Přeskočit na hlavní obsah

Uvazovat psa dlouhodobě na řetěz je týrání. Jsem rád, že to bude trestné, říká developer Korec

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k zákazu dlouhodobého uvazování psů.

Pes uvázaný u boudy zběsile štěká a snaží se dostat co nejdál. Jeho snahu vždy znovu a znovu zastaví řetěz, který se mu zařízne do krku. Čím rychleji se pes snaží utéct, tím silněji ho řetěz přiškrtí. Takové situace byly dříve hlavně na vesnicích běžné, přestože to psům způsobovalo obrovskou bolest. Nikdy jsem nepochyboval o tom, že jde o jasné týrání zvířat a vždy jsem proti této bolestivé praxi bojoval. Jsem proto velmi rád, že i poslanci dospěli k tomu, že takové jednání se psy není v dnešní době přijatelné a bude trestné.

Nejde jen o to, že je dlouhodobé uvazování psů na řetěz bolestivé, ale může být i velmi nebezpečné. Následující zážitek mi vyprávěl jeden známý. Když byl ještě malý, trávil letní prázdniny u babičky na vesnici. Těšil se nejen na kamarády, ale také na psa Ťapku, který po něm vždy radostně skákal a hlasitě ho vítal. Jako většina vesnických psů v té době (příběh se odehrál před desítkami let) trávil většinu života venku připoutaný k boudě. Jednoho odpoledne se známý vracel ze hřiště, kde s kamarády kopal do míče. Už na ulici zjistil, že je něco špatně. Ťapka ho totiž vždycky cítil na velkou vzdálenost a jeho příchod provázel radostným štěkotem. Tentokrát bylo až zlověstné ticho. Když známý přišel k jeho boudě, nejhorší obavy se naplnily. Obraz, který se mu naskytl, se mu pravidelně vrací. Nikdy ho z hlavy nedostal. A to už je dávno dospělý.

Oblíbený Ťapka visel oběšený na plotě. Sousedovi utekly slepice a dostaly se až k plotu, kde Ťapku svým pohybem provokovaly. Probudily v něm lovecké pudy a rozhodl se, že je pořádně prožene. Nikdo přesně neví, jak se dostal přes plot, přece jen byl dost vysoký. Možná použil nedaleký strom jako stoličku, možná mu probuzená touha lovit dodala mimořádné schopnosti. Jedno je nicméně jisté – podařilo se mu přeskočit plot, ale řetěz byl tak krátký, že dosáhl právě jen k plotu. Nebohý Ťapka tak zůstal viset na plotě, a přestože se snažil sebevíc, z dusivého sevření řetězu neunikl.

Ne vždy dlouhodobé uvazování dopadne až takhle tragicky, nicméně vždy takové zacházení psovi působí velké utrpení. Dlouhodobě uvázaní psi trpí na zkrácené šlachy, hrozí také zarůstání řetězu do kůže. Mnoho „chovatelů“ používá uvazování i jako formu trestu, přestože jde bez pochyby o jasné týrání zvířat, které je trestné. Neobstojí ani argument, že majitel psa za něj zodpovídá a musí proto zabezpečit, aby neutekl. To se ale dá udělat mnohem humánnějšími způsoby než nasazením škrtícího řetězu kolem krku.

Hlavně starší generace uvazování psů stále často jako týrání nevnímá, přijde jí to jako něco normálního. Normální to ale není a jsem rád, že to bude explicitně zakazovat i zákon. Poslanci se totiž shodli na tom, že je dlouhodobé uvazování psů na vodítku, lanu nebo řetězu týráním. Netýká se to přitom jen venkovních prostor, psi nesmí být uvazováni dlouhodobě ani v domácnostech či jiných vnitřních prostorách.

Doufám, že stejného názoru budou i senátoři, kteří budou nyní novelu veterinárního zákona posuzovat. Každý živý tvor má právo prožít plnohodnotný život, což živoření na pár metrech čtverečních s řetězem kolem krku v žádném případě není. Pes je od přírody určen k pohybu a svobodě, tak jim ji neberme. Představme si na jejich místě sebe samé, určitě by se nám takové omezení také nelíbilo. Tak k tomu nenuťte ani své zvířecí partnery. Každý, komu není psí život lhostejný, se mnou jistě bude souhlasit.

  

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od listopadu otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...