Přechytračí prasata znovu elitní policisty? Stát se z fiaska nepoučil a opět poslal odstřelovače na divočáky

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k vyslání policejních odstřelovačů střílet divoká prasata.

Po zuby ozbrojení policejní odstřelovači s nabitými puškami připravení během okamžiku zmáčknout spoušť a vyslat smrtící projektil. Nenechte se zmást. Nejedná se o cvičení ani zásah proti nebezpečnému teroristovi či scénu z akčního filmu. To jen elitní policisté opět vyrazili do lesa na lov divokých prasat. Co na tom, že jejich první takové nasazení před pár týdny velký význam nemělo a dalo by se označit za fiasko.

Čtyřiačtyřicet zastřelených divočáků za šest týdnů. To je účet za policejní manévry v lesích na Liberecku a Jablonecku na konci loňského roku. Oficiálním cílem mimořádné akce bylo „snížit počet černé zvěře a omezit riziko šíření nákazy afrického moru prasat“. Pokud se podíváme na dobu, po kterou policejní akce trvala, dojdeme k méně než jednomu zastřelenému zvířeti denně. Týdně přitom bylo podle policie nasazeno 18 odstřelovačů a celkem 80, prase tak trefil jen každý druhý policista. Například během druhého týdne akce zastřelili všichni zapojení odstřelovači jen čtyři prasata.

Policisté tak ani zdaleka nedosáhli svého cíle, kterým bylo zabít co nejvíce ze 150 prasat žijících na vymezeném území. Nehledě na to, že ani u jednoho zabitého kusu následné testy neprokázaly nákazu. Veterinární správa, která policisty do akce povolala, si alespoň pochvalovala, že čtvrtina ze zastřelených zvířat byly bachyně. U nich přitom nikdo nezkoumal, zda nemají zrovna mladé.

Myslivci, kteří měli povinnost policisty zastřelá zvířata posbírat a převézt do kafilerie, navíc upozornili na to, že v lovu divokých zvířat nezkušení policisti často prasata usmrcovali velmi bolestivým způsobem. Některá zvířata museli policejní střelci zasáhnout několikrát a myslivci se prý dokonce se setkali i tím, že postřelené prase uteklo do potoka a poté napadlo myslivce.

Prasata navíc policejní ostrostřelce převezla. Podle všeho během policejních manévrů změnila své návyky a za krmením se začala vydávat až ráno. Policisté totiž stříleli navečer a v noci, na což prasata přišla poměrně záhy. I proto počet zabitých zvířat tak hodně zaostal za očekáváním.

Stát na tuto policejní megaakci, která nemá v naší historii obdoby, vynaložil 14 milionů korun. Korunu tomuto nesystémovému odstřelu nasadil litý boj policistů proti močícím myslivcům. Jen proto, že si odskočili „na malou“ v zóně odstřelu, zabavila jim policie mobilní telefony a museli se podrobit výslechu od kriminalistů. Policie následně zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu šíření nakažlivé nemoci zvířat. Fraška dokonána.

Soudný člověk by očekával, že se stát z tohoto fiaska poučil. Jenže to bychom nemohli být v českém Kocourkově. Už tento týden v pondělí se policejní odstřelovači do lesů na Liberecku vrátili. I tentokrát budou střílet od pondělí do čtvrtku, a opět jen ve večerních a nočních hodinách. V této souvislosti nemohu nevzpomenout španělsko-amerického filozofa George Santayanu, kterého proslavil mimo jiné následující citát: „Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen k jejímu opakování“. Stát zopakuje akci, která se příliš nepovedla, aniž by změnil její kritéria. Opět si tak koleduje o další selhání. To i ta divoká prasata, která se poměrně rychle poučila a upravila svůj denní režim, mají víc rozumu.

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od listopadu otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.