Přeskočit na hlavní obsah

Směruje Praha k parkovacímu kolapsu?


Od 27. června je možné podávat připomínky k pražskému Metropolitnímu plánu. Jeho návrh počítá se zastavěním nevyužitých ploch uvnitř města, zejména tzv. brownfieldů, aby se zvýšila hustota obyvatelstva. Městské části i jednotliví občané určitě podají mnoho připomínek k návrhům pro jednotlivé lokality. Pojďme se ale pozastavit u jedné obecné věci společné pro celé město a plán jako celek, která je v diskusích zatím trochu v pozadí: parkovací a dopravní kapacity pro automobily.
Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) uvedl, že dosud nezastavěné plochy ve vnitřním městě mohou v případě zastavění pojmout asi 400 tisíc nových obyvatel, pak odhad dokonce zvýšil na 600 tisíc. Jak uvedla Technická správa komunikací hlavního města Prahy (TSK) ve své ročence za rok 2017, připadá v Praze 1 automobil na 1,5 obyvatele. Pokud bychom tedy vztáhli tento údaj i jen k nižší hodnotě 400 tisíc obyvatel, znamenalo by to přírůstek více než 266 tisíc nových aut do širšího centra města.
Tento počet by samozřejmě nepřibyl najednou, ale i tak jde podle Evžena Korce z developerské společnosti Ekospol o alarmující číslo, zejména s ohledem na současnou situaci v pražských ulicích. "Přetíženost důležitých dopravních komunikací zejména ve špičce je již nyní problémem a kritický je i nedostatek parkovacích míst. K jejich ochraně pro rezidenty slouží hlavně vytvoření tzv. modrých zón, ale ani tento systém nefunguje. Studie Fakulty dopravní ČVUT odhalila, že například Praha 3 vydala o 1 807 parkovacích oprávnění více, než má reálně v zónách míst, Praha 7 pak o 859. Mnoho rezidentů má tedy už nyní problém při návratu domů vůbec najít parkovací místo, které si přitom platí," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec.
A do této situace by měly podle Korce do ulic postupně přibýt další tisíce vozidel rezidentů z nových staveb. "Ti zvýší již tak hustý provoz v ulicích a vytvoří ještě větší tlak na parkovací místa. Část aut by pro parkování pojmuly garáže vybudované v rámci nových bytových domů, ale určitě ne všechny, neboť kapacita vnitřních garážových stání bude i s ohledem na již existující okolní zástavbu silně omezená. To znamená, že bude potřeba v každém místě před plánovanou stavbou velice pečlivě zvažovat zvýšení dopravní zátěže, kterou to bude znamenat, a zároveň naplánovat parkovací kapacity a vybudovat v okolí dostatečný počet parkovišť nebo garáží. To bude úkol především pro jednotlivé městské části. Jinak bude hrozit starším a poddimenzovaným ulicím dopravní a parkovací kolaps," varuje Korec.
Jak Korec uváděl už dříve, návrh bytové zástavby na místě některých brownfieldů je krokem správným směrem a pomůže ke kultivaci mnoha oblastí Prahy. "Ale neměl by to rozhodně být jediný směr nové bytové výstavby. Souběžně s tím by mělo docházet k rozšiřování města i do okrajovějších částí. Ze statistik vyplývá, že lidé upřednostňují tyto lokality pro život především kvůli kombinaci ceny bydlení, dobré dopravní dostupnosti a blízkosti zeleně. Na těchto nových místech je zároveň možné vybudovat dostatek parkovacích míst, a to jak v rámci garážových stání v domech, tak na nově vzniklých ulicích a dalších prostorech kolem domů. A protože pro cestování do vnitřního města většinou upřednostňují lidé z okrajových částí městskou hromadnou dopravu, přispívají jen minimálně k dopravní přetíženosti komunikací vnitřního města," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...