Napájení desítek divokých koní a praturů bez hluku a škodlivých exhalací. To bude výsledek generální opravy nejstaršího napajedla v milovické rezervaci velkých kopytníků. Ta začala po několika měsících příprav.
„V této části bývalého vojenského prostoru trvala řadu let stavební uzávěra. Proto jsme nemohli v době založení rezervace velkých kopytníků v roce 2015 vybudovat v těchto místech elektrifikované napajedlo. Po celou dobu tak bylo nutné čerpat vodu pro napájení zvířat s pomocí dieselového agregátu, který je hlučný a produkuje exhalace zplodin,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci založila ve spolupráci s vědci. Rezervace po určitý čas zkoušela doplňovat napajedla také s pomocí větrného čerpadla, ale produkt českého inovátora byl velmi poruchový a rozlámal se po každém silnějším větru. Po několika nákladných opravách pak dosloužil zcela.
Po deseti letech provozu napajedel bylo nutné vyměnit také spojovací potrubí a vyrovnávací nádrž. Tuto část rekonstrukce ochranáři realizovali v loňském roce. Dnes začala hlavní část modernizace napájecího systému, jejíž klíčovou součástí je elektrifikace. Rozpočet prací je zhruba osm set tisíc korun. Větší část rozpočtu pokryje nezisková organizace z půlmilionové výhry v soutěži E.ON Energy Globe, kde obsadila první místo, a z grantu od společnosti ČEPS, Zhruba čtvrtinu nákladů na financování prací ještě musí zajistit.
„Všem, kteří nás v soutěži podpořili, stejně jako dárcům, kteří na modernizaci napajedel poskytli finanční prostředky, patří velké poděkování. Bez nich bychom se do finančně náročné rekonstrukce nemohli pustit,“ ocenil Dalibor Dostál. Zároveň poděkoval milovické radnici. „Přestože je rekonstrukce v takovém rozsahu po stránce schvalování stejně náročná, jako budování zcela nového napajedla, získali jsme od radnice města Milovice potřebný souhlas během pouhých sedmnácti dnů,“ navázal Dalibor Dostál.
Elektrickou přípojku ochránci přírody povedou podzemním kabelem, i když je to finančně náročnější. „Podzemní vedení je výrazně stabilnější, než dráty tažené na sloupech. Navíc povrchové vedení by narušilo krajinný ráz lokality. V dnešní době by se tak nová vedení elektřiny měla realizovat výhradně podzemním vedením, bez ohledu na to, zda jde o přírodně cennou lokalitu nebo ne,“ vysvětlil Dalibor Dostál. Zahájené práce by měly skončit zhruba do týdne.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Kooperativa, Nadace Qminers, Nadace Benetheo, E.ON, Accace, ČEPS, Carborundum Electrite, Amanita Design, Linde, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Hornbach, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Projan Service, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Vertue, Beire, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Abrasiv, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
Komentáře
Okomentovat