Budou moci myslivci i v budoucnu týrat zvířata a ještě více jich střílet? Rozhodnou poslanci

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k projednávané novele mysliveckého zákona.

Poslanci ve sněmovně projednávají rozsáhlou novelu mysliveckého zákona, která nezakazuje středověké týrání zvířat, ale naopak myslivce pod hrozbami vysokých pokut nutí k masivnějšímu střílení.

Představte si, že odpočíváte v bezpečí svého domova, když tu v tom k vám vtrhne výrazně silnější a početnější násilník a začne na vás brutálně útočit s cílem zabít vás. Co víc, že tomuto vražednému šílenství musí přihlížet i vaše děti a že i oni se po vašem zabití stanou cílem útočníků. To není scéna z akčního filmu, ale pravidelná realita lišek žijících v českých lesích. Myslivci totiž stále používají středověký barbarský způsob jejich lovu, takzvané norování.

Při něm posílají své lovecké psy přímo do nor, aby tam lišku přepadli ze zálohy. Liška vůči přesile nemá šanci, psi ji doslova roztrhají za živa. V noře ale bývají často i mláďata, kterým se nesmyslně krutá smrt také nevyhne. Tento středověký způsob lovu se dá bez jakýchkoliv pochyb označit za týrání zvířat. A to už nemluvím o tom, že zranění často utrpí i útočící psi.

Nepochopitelné je také nakládání s liškami, které se myslivcům podaří chytit živé, například díky sklopným pastem. Takové zvíře čeká doslova peklo na zemi. Chycená liška totiž slouží k nácviku lovu. Co to znamená? Myslivci ji zavřou v průhledné bedně s průduchy a nechají na ni „útočit“ své lovecké psy. Sice se k ní nemohou dostat a roztrhat ji, ale to o nic nesnižuje její stres a strach ze smrti, kterým musí liška čelit opakovaně klidně i několik let. Takhle brutálně a dlouhodobě ubližovat živému tvoru může jen psychopat bez špetky empatie. Je neomluvitelné, že tuto možnost novela v předložené podobě zachovává. A to i přesto, že s norováním nesouhlasí ani někteří myslivci.

Novela mysliveckého zákona ale znamená větší nebezpečí pro veškerou lesní zvěř. Myslivcům totiž zákon nově nařizuje minimální počty zvířat, které musí postřílet. Pokud limity nesplní, dostanou velmi citelnou pokutu. Stát tímto represivním způsobem přímo nabádá k masakrování volně žijící zvěře. Zároveň nijak neomezuje maximální odlovené množství, což může vést až k úplnému vystřílení konkrétního druhu z české přírody. Nejde přitom o planou hrozbu, v minulosti lovci mnoho druhů zvířat v naší krajině zcela vyhubili. Novela mysliveckého zákona dává tomuto středověkému scénáři zelenou.

Do středověku nás vrací i novinka v překládaném zákoně – možnost lovit lukem. Tento způsob lovu však zvěři působí zbytečné utrpení a v mnoha případech vede k dlouhému a bolestivému umírání. Je zbytečné, když jsme se bez tohoto způsobu lovu tak dlouho obešli, abychom ho opět povolovali. Naopak další novinka, kterou chce ministerstvo zákonem povolit, je velmi moderní. Jde o povolení nočního lovu i za použití technických pomůcek. Zatímco dnes mohou myslivci v noci lovit jen divoká prasata, nově by mohli lovit i ostatní zvěř a to za použití jakýchkoliv pomůcek usnadňující lov. Tedy nejrůznějších noktovizorů, které primárně používají vojáci při nočních misích či ostraze objektů. Ministerstvo zemědělství se přitom ani netají tím, že cílem je maximálně uvolnit možnosti lovu. Novela zákona tak má jediný cíl: umožnit vystřílet z české přírody co nejvíce zvířat. To je naprosto neakceptovatelné.

Navrhované změny v zákoně o myslivosti však nepovedou jen k decimaci zvěře, ale výrazně ohrozí i lidi pohybující se v lesích. Kromě toho, že umožní masivnější noční lovy, nezavádí povinnost organizátorů lovů oznamovat je v centrální evidenci, kde by každý hned viděl, které oblasti a kdy budou nebezpečné tak, aby se jim mohl včas vyhnout. Zákon dokonce po pořadatelích honů nechce ani takovou samozřejmost, jako označení místa honu v terénu. Snadno se tak může stát, že se nic nevědoucí turista najednou ocitne přímo uprostřed palby. Označení takto životu nebezpečné oblasti by mělo být povinné. Zákon musí jasně stanovit, že před každou střelbou musí myslivci a lovci danou oblast jasně označit na všech příjezdových cestách a stezkách s uvedením data, od kdy do kdy hon probíhá a na koho se v případě problémů obrátit.

Ministerstvo zemědělství, které novelu připravilo, nevyslyšelo ochránce zvířat ani v dalším podstatném problému. Ti požadovali, aby zákon myslivcům úplně zakázal usmrcování volně pobíhajících psů, koček a jiných hospodářských zvířat, a nařídil jim pouze uspání takového zvířete. Máme přitom v živé paměti spoustu tragických událostí, kdy horlivý myslivec zastřelil psa pohybujícího se na kraji lesa v bezprostřední blízkosti svého majitele. Tomu mohl tento návrh předejít, ministerstvo ho ale s odvoláním na údajné zvýšení administrativní zátěže odmítlo. Považuji za skandální, že před účinnou ochranou života a zdraví živého tvora má přednost byrokracie.

Myslivecký zákon v předložené podobě legalizuje týrání zvířat, zjednoduší jejich vraždění, pod hrozbou sankci donutí myslivce střílet více zvěře a zásadně zhorší bezpečnosti lidí a jejich mazlíčků ve volné přírodě. To všechno jsou velmi vážné důvody, kvůli kterým by ho měli poslanci zamítnout. Doufám proto, že ve sněmovně zvítězí zdravý rozum a soucit s živými tvory nad sobeckou touhou po další trofeji na zeď myslivny.

  

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od listopadu otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.