Přeskočit na hlavní obsah

Uvazovat psa dlouhodobě na řetěz je týrání. Jsem rád, že to bude trestné, říká developer Korec

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k zákazu dlouhodobého uvazování psů.

Pes uvázaný u boudy zběsile štěká a snaží se dostat co nejdál. Jeho snahu vždy znovu a znovu zastaví řetěz, který se mu zařízne do krku. Čím rychleji se pes snaží utéct, tím silněji ho řetěz přiškrtí. Takové situace byly dříve hlavně na vesnicích běžné, přestože to psům způsobovalo obrovskou bolest. Nikdy jsem nepochyboval o tom, že jde o jasné týrání zvířat a vždy jsem proti této bolestivé praxi bojoval. Jsem proto velmi rád, že i poslanci dospěli k tomu, že takové jednání se psy není v dnešní době přijatelné a bude trestné.

Nejde jen o to, že je dlouhodobé uvazování psů na řetěz bolestivé, ale může být i velmi nebezpečné. Následující zážitek mi vyprávěl jeden známý. Když byl ještě malý, trávil letní prázdniny u babičky na vesnici. Těšil se nejen na kamarády, ale také na psa Ťapku, který po něm vždy radostně skákal a hlasitě ho vítal. Jako většina vesnických psů v té době (příběh se odehrál před desítkami let) trávil většinu života venku připoutaný k boudě. Jednoho odpoledne se známý vracel ze hřiště, kde s kamarády kopal do míče. Už na ulici zjistil, že je něco špatně. Ťapka ho totiž vždycky cítil na velkou vzdálenost a jeho příchod provázel radostným štěkotem. Tentokrát bylo až zlověstné ticho. Když známý přišel k jeho boudě, nejhorší obavy se naplnily. Obraz, který se mu naskytl, se mu pravidelně vrací. Nikdy ho z hlavy nedostal. A to už je dávno dospělý.

Oblíbený Ťapka visel oběšený na plotě. Sousedovi utekly slepice a dostaly se až k plotu, kde Ťapku svým pohybem provokovaly. Probudily v něm lovecké pudy a rozhodl se, že je pořádně prožene. Nikdo přesně neví, jak se dostal přes plot, přece jen byl dost vysoký. Možná použil nedaleký strom jako stoličku, možná mu probuzená touha lovit dodala mimořádné schopnosti. Jedno je nicméně jisté – podařilo se mu přeskočit plot, ale řetěz byl tak krátký, že dosáhl právě jen k plotu. Nebohý Ťapka tak zůstal viset na plotě, a přestože se snažil sebevíc, z dusivého sevření řetězu neunikl.

Ne vždy dlouhodobé uvazování dopadne až takhle tragicky, nicméně vždy takové zacházení psovi působí velké utrpení. Dlouhodobě uvázaní psi trpí na zkrácené šlachy, hrozí také zarůstání řetězu do kůže. Mnoho „chovatelů“ používá uvazování i jako formu trestu, přestože jde bez pochyby o jasné týrání zvířat, které je trestné. Neobstojí ani argument, že majitel psa za něj zodpovídá a musí proto zabezpečit, aby neutekl. To se ale dá udělat mnohem humánnějšími způsoby než nasazením škrtícího řetězu kolem krku.

Hlavně starší generace uvazování psů stále často jako týrání nevnímá, přijde jí to jako něco normálního. Normální to ale není a jsem rád, že to bude explicitně zakazovat i zákon. Poslanci se totiž shodli na tom, že je dlouhodobé uvazování psů na vodítku, lanu nebo řetězu týráním. Netýká se to přitom jen venkovních prostor, psi nesmí být uvazováni dlouhodobě ani v domácnostech či jiných vnitřních prostorách.

Doufám, že stejného názoru budou i senátoři, kteří budou nyní novelu veterinárního zákona posuzovat. Každý živý tvor má právo prožít plnohodnotný život, což živoření na pár metrech čtverečních s řetězem kolem krku v žádném případě není. Pes je od přírody určen k pohybu a svobodě, tak jim ji neberme. Představme si na jejich místě sebe samé, určitě by se nám takové omezení také nelíbilo. Tak k tomu nenuťte ani své zvířecí partnery. Každý, komu není psí život lhostejný, se mnou jistě bude souhlasit.

  

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je od listopadu otevřena pouze o víkendech a státních svátcích od 9:00 do 16:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...