Přeskočit na hlavní obsah

Proč los Emil bloudil Evropou? V Česku chybí funkční biokoridor pro velké savce

Čtyřměsíční putování losa evropského několika evropskými zeměmi skončilo v minulých dnech jeho uspáním u hornorakouské dálnice a převozem na Šumavu. Náročná cesta losa Emila tak v tomto případě skončila se šťastným koncem. Podle ochránců přírody se však mohou v budoucnu podobné situace opakovat.

„V Česku chybí funkční biokoridor pro velké savce, který by spojoval severovýchod republiky s jejím jihozápadním okrajem. Zjednodušeně Beskydy se Šumavou. Česko leží na migrační trase losů z Polska směrem na jih, ale velká zvířata u nás narážejí na stále větší počet bariér,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Budování dálnic a železnic vytváří pro losy těžko překonatelné překážky. Na nich jsou sice budovány přechody pro zvěř, takzvané ekodukty, ale v České republice je jich zatím málo a často chybí na potřebných místech. „Klíčové je, aby dostatek ekoduktů vznikl na budované dálnici D35 z Hradce Králové do Olomouce. Další přechody pro zvěř by byly potřebné také na dálnici D1,“ doplnil Dalibor Dostál.

Samotné ekodukty nad silnicemi a železnicemi nestačí. Biokoridory tvoří výsadba zeleně, která zvířatům umožní migrovat v zemědělské krajině s rozsáhlými plochami polí. „Česká republika má sice velmi zdařilý plán biokoridorů, ale jeho realizace v praxi pokulhává. Navíc chybí přehled, kolik biokoridorů je reálně dokončených a na kterých je třeba pracovat,“ zmínil Dalibor Dostál a navázal: „Před několika lety jsme se ve spolupráci s tehdejším náměstkem ministra životního prostředí pokoušeli zjistit, jaký je reálný stav biokoridorů v Česku. Ani po několikaměsíčním intenzivním pátrání se mu z jeho pozice nepodařilo získat žádná přesná čísla ani kvalifikované odhady. Oblast biokoridorů je totiž rozdělena mezi tři resorty – ministerstvo životního prostředí, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo dopravy – kde chybí koordinace a předávání informací. Prvním krokem k efektivnějšímu a systematickému vytváření biokoridorů by proto mělo být sjednocení této problematiky pod ministerstvo životního prostředí.“

Migrační propojení pro velké savce ze severovýchodu na jihozápad nepomůže jen bloudícím zvířatům z Polska. Je zásadní i pro českou přírodu. „Vytvoření funkčního biokoridoru je klíčové pro přežití populace losů na Šumavě. Malá populace není dlouhodobě geneticky životaschopná a bez občasného příchodu nových zvířat z Polska by časem mohla zaniknout. Tak, jak se to v minulých letech stalo například s mikropopulací losů v Polabí,“ uzavřel Dalibor Dostál. V Česku žilo v minulých desetiletích několik malých populací losů, kvůli malé genetické diverzitě však postupně vyhynuly. Naposledy na Třeboňsku. Přežila jen poslední populace na Šumavě.

Losa Emila poprvé pozorovali lidé na okraji Ostravy a u nedaleké obce Ludgeřovice 2. června letošního roku. Strážníci ostravské městské policie ho pak znovu viděli 19. června, jak se brodí řekou Opavou. Postupně migroval na jih, přešel na Slovensko a později do Rakouska. V pondělí 22. září byl v severním Rakousku uspán a převezen k hranicím s Českou republikou, kde byl vypuštěn do volné přírody poblíž Národního parku Šumava, kde žije populace losů. Zvíře je vybavené ušní známkou s GPS vysílačem, takže jeho pohyb bude monitorován.

Na podporu projektů ochrany přírody může veřejnost přispět prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz .

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Tábor, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace PPF, Nadace Kooperativa, Nadace Qminers, Nadace Benetheo, E.ON, CTP, Nadace O, Nadační fond rodiny Malých, Accace, Nadace Tipsport, ČEPS, Carborundum Electrite, Amanita Design, DARRÉ, Linde, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Hornbach, Printwell, Delta Light Czech, LaNiche, Payton Legal, Projan Service, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Vertue, Beire, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Abrasiv, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

ČTK: Táborská zoo podala stížnost k Evropské komisi kvůli odstřelu medvědů na Slovensku

Táborská zoologická zahrada podala stížnost k Evropské komisi na Slovensko, podle ní porušuje evropské zákony. Zoo vadí řízený odstřel medvědů. Tato zvířata v Tatrách a okolí napadla v poslední době několik lidí. Evropská komise se bude stížností zabývat, uvedl v tiskové zprávě ředitel táborské zoo Evžen Korec.   "Lovci už na sousedním Slovensku letos vystříleli 86 medvědů hnědých, další stovku zabijí do konce letošního roku. Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že vydá přesně tolik výjimek. Zabíjet se budou i medvědice s mláďaty," uvedl Korec. Na Slovensku se problémy s přemnoženými medvědy v Tatrách zabývají delší dobu. Naposledy na začátku října medvěd napadl houbaře v okrese Liptovský Mikuláš, pětapadesátiletý muž zraněním podlehl. Šlo o druhého člověka, kterého na Slovensku usmrtil medvěd. První případ se stal v roce 2021. Slovenský parlament po dřívějších opakovaných střetech medvědů s lidmi schválil výjimku z ochrany medvědů pro případ, že výskyt těchto šelem oh...

Milovická rezervace velkých kopytníků se představila na konferenci Eurosite v Anglii věnované významným evropským lokalitám

Ochrana přírody pomocí pastvy velkých kopytníků je jedním z témat mezinárodní konference Eurosite, která se koná v anglickém Durhamu. Ochranářská společnost Česká krajina v jejím rámci představila úspěšný projekt záchrany a obnovy biologické rozmanitosti v bývalém vojenském prostoru Milovice. „Za pozvání na tuto konferenci jsme velmi rádi. Měli jsme možnost představit využití pastvy velkých kopytníků v rámci biologicky významné lokality zařazené do celoevropské sítě Natura 2000. Právě návrat velkých kopytníků zastavil degradaci bývalého vojenského prostoru, ke které začalo docházet po odchodu armády v roce 1991. A zajistil obnovu biologicky cenného území na ploše 350 hektarů,“ shrnul Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Konference Eurosite se zabývá rozdíly v přístupu v ochraně krajiny mezi Velkou Británií a Evropskou unií po brexitu. Cíl je porovnat a...