Umí otočit vodovodním kohoutkem, zamknout zámek nebo dokonce odpalovat pasti na zvířata. O potravu se nebojí přetahovat dokonce s mnohem silnějším predátorem. Umí vybrat žeton vedoucí k získání pamlsku. Umí řešit logické hlavolamy a zpracovat statistické informace. Jejich inteligenci dokonce pravidelně zkoumají vědci z celého světa. Návštěvníci táborské zoo budou mít tuto sobotu 4. října jedinečnou možnost seznámit se s nejinteligentnějším ptákem světa – papouškem nestor kea. Setkání s ním začne dvě hodiny po poledni.
Nestor kea
z táborské zoologické zahrady je jedním z nejinteligentnějších ptáků
světa. FOTO: archiv ZOO Tábor
„Nestor kea žije ve volné přírodě pouze na
jediném místě na světě – na Jižním ostrově Nového Zélandu. Původně zde byl
rozšířen velice hojně, bohužel se postupem času stal velkým nepřítelem
novozélandských farmářů. Podle mnohých svědectví, která se definitivně
potvrdila až v devadesátých letech minulého století nestorové napadali ovce,
čímž se dostali do konfliktu s tamními chovateli ovcí. Novozélandská vláda
dokonce v 60. letech minulého století vypsala odměnu za každého zabitého jedince.
Následky byly katastrofální. V důsledku toho bylo zabito na 150 tisíc papoušků.
Došlo to tak daleko, že ho málem zcela vyhubili. Od roku 1986 je proto chráněný
a v roce 2017 byl zařazen i na Červený seznam IUCN jako ohrožený druh. Aktuálně
jich podle odhadů přežívá jen pár tisíc. A jeden z nich jménem Tapu žije i
u nás v Táboře. Návštěvníci už tuto sobotu zjistí, zda je opravdu tak
chytrý, jak se o něm povídá. Stačí přijít včas a být chvíli před druhou hodinou
odpoledne u našeho nového ptačího domu,“ říká mluvčí ZOO Tábor Filip
Sušanka a dodává, že ani o tomto víkendu nebudou chybět oblíbená komentovaná
krmení. Jejich přesný rozpis naleznou zájemci na webu zoo www.zootabor.eu.
Nestor kea je pravděpodobně nejinteligentnějším ptákem světa,
který navíc umí používat jednoduché nástroje. Některé historky o inteligenci
těchto papoušků zní až neuvěřitelně, přesto jsou věrohodně prokázaná. Například
v kempu Aspiring Hut se kea naučil otočit vodovodním kohoutkem. Na setkání
v Mueller Hut bude jistě dlouho vzpomínat i horolezec, kterého tento
papoušek zamknul na záchodě. Svědci popisují i jeho přetahování s kočkou o
mršinu králíka. Pomoc trampa pak jiný kea využil k ochraně před strakami, které
ho napadly. Kea se schoval za trampova záda a čekal, dokud člověk útočící ptáky
neodežene. Prokázané jsou také případy, kdy odmontoval ventilky od pneumatik.
Navíc dokáže pomocí upraveného klacíku spustit nastražené pasti na predátory,
aby se dostal k návnadě.
Právě studie z roku 2018 prokázala, že papoušci kea si umí
osvojit používání nástrojů. Pomocí klacíků spustili celkem 227 pastí
nastražených v horách Murchison, čímž se dostali k návnadě uvnitř.
Nejen že si vybírali klacíky potřebné velikosti, ale ještě je ohlodávali tak,
aby ho mohli prostrčit skrz mřížku pasti a dosáhnout tak na její spouštěč.
Vědci z Aucklandské univerzity jen o rok dříve popsali, že kea dokáže
počkat až 65 vteřin na partnera, který mu pomůže vyřešit úkol. Schopnost počkat
více než minutu byla dosud zaznamenána pouze u člověka. Vědci navíc také
prokázali, že v řešení kolaborativních úkolů je kea podobně efektivní jako
šimpanzi či sloni.
Velice zajímavé je i zjištění z roku 2020, kdy vědci zkoumali
šest jedinců z Willowbank Wildlife Reserve v novozélandském
Christchurchi. Keové se dokázali naučit, jaké žetony z nabízených musí
vybrat, aby získali pamlsek. Stejně zvládli spočítat vyšší šance na pamlsek při
výběru správné misky. Tento způsob statistického uvažování byl do té doby prokázán
pouze u šimpanzů.
Není divu, že jeho inteligenci a sociální i kognitivní procesy
zkoumá Vídeňská
univerzita, která ve spolupráci s Vídeňskou univerzitou veterinárního
lékařství provozují v rakouském Bad Vöslau unikátní Kea Lab.
Nestor kea je
endemit Nového Zélandu, obývá pouze hornaté oblasti západní části Jižního
ostrova. Měří okolo 46 centimetrů a váží 800 až 1000 gramů. Jde tak o
největšího létavého suchozemského ptáka Nového Zélandu. Jeho peří je olivově
zelené, pod křídly a na ocase přechází od žluté a červené až po modravou barvu,
což nejvíce vynikne při letu. Velice vzácně byli pozorováni i žlutí albinotičtí
jedinci. Pohlavní dimorfismus není výrazný, samci i samice jsou barevně stejní.
Živí se
většinou rostlinnou stravou, kterou doplňuje hmyzem, mršinami, larvami a savci.
Občas požírá i menší ptáky. U lidských sídlišť, převážně v kempech, vybírá
odpadky a vyjídá z nich zbytky jídla. V zimě, kdy je nedostatek
zdrojů potravy, vyklovává podkožní tuk uhynulých ovcí a troufne si i na živé
ovce.
Kea umí
velice dobře létat, přesto si hnízda hledá na zemi v norách pod kořeny či
ve skalních dutinách. Samice snáší dvě až čtyři vejce, na kterých sedí pouze
ona. Samec pro ni shání potravu. Krmí ji i první měsíc po vylíhnutí mláďat,
poté potravu pro mláďata shání oba rodiče. Další dva roky se pomalu
osamostatňují. Mladí jedinci si dokáží jídlo obstarat i poměrně neobvykle –
vyprosí si ho od dominantních dospělých samcích.
Kea žije
v dlouholetých svazcích se stejným partnerem, spekulace o jejich polygamii
vědci nepotvrdili. Dožívá se podle odhadů zhruba 30 let. V zajetí se může
dožít až 40 let, zaznamenán byl i padesátiletý jedinec.
Jde o
společenského papouška, který žije nejčastěji v pěti až patnáctičlenných
hejnech. V nich existuje jasně daná hierarchie, která nemusí být jen čistě
lineární. Vědci prokázali, že dominantní samec dokáže přinutit subdominantního
jedince se spolupráci na úkolu, který je prospěšný jen pro dominantního samce.
Nejčastěji se v rámci skupiny soupeří o jídlo. Submisivní jedinci svou
podřízenost prokazují přikrčením a ústupem bokem či dokonce odletem.
Rozlohou největší zoologická zahrada jižních Čech a největší
soukromá zoo v Česku ZOO Tábor
patří k nejmladším zahradám v Česku. Vznikla v květnu 2015 poté, co ji od
insolvenčního správce koupil pražský developer a biolog Evžen Korec. Tím ji
zachránil před likvidací a rozprodáním zvířat. Pro veřejnost byla ZOO Tábor otevřena o měsíc později. V roce
2024 ji navštívilo 117 tisíc lidí. ZOO Tábor je nejvíce navštěvovaným
místem táborského regionu a patří mezi nejnavštěvovanější místa Jihočeského
kraje. Zoo je v září otevřena každý den od 9:00 do 18:00.
Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je
reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě. Podrobnosti o
návratu tohoto majestátního tvora a možnosti, jak tento projekt podpořit, lze
nalézt na webu www.zazubra.cz.
Zásadním vědeckým projektem ZOO Tábor
je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. ZOO Tábor provozuje nejmodernější
záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku, jeho vybudování
spolufinancoval Státní fond životního prostředí. Aktuálně v ZOO Tábor žije přes 535 zvířat, která
patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů
patří mezi ohrožené. Generálním sponzorem je EKOSPOL.
Komentáře
Okomentovat