Přeskočit na hlavní obsah

ČIŽP: Zanedbávaní vlci z nelegálního chovu mají nový domov v ZOO Tábor

Ve středu 17. července 2024 došlo v městské části Praha 17 k odebrání pěti vlků ze soukromého nelegálního chovu. Vlci žili na malé předzahrádce řadového domu v naprosto nevyhovujících podmínkách a bez příslušných veterinárních povolení. Všechna zvířata byla úspěšně převezena do záchranného centra v Zoologické zahradě Tábor, které se stalo jejich prozatímním domovem, než pro ně bude zajištěno vhodné trvalé umístění.


Kromě zástupců Ministerstva životního prostředí, které akci organizovalo, se odebrání vlků zúčastnili také inspektoři České inspekce životního prostředí, veterináři a složky integrovaného záchranného systému. Po zabezpečení zahrady a okolních ulic byla zvířata postupně uspána a veterinárně vyšetřena. Vlci byli zváženi, byla jim změřena teplota, tlak a odebrána krev, která kromě klasických zdravotních testů poslouží také ke genetickým analýzám. „Prověřujeme, zda chovatel odebraných vlků dodržoval všechny zákonné podmínky. Pomocí genetických testů budeme zjišťovat, zda zde nedocházelo k nelegálnímu prodeji. Každý chovatel ohroženého druhu musí být schopen prokázat jeho původ. Vědomé nakládání s vlky či kříženci bez potřebných dokumentů je nelegální a prodejce, stejně tak jako kupující, se vystavují postihu,“ vysvětluje Petr Bejček, ředitel České inspekce životního prostředí.

Po veterinární kontrole byli vlci naloženi do transportních beden a pod dozorem probuzeni. Ve spolupráci se Zoologickou zahradou v Hluboké nad Vltavou byli přepraveni do záchranného centra pro ohrožené živočichy v Táboře, které zřídilo Ministerstvo životního prostředí teprve před několika týdny. Záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v ZOO Tábor je nejmodernější svého druhu v České republice. Zvířata zde mají k dispozici komfortní prostředí, včetně jezírka a vyvýšené palandy. Vlci, kteří dříve žili ve stísněných podmínkách, si nyní užívají prostorný a pohodlný domov. 

V Praze na dvorku žila zvířata celý život odděleně ve dvou skupinách a toto rozdělení je respektováno i v Táboře. Mladší skupina, složená ze dvou pětiletých samic, byla umístěna do jednoho výběhu. Starší, smíšená skupina, zahrnující jedenáctiletou samici a devítiletého a osmiletého samce, byla vypuštěna do výběhu druhého. „Mladší skupina po vypuštění začala okamžitě prozkoumávat výběh a těšila se výborné fyzické i psychické kondici. Vypouštění starších jedinců bylo o něco komplikovanější. Bývalý majitel venčil vlky naposledy v době, kdy byla ještě štěňata. Od té doby žili tito vlci v malém a uzavřeném prostoru, z otevřeného výběhu byli proto zprvu vyděšení. Když se odhodlali opustit uzavřený prostor transportní bedny, byli rozčarováni z trávy, kterou spatřili naposledy před mnoha lety. Po několika nejistých hodinách se ale i tito jedinci vzpamatovali a začali se rozhlížet po novém domově,“ popisuje proces vypuštění Ondřej Peč, inspektor ČIŽP, který u akce asistoval.

Vlk obecný se zákonem o ochraně přírody a krajiny řadí v ČR mezi kriticky ohrožené druhy a podléhá úmluvě CITES upravující mezinárodní obchod s ohroženými druhy (více o CITES ZDE). Jen za první polovinu tohoto roku řešila inspekce nebo jiné úřady celkem 10 exemplářů vlků nebo kříženců chovaných v rozporu se zákonem. Inspektoři ČIŽP také evidují případy, kdy byli hybridi vlka a psa veřejně nabízeni k prodeji, případně inzerováni jako českoslovenští vlčáci, na což jsme upozornili v tiskové zprávě.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od 1. června do 31. srpna otevřená každý den od 9:00 do 19:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...