Přeskočit na hlavní obsah

Rituální porážky podřezáním zvířat jsou barbarským dědictvím středověku, senátoři by je měli zakázat, apeluje developer Korec

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k povolení halal porážek na jatkách.

Porážení zvířat v souladu s náboženskými obřady připomíná pochod smrti v orientálním barbarském hávu. Nově ho v Česku budou smět provádět i komerční jatka.

Islám svým věřícím nařizuje konzumovat pouze takzvané halal jídlo, což v případě masa znamená nutnost rituální porážky dhabíha. Tu může provádět pouze věřící muslim. Během brutálního obřadu má na hlavě tradiční muslimskou pokrývku kufi a opakovaně provolává slávu muslimskému bohu slovy „Alláhu akbar“. Zvíře přitom položí na zem směrem ke Kábě a jeho kolega, který si až dosud brousil nože, zvíře před zraky přihlížejících podřízne. Náboženská pravidla nařizují jediným tahem nože protnout krční tepnu tak, aby byl přerušen přívod krve do mozku. Poté musí zcela vykrvácet, protože muslimové považují krev za nečistou. Někdy se podříznuté zvíře pověsí za nohy, aby vykrvácelo rychleji, jindy ho nechají krvácet vleže tak, jak ho podřízli. Podobný postup uplatňují také židovští věřící v případě košer potravin.

Naprosto barbarský zvyk, u kterého mě překvapuje kromě neuvěřitelné krutosti také to, že je v Evropě jednadvacátého století stále běžně rozšířený a hlavně povolený. Náboženské obce rituální porážky běžně provádí i u nás v Česku, což je naprosto nepochopitelné. Poslanci nyní navíc umožnili, že podobných naprosto krutých porážek u nás rapidně přibude.

Až dosud mohly zvířata rituálním způsobem porážet jen církve a náboženské společnosti. Je paradoxní, že zrovna novela zákona na ochranu zvířat proti týrání zásadně rozšiřuje okruh těch, kdo mohou zvířata brutálně zabíjet. Nově toto povolení získali i všichni provozovatelé podniku, tedy komerční jatka. Dá se proto očekávat, že takových nechutných porážek výrazně přibude.

Poslanecká sněmovna se rozvolněním pravidel pro náboženské porážky zabývala už loni na podzim, po obří vlně kritiky ale nápad raději ministr zemědělství stáhl. Letos v únoru se návrhem zabývali poslanci znovu, tentokrát s malou změnou. Jatka v případě rituálních porážek budou muset zvířata před podříznutím omráčit elektrickým proudem tak, aby tento elektrošok nezpůsobil zvířeti smrt. Pokud zvíře zemře jinak než v důsledku podřezání, považuje jeho maso islám za haram, tedy zakázané a nepřípustné k jídlu.

Pro církve a náboženské společnosti se navíc vůbec nic nemění, stále smějí podřezávat zvířata za plného vědomí bez jejich předchozího omráčení. Naprosto nechápu, že je takové neuvěřitelné týrání zvířat v Evropě jednadvacátého století vůbec možné.

Jakožto dlouholetý chovatel mnoha druhů zvířat a jejich celoživotní milovník jsem zásadně proti, abychom u nás tolerovali středověké barbarské způsoby způsobující zvířatům neskutečné utrpení. Apeluji proto na senátory, kteří nyní budou novelu zákona schvalovat, aby tuto nechutnou praxi v Česku nadobro zakázali. Mrzký výdělek z prodeje halal či košer masa nemůže vyvážit bolestivou a nedůstojnou smrt živého tvora.

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od listopadu otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...