Přeskočit na hlavní obsah

Vražedné šílenství na Slovensku by měla řešit EU, tvrdí developer Korec a dodává: Medvěd hnědý je celoevropsky chráněný a není možné ho bezdůvodně střílet

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k zabíjení medvědů hnědých na Slovensku.



Neuvěřitelná prasárna. Nejslušnější slova, která mě napadla při čtení neuvěřitelné zprávy ze sousedního Slovenska, která jako by přišla odněkud z málo rozvinuté části světa. Slovenští barbaři chladnokrevně zastřelili medvědici i se třemi mláďaty, jejichž jediným proviněním bylo, že se vydávali hledat potravu do blízkosti lidských obydlí. Podle dostupných zpráv nikomu neublížili, způsobili pouze materiální škody. Přesto se někdo rozhodl život těchto v celé Evropě chráněných a ohrožených druhů násilně ukončit.

Nikdo normální matku, která se stará o mláďata, jen tak nezastřelí. Musel by se ocitnout v přímém ohrožení života, aby na takové zvíře vůbec vystřelil. A i poté by si to pravděpodobně ještě hodně dlouho vyčítal. Ale zabít matku a poté i její tři mláďata, to dokáže opravdu jen duševní mrzák s nulovými morálními hodnotami.

O to smutnější je, že tuto vraždu nejspíš posvětili slovenští úředníci z organizace Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky. Její odbor komunikace a propagace celou věc bagatelizoval tvrzením, že „společně s medvědicí byla eliminována i všechna tři mláďata“. I jim nejspíš přišlo nepatřičné psát v souvislosti s mláďaty o zastřelení. Eliminace přece vypadá lépe. I v nacistickém Německu se oficiálně nemluvilo o vyvražďování Židů, ale „jen“ o konečném řešení židovské otázky. Obávám se, že situace na Slovensku dospěla do podobného bodu – cílem není vyřešit poklidné soužití s medvědem, ale jeho vyvraždění. Ostatně jejich střílení umožňuje i nový zákon.

Přitom tito pseudoochránci přírody dokonce vytvořili jakýsi zásahový tým pro medvěda hnědého, jehož oficiálním cílem je minimalizovat konflikty člověka s medvědem hnědým. Na svém webu dokonce tvrdí, že hlavní úlohou zásahové týmu je „co nejdřív po nahlášení výskytu medvěda v intravilánech měst a obcí zabezpečit bezpečnost lidí takovým způsobem, který je co nejšetrnější i k samotnému medvědovi. Cílem členů zásahového týmu je, aby medvěd odešel a nikomu neublížil“. Zní to sice pěkně. Jen škoda, že se tím neřídí i ve skutečnosti.

Prostor pro jiné a ne tak kruté řešení jistě byl. Ostatně starostka dotčené obce Poniky potvrdila, že medvědice do obce chodila pravidelně a na místní farmě se měla zdržovat takřka nepřetržitě. Času na záchranu nevinných životů chráněných tvorů bylo až až. Veterinář mohl medvědy naspat a převézt například do záchranného centra. Divím se, že nějaké podobné už Slováci dávno nezřídili, kdy tvrdí, jak mají s medvědy takové problémy. Údajně problémové medvědy mohlo přemísťovat tam. Slovensko se ale raději vydalo barbarskou cestou plnou krve vedoucí k opětovnému vyhubení celého živočišného druhu. Bezcitní jedinci s kulovnicemi dostali pro své vražedné choutky zelenou.

Slováci si přitom za problémy s medvědy mohou sami. Jde totiž o plachá zvířata, která se člověku běžně vyhýbají. Bohužel mnohé slovenské obce nedodržují základní opatření, která zmiňuje i výše zmíněná organizace, jejíž název je v současném světle protimedvědí hysterie výsměchem pravých ochránců přírody. Medvěd by do obcí nechodil, kdyby ho tam nelákala snadno dostupná potrava v podobně nezabezpečeného komunálního odpadu plného zbytků jídel. Stejně, jako naučili medvědy chodit do obcí jako do samoobsluhy, lze je přesměrovat na jiná „krmoviště“ zřízených na odlehlejších a liduprázdných místech. Ale to by se pak někdo nemohl chlubit výjimečnou trofejí.

Medvěd hnědý je v rámci Evropské unie chráněným druhem a je součástí přílohy II Bernské úmluvy, tedy úmluvě o ochraně evropské fauny, flóry a přírodních stanovišť. Na jeho ochranu EU vynakládá nejvíce peněz ze všech ohrožených druhů zvířat. Doufám tedy, že tento barbarský a s ochranou přírody naprosto neslučitelný postup slovenských politiků a úřadů nezůstane bez povšimnutí. Jen intenzivní tlak opravdových ochránců přírody a úřadů EU dokáže tohle vražedné barbarství na Slovensku zastavit. Podle starostky obce nechvalně proslulé zastřelením medvědice i s mláďaty se v okolí obce pohybují další medvědi. Nesmyslná vražda medvědice s mláďaty tak evidentně nic nevyřešila. To jejich životy jsou ve smrtelném nebezpečí. Snad nedopadnou stejně jako už mnoho medvědů před nimi.

  

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

  

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. června do 31. srpna otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...