Přeskočit na hlavní obsah

Směruje Praha k parkovacímu kolapsu?


Od 27. června je možné podávat připomínky k pražskému Metropolitnímu plánu. Jeho návrh počítá se zastavěním nevyužitých ploch uvnitř města, zejména tzv. brownfieldů, aby se zvýšila hustota obyvatelstva. Městské části i jednotliví občané určitě podají mnoho připomínek k návrhům pro jednotlivé lokality. Pojďme se ale pozastavit u jedné obecné věci společné pro celé město a plán jako celek, která je v diskusích zatím trochu v pozadí: parkovací a dopravní kapacity pro automobily.
Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) uvedl, že dosud nezastavěné plochy ve vnitřním městě mohou v případě zastavění pojmout asi 400 tisíc nových obyvatel, pak odhad dokonce zvýšil na 600 tisíc. Jak uvedla Technická správa komunikací hlavního města Prahy (TSK) ve své ročence za rok 2017, připadá v Praze 1 automobil na 1,5 obyvatele. Pokud bychom tedy vztáhli tento údaj i jen k nižší hodnotě 400 tisíc obyvatel, znamenalo by to přírůstek více než 266 tisíc nových aut do širšího centra města.
Tento počet by samozřejmě nepřibyl najednou, ale i tak jde podle Evžena Korce z developerské společnosti Ekospol o alarmující číslo, zejména s ohledem na současnou situaci v pražských ulicích. "Přetíženost důležitých dopravních komunikací zejména ve špičce je již nyní problémem a kritický je i nedostatek parkovacích míst. K jejich ochraně pro rezidenty slouží hlavně vytvoření tzv. modrých zón, ale ani tento systém nefunguje. Studie Fakulty dopravní ČVUT odhalila, že například Praha 3 vydala o 1 807 parkovacích oprávnění více, než má reálně v zónách míst, Praha 7 pak o 859. Mnoho rezidentů má tedy už nyní problém při návratu domů vůbec najít parkovací místo, které si přitom platí," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec.
A do této situace by měly podle Korce do ulic postupně přibýt další tisíce vozidel rezidentů z nových staveb. "Ti zvýší již tak hustý provoz v ulicích a vytvoří ještě větší tlak na parkovací místa. Část aut by pro parkování pojmuly garáže vybudované v rámci nových bytových domů, ale určitě ne všechny, neboť kapacita vnitřních garážových stání bude i s ohledem na již existující okolní zástavbu silně omezená. To znamená, že bude potřeba v každém místě před plánovanou stavbou velice pečlivě zvažovat zvýšení dopravní zátěže, kterou to bude znamenat, a zároveň naplánovat parkovací kapacity a vybudovat v okolí dostatečný počet parkovišť nebo garáží. To bude úkol především pro jednotlivé městské části. Jinak bude hrozit starším a poddimenzovaným ulicím dopravní a parkovací kolaps," varuje Korec.
Jak Korec uváděl už dříve, návrh bytové zástavby na místě některých brownfieldů je krokem správným směrem a pomůže ke kultivaci mnoha oblastí Prahy. "Ale neměl by to rozhodně být jediný směr nové bytové výstavby. Souběžně s tím by mělo docházet k rozšiřování města i do okrajovějších částí. Ze statistik vyplývá, že lidé upřednostňují tyto lokality pro život především kvůli kombinaci ceny bydlení, dobré dopravní dostupnosti a blízkosti zeleně. Na těchto nových místech je zároveň možné vybudovat dostatek parkovacích míst, a to jak v rámci garážových stání v domech, tak na nově vzniklých ulicích a dalších prostorech kolem domů. A protože pro cestování do vnitřního města většinou upřednostňují lidé z okrajových částí městskou hromadnou dopravu, přispívají jen minimálně k dopravní přetíženosti komunikací vnitřního města," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...