Přeskočit na hlavní obsah

Účastníci mezinárodní konference zaměřené na pestřenky navštívili milovickou rezervace velkých kopytníků

Několik desítek účastníků 12. Mezinárodního sympózia o pestřenkách navštívilo rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Kvůli značnému zájmu se rozdělili do dvou skupin, které si prohlédly různé části rezervace.

Jejich průvodci byli David Storch z Centra pro teoretická studia v Praze a Eva Horčičková z Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. „I ve třicetistupňovém vedru účastníci absolvovali několikahodinovou exkurzi v otevřené krajině, kde se téměř neměli možnost schovat ve stínu. Odměnou za náročné podmínky pro ně bylo, že viděli všechny tři druhy velkých kopytníků. To se v podobně horkém počasí většinou nestává, protože zvířata jsou přes den schovaná ve stínu v husté vegetaci a vycházejí až před soumrakem,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.

„International Symposium on Syrphidae je mezinárodní konference, která se koná pravidelně jednou za dva roky a účastní se jí entomologové zabývající se pestřenkami z celého světa. Každý ročník konference je pořádán v jiné zemi a letošní dvanácté setkání připadlo na Českou republiku. Jako místo konání jsme zvolili Průhonický zámek, kam dorazilo 81 účastníků z 19 zemí, především evropských, ale také například z USA, Kanady nebo Kolumbie,“ vysvětlil Jiří Hadrava z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který konferenci pořádal.

Součástí sympózií bývají exkurze umožňující účastníkům představit místní přírodu. „Jelikož září není nejvhodnějším obdobím pro sběr hmyzu, rozhodli jsme se na exkurzi vypravit do milovické přírodní rezervace, kde, mimo jiné díky pastvě velkých kopytníků, lze i v září najít velkou diverzitu kvetoucích rostlin, a pozorovat na nich pestřenky. Navíc pozorování velkých kopytníků je zajímavým zážitkem samo o sobě, a může entomologům celého světa ukázat krásy středoevropské přírody i během ročního období, které není pro sběr hmyzu nejvhodnější,“ doplnil Jiří Hadrava.

Pestřenky patří mezi dvoukřídlý hmyz. Lidově bývají nazývané vosičky, protože svým zbarvením mohou vosy připomínat. Pestřenky se vyskytují po celém světě s výjimkou Antarktidy. Jsou typické svým rychlým a trhaným letem, ale i schopností vznášet se na místě. Vědci popsali na 6000 druhů pestřenek. Na rozdíl od vos, včel a čmelákům, které svým vzhledem často napodobují, ale pestřenky nemají žihadlo ani kusadla.

I když jsou pestřenky lidmi většinou opomíjené, patří k hospodářsky významnému hmyzu, protože působí jako opylovači. Masožravé larvy některých druhů zároveň likvidují velké množství zemědělských škůdců. Také proto se účastníci konference zaměřili na pestřenky také v souvislosti s legislativou Evropské unie zaměřenou na ochranu opylovačů.

Na podporu projektů návratu velkých kopytníků může veřejnost přispět prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz .

Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Kooperativa, Nadace Qminers, Nadace Benetheo, E.ON, Accace, ČEPS, Carborundum Electrite, Amanita Design, Linde, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Hornbach, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Projan Service, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Vertue, Beire, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...