Přeskočit na hlavní obsah

Zájem o hypotéky v květnu poprvé po devíti letech klesl, regulace ČNB propad zbrzdí


Zájem o hypotéky v květnu poprvé od roku 2009 meziměsíčně klesl, byť jen o nepatrných 77 hypoték na celkem 7819 sjednaných hypotečních úvěrů. Poprvé po devíti letech se snížil také celkový objem sjednaných hypoték, vyplývá z aktuálních dat ukazatele Fincentrum Hypoindex. Tento trend se dal podle generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti Ekospol Evžena Korce čekat, protože dostupných bytů na českém trhu je stále méně a jejich cena neustále roste.
"Pokles hypotečního trhu alespoň pro nejbližší měsíce může paradoxně způsobit Česká národní banka (ČNB), která opět zpřísnila pravidla pro poskytování hypoték. Nové podmínky však budou platit až od října, během letních měsíců se proto dá očekávat zvýšená snaha lidí získat na poslední chvíli hypotéku za současných podmínek. Máme tak před sebou horké hypoteční léto," tvrdí Korec.
Nová opatření totiž podle něj výrazně omezí možnost pořídit si vlastní bydlení. Vyřadí z možnosti získat hypoteční úvěr poměrně silnou skupinu lidí ze střední třídy. Nedostupné budou hlavně byty ve větších městech. Například průměrná cena nového bytu v Praze dosáhla 6,7 milionu korun. Pokud počítáme, že zájemce žádá o 80procentní hypotéku, tak první překážkou je nutnost složit z vlastního 1,34 milionu korun. Bude tedy chtít hypotéku v celkové výši 5,36 milionu korun. Jestliže bude splácet 30 let, dostane se na měsíční splátku zhruba 22 tisíc korun. Aby naplnil novou podmínku ČNB, že měsíční splátka nesmí přesáhnout 45 procent čistého příjmu, musí brát zhruba 50 tisíc korun čistého, tedy kolem 70 tisíc hrubého. To je víc, než dvojnásobek aktuální průměrné mzdy v ČR. Ani dva průměrně vydělávající lidé tak na hypotéku nedosáhnou.
"A to se nebavíme o tom, že většina lidí bere méně, než je průměr. Polovina zaměstnanců nemá na výplatní pásce ani 26 tisíc korun měsíčně. Takoví mohou na vlastní bydlení zapomenout úplně a doufat, že jim jejich příjem vystačí alespoň na nájemní bydlení. Dá se totiž předpokládat, že poroste poptávka po nájmech a tím zcela jistě vzroste i měsíční nájemné. Přísnější regulace hypoték ze strany ČNB tak dopadne i na ty, kteří o pořízení vlastního bydlení ani neuvažují," varuje Korec.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace