Přeskočit na hlavní obsah

Vánoce utopené v krvi nevinných kaprů. Kdy konečně tohle barbarské dědictví minulého režimu skončí?

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k prodeji vánočních kaprů.

Města a vesnice zdobí svítící vánoční stromečky a slavnostně vyzdobené ulice. Mnohá náměstí zaplavily stánky s „tradičním“ vánočním svařákem, perníkem či různými výrobky. Hlavně o víkendech jsou tato místa koncentrací obrovského množství lidí, kteří jsou často namačkáni jeden na druhého jako sardinky. I když by se hodilo spíš jiné přirovnání – jako vánoční kapři. Pod blyštivým pozlátkem svátečního shonu se skrývají krvavá jatka. Všem na očích zcela bezskrupulózně týráme a extrémně bolestivě zabíjíme ohromné množství živých tvorů, které mají tu smůlu, že se dostaly do soukolí pouličního prodeje vánočních kaprů. Toto nelidské týrání je barbarským dědictvím minulého režimu, které mělo být už dávno zrušeno.

Každoročně se v Česku vyloví kolem 18 tisíc tun kaprů, což představuje zhruba 30 milionů zvířat. Drtivá většina z nich, konkrétně 85 procent, se prodá před Vánocemi. Mimořádně krutému zacházení a brutální krvavé smrti jsou tak v předvánočních dnech vystaveny miliony živých tvorů. Oproti obecným představám přitom nejde o nějakou prastarou tradici, hromadné veřejné zabíjení vánočních kaprů se začalo rozšiřovat až v padesátých letech minulého století. Jak příznačné je, že jde o dobu nejtvrdších komunistických represí a politických procesů. Zatímco tohoto jsme se zbavit dokázali, vánoční masakrování kaprů tu s námi stále přetrvává.

Pouliční prodej živých ryb je špatný z mnoha důvodů, ale začnu od začátku. Kapr běžně tráví zimu u dna rybníka ve stavu podobném zimnímu spánku, při němž se mu zpomalí metabolismus. Vánoční kapr však takový komfort nemá, z nutného odpočinku ho ruší neustálé lovení a převozy. Konec života nakonec stráví v otřesných podmínkách, při nichž neskutečně trpí.

První utrpení přichází už při výlovu, při kterém se nešetrnou manipulací zraní spousta ryb. Některé dokonce těmto zraněním podlehnou. Pokud toto násilné vytržení z přirozeného prostředí kapři přežijí, nemají ani zdaleka vyhráno. Místo prostorného rybníku musí trávit spoustu dnů a týdnů v mnohem menších sádkách namačkaní na ostatní spolutrpící. Ani to však není nic proti miniaturním přeplněným kádím, v nichž bez možnosti volného pohybu kapři doslova přetrpí poslední dny života.

Čtyři vánoční kapři z deseti mají smůlu v tom, že nejhorší týrání na ně teprve čeká. Zákazníci si je totiž živé přenáší do svých domovů. Tyto vodní živočichy nosí v igelitových taškách, v nichž se pomalu ale o to krutěji dusí. Představte si, jak by bylo vám, kdyby vás někdo násilím ponořil do vody a ještě vám přes hlavu přetáhl igelitový pytlík. Moc komfortně byste se jistě necítili.

Zcela špatně je také vypouštění kaprů do vany, kde mají přečkat poslední chvíle před smrtí. Čerstvě napuštěná voda z kohoutku totiž obsahuje chlor, který rybě poškodí sliznice a nervovou soustavu. Navíc je voda ve vaně mnohem teplejší než voda ve venkovní kádi, což rybě způsobí velký tepelný šok. Přirovnal bych to k tomu, jako když otužilec vyleze z ledové vody a rovnou bez jakékoliv přípravy, snad jen s menším přidušením, vleze do rozpálené sauny, z níž ale nemá možnost úniku.

Zcela brutální a nepochopitelný je krvavý zvyk zabíjet kapra přímo před očima kupujících včetně dětí. Jde v podstatě o veřejnou popravu, která je naprosto zbytečná. Žádné jiné zvíře takhle veřejně v otřesných podmínkách nezabíjíme. Nebo jste někde u nás viděli hromadně v ulicích podřezávat kuřata, vepře či krávy? Jak by se vám líbilo, kdyby chodníky zbarvila jejich krev, která by byla patrná ještě hodně dlouho po brutální oslavě smrti? Nehledě na to, že usmrcování ostatních hospodářských zvířat se řídí přísnými regulacemi a smí se provádět jen v pečlivě kontrolovaných jatkách. U kaprů však kruté a krvavé zabíjení v nehygienických podmínkách prosincových ulic prováděných často nevyškolenými brigádníky stále tolerujeme. Osobně tento zvyk považuju za úchylný a nechápu, že ho Češi nakupováním kaprů u pouličních stánků stále podporují.

V současné době, kdy je v obchodech dostatek čerstvých ryb nejen na Vánoce, ale po celý rok, je hromadné vraždění kaprů zmrzlými rukami prodejců naprosto zbytečné. U ryb v obchodech máme větší jistotu, že nemusely prožít konec života v brutálních bolestech, ale byly usmrceny humánně a co nejšetrněji.

Jsem rád, že se dosud lhostejný postoj veřejnosti k tomuto zbytečnému utrpení milionů ryb mění. Už před třemi roky na to upozornila Komerční banka ve spolupráci s influencerkou Lucií Zelinkovou, o rok později se přidal i obchodní řetězec Lidl, který právě s odkazem na zlepšení wellfare zvířat zakázal prodej živých kaprů před svými prodejnami. „Každoroční prodej živých kaprů přináší do českých měst nepěkný obrázek. V předvánoční době se ulice zaplní káděmi s živými kapry, kteří za sebou mají dlouhou a strastiplnou cestu. Zatímco v normálních podmínkách tráví kapr zimu na dně rybníka ve stavu zimního spánku, vánoční kapr je neustále převážen, a to ve stavu naprostého vyčerpání a často i vyhladovění. Přechovávání kaprů v kádích představuje další stres. Ryby jsou na sebe namačkané a nemají dostatek kyslíku. Usmrcení kaprů probíhá často bez kvalifikovaných zaměstnanců, kteří mají zkušenosti z jatek, jelikož zákon tato pravidla u prodeje živých kaprů nedefinuje. Přetrvává tedy obava, zdali jsou ryby zabíjeny humánně a nejsou vystaveny dalšímu utrpení,“ vysvětloval tehdy Lidl svůj postoj v kampani Netrap kapra. Lidem jako alternativu nabízí už zpracované kapří filety a podkovy, jejichž dodavatelé zaručují co nejhumánnější přístup k rybám. Letos se k němu přidali i další obchodní řetězce.

Bohužel je to pořád málo, přeplněných kádí plných dusících se ryb čekajících na krutou smrt je v našich ulicích stále velmi mnoho. Moc si přeji, aby toto zbytečné utrpení konečně skončilo a pouliční prodej živých ryb byl konečně minulostí. Pokud ani vám není osud živých tvorů lhostejný, můžete na webových stránkách rybolove.cz podpořit úplný zákaz prodeje živých ryb. Nemusíte se vůbec bát, že byste přišli o možnost koupit si čerstvou rybu. Už dávno je prodávají mnohé obchodní řetězce, nemusíte spoléhat jen na rybáře a rybárny. Snad si už brzy užijeme opravdové svátky klidu a míru bez všudypřítomného temného stínu krvavých ulic, na kterých brutálně vyhasly životy milionů umučených zvířat.

  

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2023 ji navštívilo 111 tisíc lidí.  ZOO Tábor jen nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od listopadu otevřená pouze o víkendech od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...