Přeskočit na hlavní obsah

Metropolitní plán umožní potřebnou výstavbu bytů

Posledních pár dnů zbývá do představení velmi očekávaného dokumentu, který promění tvář hlavního města na velmi dlouhou dobu a umožní jeho další rozvoj. Už v pondělí 20. října bude zveřejněn nový Metropolitní plán Prahy po vypořádání všech připomínek. Těch se z řad městských částí i veřejnosti sešlo na 18 tisíc. Jeden z nejbohatších regionů celé EU tak bude mít po dlouhých 25 letech konečně jasno, jakým způsobem a kde se bude v dalších desetiletích rozvíjet. Zájemci do něj budou moci nahlédnout v Centru architektury a městského plánování (CAMP) až do začátku prosince. Během listopadu se uskuteční ještě dvě veřejná projednání. Zastupitelé hlavního města by ho měli schválit příští rok na jaře.

Jedním z hlavních přínosů nového dokumentu je odblokování brownfieldů a velkých rozvojových ploch, což podle náměstka primátora Petra Hlaváčka umožní výstavbu až 350 tisíc nových bytů. Rozvoj Prahy bude probíhat nejen v širším centru, ale také ve vnějším prstenci města, jako například v Letňanech, Dubči, na Západním městě či v okolí Depa Písnice. Přijetí Metropolitního plánu zároveň urychlí povolování nových rezidenčních projektů.

Aktuálně se jakákoliv výstavba v hlavním městě řídí zastaralým a prakticky vyčerpaným územním plánem z roku 1999 (schválený byl o rok později v roce 2000), který se měl po deseti letech platnosti aktualizovat. To se nestalo, takže vhodné pozemky pro rozvojové projekty došly. Nyní se v Praze nové byty staví prakticky výhradně jen díky prosazení dílčích změn územního plánu, což celou přípravu stavby neúměrně prodlužuje. Vyjednávání o takové změně je totiž velmi složité, navíc s nejistým výsledkem.

Není pak divu, že se středně velké rezidenční projekty povolují v průměru pět let a výjimkou nejsou ani povolovací řízení táhnoucí se celou dekádu. Už před časem jsme spočítali, že průtahy při povolování prodraží nové byty v průměru o deset procent. Na začátku letošního roku na to upozornila i Národní ekonomická rada vlády, podle které zkrácení povolovacího řízení ze současných deseti let na jeden rok, jak je tomu běžné na západ od našich hranic, sníží cenu bytu o 15 tisíc korun za metr čtvereční. Za padesátimetrový byt by tak kupující ušetřil tři čtvrtě milionu korun. Dostupnost bydlení by se tak dost zlepšila.

Otázkou je, jak rychle bude nový Metropolitní plán schválený a uvedený do praxe. V listopadu se mají uskutečnit ještě dvě veřejná projednávání a veřejnost i městské části budou mít po představení opět možnost podávat připomínky k těm částem, které se na základě předchozích připomínek měnily. Hlavně v případě, že nebudou souhlasit s tím, jak se zpracovatel metropolitního plánu s jejich připomínkami vypořádal. Doufejme jen, že nedojde k dalším nekonečným průtahům. Novou aktualizovanou koncepci rozvoje Praha potřebuje jako sůl.

Dostupnost vlastního bydlení je v hlavním městě tragická, a pokud se nic brzo nezmění, bude ještě horší. Institut plánování a rozvoje (IPR) totiž v aktualizované prognóze očekává, že se počet Pražanů do roku 2050 zvýší o 300 tisíc. Nový metropolitní plán má být odpovědí na to, kde budou tito noví, ale i stávající Pražané bydlet. Snad se ho obyvatelé hlavního města i investoři dočkají co nejdříve.

RNDr. Evžen Korec, CSc.

generální ředitel a předseda představenstva

EKOSPOL a. s.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

ČTK: Táborská zoo podala stížnost k Evropské komisi kvůli odstřelu medvědů na Slovensku

Táborská zoologická zahrada podala stížnost k Evropské komisi na Slovensko, podle ní porušuje evropské zákony. Zoo vadí řízený odstřel medvědů. Tato zvířata v Tatrách a okolí napadla v poslední době několik lidí. Evropská komise se bude stížností zabývat, uvedl v tiskové zprávě ředitel táborské zoo Evžen Korec.   "Lovci už na sousedním Slovensku letos vystříleli 86 medvědů hnědých, další stovku zabijí do konce letošního roku. Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že vydá přesně tolik výjimek. Zabíjet se budou i medvědice s mláďaty," uvedl Korec. Na Slovensku se problémy s přemnoženými medvědy v Tatrách zabývají delší dobu. Naposledy na začátku října medvěd napadl houbaře v okrese Liptovský Mikuláš, pětapadesátiletý muž zraněním podlehl. Šlo o druhého člověka, kterého na Slovensku usmrtil medvěd. První případ se stal v roce 2021. Slovenský parlament po dřívějších opakovaných střetech medvědů s lidmi schválil výjimku z ochrany medvědů pro případ, že výskyt těchto šelem oh...

Milovická rezervace velkých kopytníků se představila na konferenci Eurosite v Anglii věnované významným evropským lokalitám

Ochrana přírody pomocí pastvy velkých kopytníků je jedním z témat mezinárodní konference Eurosite, která se koná v anglickém Durhamu. Ochranářská společnost Česká krajina v jejím rámci představila úspěšný projekt záchrany a obnovy biologické rozmanitosti v bývalém vojenském prostoru Milovice. „Za pozvání na tuto konferenci jsme velmi rádi. Měli jsme možnost představit využití pastvy velkých kopytníků v rámci biologicky významné lokality zařazené do celoevropské sítě Natura 2000. Právě návrat velkých kopytníků zastavil degradaci bývalého vojenského prostoru, ke které začalo docházet po odchodu armády v roce 1991. A zajistil obnovu biologicky cenného území na ploše 350 hektarů,“ shrnul Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Konference Eurosite se zabývá rozdíly v přístupu v ochraně krajiny mezi Velkou Británií a Evropskou unií po brexitu. Cíl je porovnat a...