nevyřešila. To jejich životy jsou ve smrtelném nebezpečí. Snad nedopadnou stejně jako už mnoho medvědů před nimi.

  

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

  

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. června do 31. srpna otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...