Přeskočit na hlavní obsah

Dárky a spousta návštěvníků. Tygr Rocky z táborské zoo si narozeniny užil

Povedenou oslavu čtrnáctých narozenin má za sebou maskot táborské zoologické zahrady tygr ussurijský Rocky. Ve vyzdobeném výběhu na něj čekalo hned několik dárků, na které se ihned nedočkavě vrhnul. Přihlížejícím návštěvníkům tím nabídl mimořádnou příležitost obdivovat jeho mrštnost a rychlost, jakož i vybrané způsoby při hodování. Ošetřovatelé, kteří celou oslavu připravili, pak přítomným povyprávěli spoustu zajímavostí z Rockyho života i o tom, že jeho tygřích příbuzných je ve volné přírodě bohužel stále čím dál tím méně. Proto je tak důležité chránit ohrožené druhy zvířat, na čemž se podílí i táborská zoo. Výjimečnost chvíle jako by chtěla podtrhnout i příroda, protože celé narozeninové komentované krmení ozářilo lednové slunce.

Tygr ussurijský je největší kočkovitou šelmou planety a je považován za krále sibiřské tajgy. Jeho tlapa, která je největší ze všech kočkovitých šelem, na sněhu plní funkci sněžnice. Tygr ussurijský může žít v teplotách okolo – 45°C, má proto delší a hustší srst než tygři žijící v teplých oblastech. Vidí barevně a v noci 5x lépe než člověk. Výborně se pohybuje nejen po zemi, ale umí i velmi dobře plavat.

Tygr ussurijský je samotář obývající obrovská teritoria až o rozloze 3 000 kilometrů čtverečních. Své teritorium si značí močí nebo seškrabáváním kůry stromů, ohraničujících jeho území. Revír opouští pouze tehdy, pokud je v něm nedostatek potravy.

Tygr ussurijský patří mezi nejohroženější druhy zvířat. Přestože je obávaným lovcem a nemá v přírodě přirozeného nepřítele, člověk jej dokázal téměř vyhubit. Ve volné přírodě žije už jen v sibiřské tajze a na severu Číny, kde přežívá už jen asi 500 posledních kusů. Původně přitom žil na rozsáhlém území mezi Bajkalem a pobřežím Tichého oceánu. Dalších zhruba 1000 tygrů ussurijských pak žije v zoologických zahradách po celém světě.

ZOO Tábor, která se specializuje na chov a ochranu ohrožených druhů zvířat je v zimní sezoně pro veřejnost otevřená o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od listopadu otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...