Přeskočit na hlavní obsah

Rituální porážky podřezáním zvířat jsou barbarským dědictvím středověku, senátoři by je měli zakázat, apeluje developer Korec

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k povolení halal porážek na jatkách.

Porážení zvířat v souladu s náboženskými obřady připomíná pochod smrti v orientálním barbarském hávu. Nově ho v Česku budou smět provádět i komerční jatka.

Islám svým věřícím nařizuje konzumovat pouze takzvané halal jídlo, což v případě masa znamená nutnost rituální porážky dhabíha. Tu může provádět pouze věřící muslim. Během brutálního obřadu má na hlavě tradiční muslimskou pokrývku kufi a opakovaně provolává slávu muslimskému bohu slovy „Alláhu akbar“. Zvíře přitom položí na zem směrem ke Kábě a jeho kolega, který si až dosud brousil nože, zvíře před zraky přihlížejících podřízne. Náboženská pravidla nařizují jediným tahem nože protnout krční tepnu tak, aby byl přerušen přívod krve do mozku. Poté musí zcela vykrvácet, protože muslimové považují krev za nečistou. Někdy se podříznuté zvíře pověsí za nohy, aby vykrvácelo rychleji, jindy ho nechají krvácet vleže tak, jak ho podřízli. Podobný postup uplatňují také židovští věřící v případě košer potravin.

Naprosto barbarský zvyk, u kterého mě překvapuje kromě neuvěřitelné krutosti také to, že je v Evropě jednadvacátého století stále běžně rozšířený a hlavně povolený. Náboženské obce rituální porážky běžně provádí i u nás v Česku, což je naprosto nepochopitelné. Poslanci nyní navíc umožnili, že podobných naprosto krutých porážek u nás rapidně přibude.

Až dosud mohly zvířata rituálním způsobem porážet jen církve a náboženské společnosti. Je paradoxní, že zrovna novela zákona na ochranu zvířat proti týrání zásadně rozšiřuje okruh těch, kdo mohou zvířata brutálně zabíjet. Nově toto povolení získali i všichni provozovatelé podniku, tedy komerční jatka. Dá se proto očekávat, že takových nechutných porážek výrazně přibude.

Poslanecká sněmovna se rozvolněním pravidel pro náboženské porážky zabývala už loni na podzim, po obří vlně kritiky ale nápad raději ministr zemědělství stáhl. Letos v únoru se návrhem zabývali poslanci znovu, tentokrát s malou změnou. Jatka v případě rituálních porážek budou muset zvířata před podříznutím omráčit elektrickým proudem tak, aby tento elektrošok nezpůsobil zvířeti smrt. Pokud zvíře zemře jinak než v důsledku podřezání, považuje jeho maso islám za haram, tedy zakázané a nepřípustné k jídlu.

Pro církve a náboženské společnosti se navíc vůbec nic nemění, stále smějí podřezávat zvířata za plného vědomí bez jejich předchozího omráčení. Naprosto nechápu, že je takové neuvěřitelné týrání zvířat v Evropě jednadvacátého století vůbec možné.

Jakožto dlouholetý chovatel mnoha druhů zvířat a jejich celoživotní milovník jsem zásadně proti, abychom u nás tolerovali středověké barbarské způsoby způsobující zvířatům neskutečné utrpení. Apeluji proto na senátory, kteří nyní budou novelu zákona schvalovat, aby tuto nechutnou praxi v Česku nadobro zakázali. Mrzký výdělek z prodeje halal či košer masa nemůže vyvážit bolestivou a nedůstojnou smrt živého tvora.

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od listopadu otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...