Přeskočit na hlavní obsah

Vzácné ovce se šroubovitými rohy se zabydlují v táborské zoo

Pochází z Uher a první zmínky o nich jsou ze 16. století. Maďarsko je dosud považuje za národní plemeno, v Česku však patří mezi vzácná a vymírající plemena. Na první pohled je odlišitelná díky svým až jeden metr dlouhým šroubovitým rohům. Možná už tušíte, že mluvíme o ovcích domácích cápových. Pět samic tohoto vzácného středověkého plemene tento týden rozšířilo zvířecí osazenstvo táborské zoologické zahrady. Do Tábora ovce cápovy doputovaly z chomutovské zoo.

Táborská zoologická zahrada se rozrostla hned o pětici vzácných ovcí cápových. FOTO: archiv ZOO Tábor

Naši příznivci vědí, že posláním táborské zoologické zahrady je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Lidé si pod tím nejčastěji představí exotické druhy někde z pralesa, smutným faktem bohužel je, že i u nás vymírá spousta zvířat, o kterých bychom to na první pohled třeba ani neřekli. Jedním z nich je i středověké plemeno ovce cápová, kterou ministerstvo životního prostředí řadí mezi vzácná a v Česku vymírající plemena. I v Maďarsku tvoří jen pět procent populace chovaných ovcí, ministerskou vyhláškou je proto i tam chráněným původním plemenem. Jsme rádi, že i naše zoo se podílí na zachování tohoto zajímavého ovčího plemene,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Ovce domácí cápová pochází z Uher, první zmínky o ní jsou ze 16. století. Maďarsko ji považuje za národní plemeno a ministerskou vyhláškou ji zařadilo mezi chráněná původní plemena. Je charakteristická svými dlouhými rovnými kroucenými rohy, které dorůstají až metrové délky. Díky nim se tomuto plemenu říká také šrouborohá racka. Právě hustota šroubovice je dost důležitá – čím je hustší, tím je kvalitnější a cennější.

Tvar rohů také odlišuje dva současné typy – debrecínský a tatranský. Debrecínský typ má rohy vzhůru ve tvaru písmene V pod úhlem 45 stupňů, tatranskému typu rostou rohy vodorovně do stran. Beranům dorůstají 50 až 60 centimetrů, bahnicím 30 až 40 centimetrů.

Plemeno je odolné vůči nepříznivému počasí a chová se hlavně pro kvalitní vlnu, maso s malým množstvím tuku i mléko, které dává mléčným produktům specifickou chuť. Beran dává až tři kilogramy stříže, hrubší vlna přitom dosahuje délky 25 až 30 centimetrů a má tvar prstýnků. Existuje ve dvou barevných formách – černé a bílé

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je během září otevřená každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...