Přeskočit na hlavní obsah

Stavebnictví loni kleslo o 2,4 procenta, dokončilo se o pětinu méně bytů

Dlouhodobě neřešené problémy, na které odborná veřejnost marně upozorňuje už roky, vedly k tomu, že se stavebnictví v loňském roce opět propadlo. Stavební produkce podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) za celý loňský rok meziročně klesla o 2,4 procenta. Propadlo se hlavně pozemní stavitelství, které loni ztratilo 4,1 procenta. Na konci roku stavebnictví mírně vzrostlo, v prosinci si stavební produkce polepšila meziročně o 9,7 procenta. Šlo ale spíše o ojedinělou anomálii než standard, upozorňuje developer Evžen Korec z Ekospolu.

Výrazně loni ubylo dokončených bytů, jejich počet se v rámci celého Česka propadl o pětinu na 30 311 dokončených bytů. Podle statistiků za to mohla malá zásoba zahájených bytů a také vysoká srovnávací základna z předchozích let. Naopak zahájených nových bytů bylo loni po dvouletém poklesu nepatrně více. Firmy v rámci celé ČR zahájily stavbu celkem 36 477 bytů, což představuje meziroční nárůst o 2,2 procenta.

"Nejvíce nových bytů se loni stavělo v hlavním městě, kde statistici evidovali 7407 zahájených bytů v rámci zcela nové výstavby. Jen v prosinci pak stavební firmy v Praze začaly stavět 648 nových bytů. Druhé místo udržel Jihomoravský kraj se 5131 zahájenými byty, z nichž 529 se začalo stavět v posledním měsíci roku. Na třetím místě zůstal Středočeský kraj, ve kterém firmy loni zahájily stavbu 4647 nových bytů. Beznadějně poslední zůstal jako už tradičně Karlovarský kraj, kde ČSÚ loni evidoval pouhých 408 zahájených bytů," přibližuje statistiky generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol a ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

"Loňský propad stavebnictví je pochopitelný a nikoho nemohl příliš překvapit. Sektor se totiž stále potýká se spoustou problémů. Tím nejzásadnějším je extrémně složitá stavební legislativa, která povolování nových staveb více komplikuje, než aby ho urychlovala. Velká očekávání byla od nového stavebního zákona, jehož plná účinnost nastala v polovině loňského roku. Přestože obsahuje dobré principy, které mohou povolování staveb výrazně urychlit, jejich přínos zcela zabila nepovedená digitalizace stavebního řízení. Nyní existuje jakýsi kočkopes kombinující starý i nový systém s tím, že ministerstvo pro místní rozvoj připravuje zcela nový systém digitalizace. Ten by měl být plně funkční až za dlouhé tři roky, stavebnictví tak ani v následujících letech výrazná změna k lepšímu nečeká. Na výrazný růst sektoru, který výrazným způsobem pomáhá celé české ekonomice, si tak ještě počkáme," komentuje Korec z Ekospolu, který si nechal naklonovat psa a mluvil o tom v Show Jana Krause.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...