Přeskočit na hlavní obsah

Rozkaz k vyklizení bytu majitelům příliš nepomůže. Protřelý problémový nájemník ho snadno obejde

Nájemník přestal platit nájem a majitel nemovitosti ho chce oprávněně nechat vystěhovat. Zdánlivě jednoduchý a spravedlivý proces se u nás může nepěkně natáhnout. Pokud je nájemník jen trochu drzý, zůstane bydlet dál, aniž by něco zaplatil. Spoléhá totiž na to, že soudní tahanice budou trvat velmi dlouho. Tím spíš, když je bude aktivně prodlužovat. Majitelé se tomu brání hlavně tím, že uzavírají krátkodobé nájemní smlouvy většinou na jeden rok. Ani to ale nemusí pomoci.

Vláda proto už před rokem přišla s návrhem zákona o podpoře bydlení, jehož součástí je i novela občanského zákoníku. Tato legislativní změna zavádí takzvaný rozkaz k vyklizení, který má usnadnit a hlavně urychlit vystěhování problémových nájemníků. Podle advokátních kanceláří, které se nájemními vztahy zabývají, trvá nedobrovolné vystěhování problémového nájemníka v průměru rok až rok a půl. V případě patnáctitisícového nájemného tak majitel bytu přijde o více než čtvrt milionu korun, které musí následně složitě a často neúspěšně vymáhat.

"Rozkaz k vystěhování měl tuto lhůtu podle předkládajícího ministerstva pro místní rozvoj výrazně zkrátit celý proces a majiteli tak ušetřit peníze. Soud by o něm rozhodoval podobně jako o platebním rozkazu ve zjednodušeném řízení, tedy bez nařízení jednání. Měl by ho proto být schopný vydat už v řádu týdnů. Rozkazem soud nájemci nařídí vyklidit byt do 15 dnů od doručení a zaplatit náklady jednání. Rozkaz bude mít účinky pravomocného rozhodnutí. To znamená, že žalobce (tedy většinou pronajímatel) může své právo rovnou vymáhat," vysvětluje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol a ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Na první pohled pozitivní změna ale při hlubším zkoumání podle Korce příliš neobstojí. Problémem podle něj je, že proti rozkazu může problémový nájemník podat odpor, čímž se rozjede standardní kolečko soudních stání, které se může velmi protáhnout.

"Právě výrazně nerovnoprávný vztah pronajímatel/nájemník, kdy druhý má v rukou více trumfů, je důvodem toho, že mnoho majitelů své nemovitosti raději ani nepronajímá. Nalézt vhodného a spolehlivého nájemníka je totiž poměrně složité a než by se spálil, raději nechá svůj byt prázdný. I za cenu toho, že přijde o výnos z nájmu. Vzhledem k dlouhodobému zhodnocování nemovitostí se mu to i tak vyplatí. Pro dostupnost bydlení je to ale špatná zpráva. Největší překážkou k vlastnímu i nájemnímu bydlení tak u nás zůstává tragická legislativa, což ani výše uvedená změna nijak nezlepší," upozorňuje Korec z Ekospolu, který si nechal naklonovat psa a povídal o tom v Show Jana Krause.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...