Přeskočit na hlavní obsah

E15: Staré i nové budovy budou muset být zelenější. Byty kvůli tomu zdraží až o pětinu, varují developeři

Nově postavené kanceláře, bytové domy, ale i třeba obchodní centra budou muset od roku 2030 splňovat bezemisní standard. Aby jej dosáhly, budou nezbytně vybavené novými technologiemi, které zajistí například využití dešťové vody nebo obnovitelných zdrojů energie. Unijní státy k tomu vyzývá na jaře schválená směrnice o energetické náročnosti budov, na které nyní začalo pracovat ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle tuzemských developerů však může regulace prodražit nové byty.

Cílem evropské směrnice je výrazné snížení energetické náročnosti nových, ale i starších staveb. Jen na provoz budov připadá 36 procent celkově vyprodukovaných emisí a 40 procent spotřeby energií. Evropské státy si proto daly za úkol od roku 2030 stavět pouze bezemisní stavby, u nových veřejných budov začne tato povinnost platit o dva roky dříve. Pro už stojící domy, kanceláře, školy, úřady a další stavby má vláda vymyslet podpůrné programy, které majitele motivují k renovacím a energeticky úsporným opatřením.
Bude ovšem na vládě Petra Fialy a patrně jeho následníka, jak se se směrnicí vypořádá a jakým způsobem ji začlení do českých zákonů. Ministerstvo průmyslu a obchodu už sestavilo tři expertní skupiny, které mají s návrhem implementace přijít. Česko na to má stejně jako další unijní státy dva roky.
"Směrnice o energetické náročnosti budov nastavuje směr, jehož cílem je postupné snižování energetické náročnosti všech budov do roku 2050. Konkrétní nastavení podmínek je ale na každém členském státu a my si musíme stanovit takové cíle, které budou vycházet z reálných podmínek České republiky," uvádí ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Expertní skupiny podle něj momentálně řeší nastavování standardu pro renovaci budov a pro novou výstavbu, což by měly dokončit do konce letošního roku. Následně bude odborníky čekat složitá otázka historických a architektonicky chráněných budov, u kterých je často nemožné dosáhnout bezemisnosti, protože u nich třeba nejde zateplit fasádu nebo vyměnit historická okna. Jedním z hlavních úkolů vlády bude také provoz podpůrných programů pro renovace a poradenství. Momentálně je podle rezortu v programech podpory snižování energetické náročnosti budov do roku 2030 až 220 miliard korun.
Jaký bude mít nakonec směrnice konkrétní dopad na trh s byty, se teprve ukáže. Úplně stejně jako dnes ale mluvili developeři i před deseti lety, když se jednalo o nových pravidlech pro snižování energetické náročnosti budov. Šéf Ekospolu Evžen Korec nebo Marcel Soural varovali, že zavedení tehdejší unijní normy zdraží byty o deset až patnáct procent.
Ceny bytů sice od té doby opravdu výrazně vzrostly, ale stejně jako dnes byly nové technické normy patrně jen jedním z více faktorů. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...