Přeskočit na hlavní obsah

Rituální porážky podřezáním zvířat jsou barbarským dědictvím středověku, senátoři by je měli zakázat, apeluje developer Korec

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k povolení halal porážek na jatkách.

Porážení zvířat v souladu s náboženskými obřady připomíná pochod smrti v orientálním barbarském hávu. Nově ho v Česku budou smět provádět i komerční jatka.

Islám svým věřícím nařizuje konzumovat pouze takzvané halal jídlo, což v případě masa znamená nutnost rituální porážky dhabíha. Tu může provádět pouze věřící muslim. Během brutálního obřadu má na hlavě tradiční muslimskou pokrývku kufi a opakovaně provolává slávu muslimskému bohu slovy „Alláhu akbar“. Zvíře přitom položí na zem směrem ke Kábě a jeho kolega, který si až dosud brousil nože, zvíře před zraky přihlížejících podřízne. Náboženská pravidla nařizují jediným tahem nože protnout krční tepnu tak, aby byl přerušen přívod krve do mozku. Poté musí zcela vykrvácet, protože muslimové považují krev za nečistou. Někdy se podříznuté zvíře pověsí za nohy, aby vykrvácelo rychleji, jindy ho nechají krvácet vleže tak, jak ho podřízli. Podobný postup uplatňují také židovští věřící v případě košer potravin.

Naprosto barbarský zvyk, u kterého mě překvapuje kromě neuvěřitelné krutosti také to, že je v Evropě jednadvacátého století stále běžně rozšířený a hlavně povolený. Náboženské obce rituální porážky běžně provádí i u nás v Česku, což je naprosto nepochopitelné. Poslanci nyní navíc umožnili, že podobných naprosto krutých porážek u nás rapidně přibude.

Až dosud mohly zvířata rituálním způsobem porážet jen církve a náboženské společnosti. Je paradoxní, že zrovna novela zákona na ochranu zvířat proti týrání zásadně rozšiřuje okruh těch, kdo mohou zvířata brutálně zabíjet. Nově toto povolení získali i všichni provozovatelé podniku, tedy komerční jatka. Dá se proto očekávat, že takových nechutných porážek výrazně přibude.

Poslanecká sněmovna se rozvolněním pravidel pro náboženské porážky zabývala už loni na podzim, po obří vlně kritiky ale nápad raději ministr zemědělství stáhl. Letos v únoru se návrhem zabývali poslanci znovu, tentokrát s malou změnou. Jatka v případě rituálních porážek budou muset zvířata před podříznutím omráčit elektrickým proudem tak, aby tento elektrošok nezpůsobil zvířeti smrt. Pokud zvíře zemře jinak než v důsledku podřezání, považuje jeho maso islám za haram, tedy zakázané a nepřípustné k jídlu.

Pro církve a náboženské společnosti se navíc vůbec nic nemění, stále smějí podřezávat zvířata za plného vědomí bez jejich předchozího omráčení. Naprosto nechápu, že je takové neuvěřitelné týrání zvířat v Evropě jednadvacátého století vůbec možné.

Jakožto dlouholetý chovatel mnoha druhů zvířat a jejich celoživotní milovník jsem zásadně proti, abychom u nás tolerovali středověké barbarské způsoby způsobující zvířatům neskutečné utrpení. Apeluji proto na senátory, kteří nyní budou novelu zákona schvalovat, aby tuto nechutnou praxi v Česku nadobro zakázali. Mrzký výdělek z prodeje halal či košer masa nemůže vyvážit bolestivou a nedůstojnou smrt živého tvora.

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od listopadu otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...