Přeskočit na hlavní obsah

Slovensko podlehlo krvelačné lobby myslivců a lovců. Doplatí na to chránění medvědi, varuje developer Korec

Významný pražský developer, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec, který je zároveň i ředitelem ZOO Tábor, je znám jako velký milovník zvířat. Jako takový se pravidelně vyjadřuje k aktuálním událostem týkající se ochrany zvířat a přírody obecně. Níže přinášíme jeho komentář k povolení halal porážek na jatkách.

Naprostá rezignace na jakoukoliv ochranu přírody. Tak to vypadá, když ministerstvo životního prostředí a všechny důležité organizace ovládnou místo zkušených odborníků myslivci. Přesně jako se to stalo na sousedním Slovensku. To se nyní chystá k největšímu masakru chráněných medvědů hnědých v historii. Vláda aktuálně schválila odstřel 350 jedinců, což je až třetina celé medvědí populace na Slovensku. Aby si střelecké orgie usnadnila, vyhlásila ve většině okresů mimořádnou situaci. Už loni přitom myslivci zabili takřka sto medvědů včetně mláďat, většinu navíc úplně zbytečně.

Udělat kozla zahradníkem. Tohle ustálené přísloví platí na Slovensku doslova. Myslivci jsou totiž za změnu chování medvědů na Slovensku přímo zodpovědní. Tak dlouho sypali tuny jídla různě po lesích, až si toho všimli i medvědi a začali na tahle místa chodit jako do samoobsluhy. Proč by se někde po lesích hodili za jídlem, když jim ho lidi donesou doslova až pod nos.

Funguje to jednoduše. Aby si myslivci usnadnili střílení divokých prasat, vytváří nedaleko posedů krmiště, kam nasypou kde co – od hromad kukuřice až například po staré rohlíky. Když se prasata přijdou najíst, stačí jen zmáčknout spoušť. Ochránci přírody dlouhodobě upozorňují, že tato krmiště lákají i medvědy, kteří se díky nim stále více přibližují také obydleným oblastem. Aktivní místa pro kladení návnad na divočáky, jak se těmto místům říká, přitom vznikají i v bezprostřední blízkosti obcí doslova pár stovek od domů. Jen těch oficiálních nahlášených eviduje portál slovenského Národního lesnického centra takřka sedm tisíc. Na svých blozích se lákáním medvědů na kukuřici chlubí i sami myslivci.

Na lákání medvědů a jejich následné focení dlouho lákal přímo Státní podnik Lesy Slovenskej republiky. Za 120 eur poskytoval službu „pozorování a fotografování medvědů na místě vábení“. Dokonce i státní podnik tak přispěl k tomu, že si medvědi zvykli na pohyb v blízkosti lidí. O tomhle se ale na Slovensku příliš nemluví.

Mediální prostor zcela opanovali myslivci a lovci lačnící po mimořádných trofejích. Aby si cestu k nim usnadnili, rozdmýchávají ve společnosti hysterii a nadměrný strach z medvědů. Využívají k tomu jakoukoliv příležitost a neštítí se ani lhát. Doloženo je například použití několik let starých fotografií z fotopastí, které měly dokazovat aktuální přítomnost problémových medvědů a nutnost jejich odstřelu. Myslivci tak na základě lživých informací střílí bezproblémové medvědy často včetně medvíďat.

Upozornilo na to Investigatívne centrum Jána Kuciaka (ICJK), které analyzovalo pět desítek odstřelů od června do září 2024. Ani jeden ze zastřelených medvědů v tomto sledovaném období nebyl tím, který zaútočil na člověka. Zásahové týmy tvořené převážně myslivci od začátku loňského roku do 1. července zastřelili celkem 81 medvědů, přestože ministerstvo životního prostředí za stejné období evidovalo „jen“ patnáct útoků medvěda na člověka. Typický je případ z Liptovského Mikuláše, kde lovci zastřelili medvěda, o kterém tvrdili, že napadl člověka. Mluvčí Štátné ochrany prírody uvedla, že útočil dospívající pravděpodobně samec o hmotnosti 80 až 100 kilogramů. Zásahový tým přesto zastřelil sedmdesátikilovou samici a vydával ji za toho medvěda, který měl útočit. Rozpory nikdo neřešil.

Stejně jako nikdo neřešil to, že z pěti desítek zastřelení analyzovaných ICJK u jedenácti zcela chyběl nutný záznam o tom, proč se daného jedince rozhodli zastřelit. Šest medvědů lovci zastřelili až měsíc po jejich identifikaci a to i přes to, že se v tomto období k vesnici už nepřiblížili. Většina z padesáti zkoumaných medvědů byla zastřelena v lese nebo na loukách a polích mimo obce, někteří i přesto, že reagovali na plašení.

Myslivci a lovci mají žně a atmosféra ve slovenské společnosti jim nahrává. Tím spíš, že jakékoliv nebezpečné setkání člověka s medvědem náležitě zneužijí k dalšímu vyvolání ještě většího strachu. Jako zatím poslední tragický případ ze slovenské Detvy, kde od víkendu pátrali po muži, který se nevrátil z vycházky. Našli ho až později v hustém porostu bez známek života. Utrpěl rozsáhlá zranění hlavy, která mu měl způsobit medvěd.

Přestože se tato informace stále nepotvrdila, nezabránilo to ministru životního prostředí Tomáši Tarabovi přispěchat s populistickým prohlášením o nutnosti vystřílet 350 medvědů plošně bez ohledu na to, jestli pro člověka představují riziko nebo ne. Tento barbarský a ničím nepodložený návrh bohužel urychleně schválila i slovenská vláda, která tak dala průchod dalšímu nesmyslnému masakru, který může zdecimovat celou slovenskou populaci chráněného medvěda. Nehledě na to, že je to v rozporu s evropskou legislativou, která umožňuje v mimořádných případech odlov jen jednoznačně problémových jedinců.

Masivní odstřel přitom nic neřeší, což vidí i sami Slováci. Loni zastřelili dosud rekordních sto medvědů, přesto kontaktů s člověkem neubylo. Problém je totiž úplně jinde – právě v onom dokrmování a lákání do bezprostředního okolí lidských sídel. Ostatně i zatím poslední zmiňovaný tragický případ je toho dokladem. Mrtvého muže nalezli mimo turistické cesty zhruba 400 metrů od vnadiště s kukuřicí, které bylo navíc jen 350 metrů od rodinných domů. Za smrt muže tak mohou hlavně myslivci, kteří medvědy lákají do bezprostřední blízkosti lidí.

Slováci se pod vlivem myslivecké a lovecké lobby rozhodli vrátit do středověku a vystřílet další živočišný druh. Už loni novela zákona usnadnila odstřel medvědů, aktuální plošné povolení zastřelit 350 medvědů odstranilo poslední zábrany bezuzdného střílení. O nic jiného myslivcům a lovcům ani nejde, jak ostatně bezelstně prozradil jeden z nich Jaroslav Jevčak, který otevřeně řekl, že pro něj je trofej z jakéhokoliv medvěda šperk.

Myslivci navíc k medvědům přistupují zcela bezcitně, což dokládá například video, na kterém střelec zasáhne jedno z mláďat, které poté dlouhé minuty umírá v krutých bolestech. Ani na poněkolikáté ho totiž nedokáže trefit tak, aby ho zabil. Dalšími a dalšími nepřesnými výstřely jen prohlubuje utrpení medvíděte. Jasnější a podobně dobře zdokumentovaný případ týrání zvířat bychom jen tak nenašli. Ani to nedokázalo vražedné šílenství zastavit.

Situace na Slovensku se pravděpodobně jen tak nezmění, na to mají myslivci ve vedení organizací ochrany přírody až moc velké slovo. Doufám proto, že zakročí alespoň Evropská komise a toto jednoznačné porušování evropského práva co nejrychleji zarazí. Nebezpečí totiž nepředstavují medvědi, ale myslivci, kteří je masivně krmí. Lze to vidět i na srovnání s Polskem, kde podobné problémy s medvědy nemají.

 

RNDr. Evžen Korec, CSc.

ředitel Zoologické zahrady Tábor

předseda Cane Corso klubu ČR

 

Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší soukromá zoo v Česku ZOO Tábor patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce 2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí.  ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského kraje. Zoo je otevřena každý den od 9:00 do 18:00.

Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze nalézt na webu www.zazubra.cz. Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...