Přeskočit na hlavní obsah

Lidové noviny: "V lese přibyde postřelených lidí." Odborníci varují před rozšířením lovu zvěře s pomocí noční termovize

Uslyšel šramot v mlází a zaznamenal pohyb. Automaticky zvedl zbraň a vystřelil. Myslel, že na divoké prase, které už nějakou dobu s pomocí noční termovize sledoval. Jenomže omyl. Místo zvířete zasáhl 44letý myslivec muže, který právě pytlačil ryby ve slepém rameni řeky Odry. Postřelený muž záhy v nemocnici zemřel. Případů, jako je tento z Ostravska, podle některých odborníků přibude.A to skokově. Říkají to v souvislosti s novelou zákona o myslivosti, již připravilo ministerstvo zemědělství a která chce lov zvířat s pomocí termovize rozšířit.

Zatímco doposud směli myslivci v noci lovit jen divoká prasata, v budoucnu by k tomu mohly přibýt i další druhy zvěře. Doposud přitom bylo něco takového zakázané – podobné praktiky musela předem schválit státní správa myslivosti. Vždy se to navíc týkalo jen výjimečných případů, jako byla epidemie afrického moru prasat.

Nyní se ale situace mění. "Důvodem je to, že zvěř je během dne rušena veřejností a její aktivita se přesunula do nočních hodin. Pro úspěšné snížení její početnosti je proto nezbytné poskytnout myslivcům dostatečné nástroje – například povolit lov v noci," vysvětlila pro Lidovky.cz zástupkyně mluvčího resortu zemědělství Tereza Kubálková."Máme se na co těšit"

Jenže část odborníků s návrhem nesouhlasí. Třeba podle biologa a šéfa táborské zoo a ředitele společnosti Ekospol Evžena Korce nepovede navržené opatření jen k "decimaci" zvěře, ale výrazně ohrozí i lidi pohybující se v lesích. Zákon totiž podle něj nenařizuje organizátorům honiteb oznamovat noční lovy v jakékoliv centrální evidenci – tak, aby se jim mohli lidé vyhnout.

"Máme se na co těšit. Myslivci se střelnými zbraněmi v rukou budou zanedlouho ohrožovat už i nicnetušící turisty," kritizuje novelu Korec, též předseda představenstva developerské firmy Ekospol, a připomíná další případy postřelených či zabitých lidí.

Na horlivost jednoho z myslivců před pár lety doplatila například 49letá žena, jež v lesích na Kroměřížsku natírala stromky proti okusování. Myslivec ji postřelil do břicha. Obětí honitby za zvěří se stal i 29letý tremp, který se svým kamarádem nocoval v lese na Vyškovsku. Nešťastník na místě zemřel.

"Označení takto životu nebezpečné oblasti by proto mělo být povinné. Zákon musí jasně stanovit, že musí myslivci a lovci před každou střelbou danou oblast jasně označit. A to na všech příjezdových cestách a stezkách s uvedením data, od kdy do kdy hon probíhá a na koho se v případě problémů obrátit," uvádí Korec.

Podobně to vidí i někdejší ministr spravedlnosti a současný pražský radní Jiří Pospíšil. "Ani u mě nemají myslivci velkou důvěru. Neustále totiž řeším velmi sporné případy, kdy myslivci zastřelili psa, který běhal jenom pár metrů od svého majitele. Často se pak vymlouvají na to, že si ho spletli se srnou či čímkoliv jiným," říká a dodává: "Takže představa, že v noci běhá po lese se zbraní někdo, kdo nezvládá rozlišit svůj cíl ani ve dne, je děsivá." Také podle něj by se proto měly noční lovy vyhlašovat dopředu a terén pečlivě označovat.Myslivcům vadí lovecká lobby

Neustálé rozvolňování pravidel lovu se ostatně nelíbí ani části myslivců. Třeba šéf Asociace profesionálních myslivců České republiky Libor Řehák k tomu před časem televizi Nova řekl: "Je zázrak, že těch malérů s postřelením člověka je v Česku tak málo." Vyjádřil také znepokojení nad tím, jak se české zákony a předpisy snaží čím dál víc ovlivňovat takzvaná "lovecká lobby" – tedy asi třetina myslivců, kteří se podle Řeháka vůbec nestarají o zvířata a les, ale kteří chtějí jen střílet.

"Jde o lidi, co už si zastřelili i nějakou gazelu, buvola nebo slona v Africe. A oni mají na legislativu úplně jiné názory než my," uvedl v rozhovoru pro televizi Nova.

Vedení resortu zemědělství si přesto stojí na svém a rozšíření možností lovu hájí. Zvěř je totiž podle něj přemnožená a páchá obrovské škody. Noční lov pomocí termovize či dalších technických pomůcek je proto podle mluvčí Terezy Kubálkové nutná.

"Když myslivcům umožníme využití moderního vybavení pro noční lov, aniž by museli žádat o povolení státní správy myslivosti, navíc snížíme administrativu," uvádí. Na kritiku, podle níž nebudou muset myslivci nikoho na lov v noci upozorňovat, už ale mluvčí nereagovala. Napsala jen: "Využití moderního vybavení má sloužit právě k zajištění bezpečnosti."

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...