Přeskočit na hlavní obsah

Od září končí možnost topení v neekologických kotlech, úřady chystají kontroly

Od začátku září už nebude možné topit v některých třídách kotlů kvůli jejich dopadu na znečišťování ovzduší a radnice je budou kontrolovat. Podle některých ale na tyto kontroly není dost lidí a nejsou informace o tom, kdo neekologický kotel ještě má.

Praha – Vyplývá to z ankety ČTK. Podle celostátního odhadu zbývalo v květnu vyměnit v zemi ještě 150 000 kotlů. V uplynulých letech lidé v Česku získali z evropských, státních i krajských peněz na pořízení nových kotlů či jiného vytápění miliardy korun. Takzvané kotlíkové dotace lze čerpat ještě do konce srpna na výměnu kotlů první a druhé emisní třídy, jejichž platnost skončí 1. září.

Například Moravskoslezský kraj, který je dlouhodobě zatížený zhoršenou kvalitou ovzduší, dosud na výměnu kotlů ve všech vlnách dotací proplatil zhruba 2,5 miliardy korun. V regionu díky tomu získalo ekologičtější zdroj tepla přes 23 600 domácností.
Přesto kraj odhaduje, že v provozu je až 25 000 nejstarších kotlů na tuhá paliva, za jejichž používání bude od září hrozit pokuta až 50 000 Kč. Právě lokální topeniště podle krajské radní pro životní prostředí Zdenky Němečkové Crkvenjaš (ODS) znamenají z hlediska kvality ovzduší největší problém.
V Praze naproti tomu podle hrubého odhadu magistrátu zbývá jen asi 800 až 900 kotlů první a druhé emisní třídy, uvedl mluvčí města Vít Hofman. Výměnu kotlů Praha podporuje dotacemi samo již od roku 1994 a od roku 2016 i evropskými penězi prostřednictvím kotlíkových dotací.
Na jižní Moravě vyměnily domácnosti s pomocí krajské dotace asi 4420 kotlů a 450 dalších výměn kraj očekává, řekla ČTK Martina Žídková z tiskového oddělení krajského úřadu. "Kolik kotlů se v Jihomoravském kraji nestihne vyměnit, neevidujeme," uvedla. Zájem o obměnu třeba v Královéhradeckém kraji v poslední době roste. Lidé výměnu nechali na poslední chvíli a mnohé firmy instalaci ekologických kotlů a tepelných čerpadel nestíhají. "Termíny dáváme zákazníkům na říjen a listopad, za týden to už bude na prosinec či leden," řekla ČTK spolumajitelka firmy Topení-Středa Ivana Středová. Od roku 2016 kraj obdržel 9440 žádostí o dotace za 1,1 miliardy a schválil jich přes 7000. Naopak v Libereckém kraji je nyní zájem malý a peníze se letos zřejmě nevyčerpají. Kraj rozdělil na výměnu celkem více než 5200 kotlů asi 650 milionů.
V Plzeňském kraji lidé dosud vyměnili 8300 nejstarších neekologických kotlů.
Ve Středočeském kraji dotace využilo 10 000 žadatelů.
V regionu je stále kolem 50 000 nejstarších kotlů. Vysoký podíl jich je podle mluvčí rakovnické radnice Kateřiny Hradilové třeba v okolí Rakovníka, i proto, že oproti jiným částem středních Čech zde často nejsou obce plynofikovány.
Při používání kotle, který nebude splňovat emisní požadavky po 1. září, hrozí jeho provozovateli pokuta. Majitele kotlů na to již také upozornily mnohé radnice, které budou mít na starost kontrolu dodržování zákazu. Mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek uvedl, že cílem kontrol není obyvatele postihovat, ale motivovat k tomu, aby výměnu kotle vyřešili. V Ústí nad Labem s kontrolami již začali. "Zatím na základě stížností občanů, plánujeme však jejich rozšíření, a to v řádu desítek do konce roku," informovala ČTK vedoucí odboru životního prostředí na magistrátu Simona Karpíšková. Na kontroly se chystá i Ostrava. Podle náměstka primátora Aleše Boháče má vyčleněny pracovníky, kteří by se měli věnovat i kontrolní činnosti. Například Zdeňka Motlová z odboru životního prostředí radnice v Lanškrouně chce nejdříve oslovit obecní úřady, aby jí vytipovaly domácnosti, které topí pevnými palivy. Ty plánuje obeslat s žádostí o předložení dokumentu o výměně nebo kontrole kotle. Pokud nebudou reagovat, bude následovat kontrola.
Kontroly podle některých úřadů ztěžuje to, že o těchto zdrojích vytápění nejsou přesná data. Podle Bohdany Maršálkové z odboru životního prostředí tachovské radnice nemá město informace o stavu obměny kotlů. "Nikomu není dána povinnost výměnu ohlašovat," řekla. Poslední dva měsíce poměrně výrazně roste příjem žádostí o takzvané kotlíkové dotace, které financují výměnu kotlů 1. a 2.
emisní třídy. Nejvýraznější růst je v Olomouckém a Zlínském kraji. Podporu mohou získat domácnosti i z programu Nová zelená úsporám. "Zde k začátku srpna evidujeme celkem 56 709 žádostí na podporu výměny neekologických typů vytápění v objemu 5,1 miliardy Kč. Od května dorazilo přes 5000 nových žádostí, což zhruba odpovídá průměru," řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Ministerstvo ze začátku roku pracovalo s hrubým odhadem až 150 000 nevyhovujících kotlů, které je potřeba vyměnit. Konkrétní či aktuální data chybí. Při používání kotle, který nebude splňovat emisní požadavky po letošním 1. září, hrozí jeho provozovateli pokuta až 50 000 Kč. "Pokud ho majitel ani po první pokutě nevymění, může mu úřad pokutu udělovat opakovaně až do doby, než přejde na ekologičtější formy vytápění.
Konečná pokuta tak může být opravdu velmi vysoká," uvedl Evžen Korec z firmy Ekospol. V případě, že bude mít člověk zažádáno o dotaci s datem do konce srpna, kontrolor k tomu přihlédne.
"Na jaře a v létě jsme se snažili zvýšit informovanost o končící kotlíkové dotaci.
Od dubna jsme zaznamenali trvalý nárůst zájemců o výměnu kotlů z jednotek kusů na nižší desítky. Podobné je to i nyní v červenci a srpnu. Nejedná se však o dramatický nárůst," řekl Károly Attila Juhász ze společnosti Schlieger. Skupina ČEZ podle mluvčí Alice Horákové u plynových kotlů a tepelných čerpadel taktéž eviduje v posledních měsících mírný nárůst.
"Lokální vytápění domácností těmito starými kotly skutečně patří k jednomu z největších znečišťovatelů ovzduší. Je to největší problém a proto bývá v topné sezoně nejhorší ovzduší v malých obcích, nikoli ve velkoměstech, jak se mnozí lidé domnívají," přiblížil expert na kvalitu ovzduší z ČHMÚ.
Pokud by všechny kotle 1. a 2. emisní třídy byly odstaveny ihned 1. září, tak by to mělo podle Brzeziny významný dopad. Realistické to podle něj však není.
Od 1. září budou moct lidé nově zažádat o finanční podporu na výměnu kotlů 3., 4. a 5. emisní třídy. Podpora na výměnu kotlů 1. a 2.
emisní třídy bude od podzimu spadat pod program Nová zelená úsporám. Zájemci o ni budou moci žádat u Státního fondu životního prostředí ČR. Zvýhodnění pro seniory a nízkopříjmové domácnosti zůstane, o výměnu kotlů budou moct žádat z programu Nová zelená úsporám Light. Zákaz používání kotlů 1. a 2.emisní třídy je v zákoně od roku 2012. Od září 2022 platí pro všechny mimo rodinné či bytové domy a stavby pro rodinnou rekreaci.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...