Přeskočit na hlavní obsah

Směruje Praha k parkovacímu kolapsu?


Od 27. června je možné podávat připomínky k pražskému Metropolitnímu plánu. Jeho návrh počítá se zastavěním nevyužitých ploch uvnitř města, zejména tzv. brownfieldů, aby se zvýšila hustota obyvatelstva. Městské části i jednotliví občané určitě podají mnoho připomínek k návrhům pro jednotlivé lokality. Pojďme se ale pozastavit u jedné obecné věci společné pro celé město a plán jako celek, která je v diskusích zatím trochu v pozadí: parkovací a dopravní kapacity pro automobily.
Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) uvedl, že dosud nezastavěné plochy ve vnitřním městě mohou v případě zastavění pojmout asi 400 tisíc nových obyvatel, pak odhad dokonce zvýšil na 600 tisíc. Jak uvedla Technická správa komunikací hlavního města Prahy (TSK) ve své ročence za rok 2017, připadá v Praze 1 automobil na 1,5 obyvatele. Pokud bychom tedy vztáhli tento údaj i jen k nižší hodnotě 400 tisíc obyvatel, znamenalo by to přírůstek více než 266 tisíc nových aut do širšího centra města.
Tento počet by samozřejmě nepřibyl najednou, ale i tak jde podle Evžena Korce z developerské společnosti Ekospol o alarmující číslo, zejména s ohledem na současnou situaci v pražských ulicích. "Přetíženost důležitých dopravních komunikací zejména ve špičce je již nyní problémem a kritický je i nedostatek parkovacích míst. K jejich ochraně pro rezidenty slouží hlavně vytvoření tzv. modrých zón, ale ani tento systém nefunguje. Studie Fakulty dopravní ČVUT odhalila, že například Praha 3 vydala o 1 807 parkovacích oprávnění více, než má reálně v zónách míst, Praha 7 pak o 859. Mnoho rezidentů má tedy už nyní problém při návratu domů vůbec najít parkovací místo, které si přitom platí," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec.
A do této situace by měly podle Korce do ulic postupně přibýt další tisíce vozidel rezidentů z nových staveb. "Ti zvýší již tak hustý provoz v ulicích a vytvoří ještě větší tlak na parkovací místa. Část aut by pro parkování pojmuly garáže vybudované v rámci nových bytových domů, ale určitě ne všechny, neboť kapacita vnitřních garážových stání bude i s ohledem na již existující okolní zástavbu silně omezená. To znamená, že bude potřeba v každém místě před plánovanou stavbou velice pečlivě zvažovat zvýšení dopravní zátěže, kterou to bude znamenat, a zároveň naplánovat parkovací kapacity a vybudovat v okolí dostatečný počet parkovišť nebo garáží. To bude úkol především pro jednotlivé městské části. Jinak bude hrozit starším a poddimenzovaným ulicím dopravní a parkovací kolaps," varuje Korec.
Jak Korec uváděl už dříve, návrh bytové zástavby na místě některých brownfieldů je krokem správným směrem a pomůže ke kultivaci mnoha oblastí Prahy. "Ale neměl by to rozhodně být jediný směr nové bytové výstavby. Souběžně s tím by mělo docházet k rozšiřování města i do okrajovějších částí. Ze statistik vyplývá, že lidé upřednostňují tyto lokality pro život především kvůli kombinaci ceny bydlení, dobré dopravní dostupnosti a blízkosti zeleně. Na těchto nových místech je zároveň možné vybudovat dostatek parkovacích míst, a to jak v rámci garážových stání v domech, tak na nově vzniklých ulicích a dalších prostorech kolem domů. A protože pro cestování do vnitřního města většinou upřednostňují lidé z okrajových částí městskou hromadnou dopravu, přispívají jen minimálně k dopravní přetíženosti komunikací vnitřního města," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...