Přeskočit na hlavní obsah

Jak zabezpečit chatu nejen proti zlodějům


Mnoho lidí zná ten nepříjemný pocit, když na své chatě na jaře objeví poškozený zámek nebo rozbité okno. To bývá signálem, že chatu navštívil zloděj. Právě zimní období patří co do počtu těchto vloupání k nejhorším. V roce 2017 policie evidovala celkem 1 768 vloupání do chat. Reálné číslo bude s velkou pravděpodobností vyšší, než uvádějí statistiky, řada majitelů vloupání na policii nehlásí. Před posledním odjezdem po sezoně by tak měl každý majitel chatu co nejlépe zabezpečit a řádně zazimovat. Nejen zloděj umí napáchat škodu. Potrápit můžou i myši nebo sníh.

„Pro většinu chatařů je zazimovávání každoroční rutinou. I přes to lidé stále dělají chyby a na jaře je pak často čeká nepříjemné překvapení. Vloupání je jedním z nich. První zásadou, jak minimalizovat škody, je odvoz všech cenností a nejlépe i zahradní techniky. Ta je často pro nenechavého zloděje velkým lákadlem. Rozhodně je třeba chatu mechanicky co nejvíce zabezpečit. Okenice zabedněte a opatřete zámkem, od věci není ani mříž na dveřích,“ radí generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec a nabádá, aby chataři neulehčovali zlodějům práci. „Nenechávejte nikdy kolem chaty povalovat pracovní nářadí,“ upozorňuje Korec.
Větší škody než na odcizeném majetku jsou většinou na samotné chatě. „Výměna zámku, celých dveří, nebo zasklení okna se může hodně prodražit. Pokud nemůžete čas od času zkontrolovat chatu vy sami, požádejte o to někoho, kdo bydlí v okolí. Občasný ruch kolem chaty může zloděje vylekat a od vloupání odradit. Vyplatí se také před odchodem všechno vyfotit, jak interiér, tak venkovní zabezpečení chaty. V případě vloupání to usnadní a urychlí komunikaci s policií i pojišťovnou,“ podotýká Korec.
Ne vždy však škodí zloději. Nepříjemnosti mohou v opuštěné chatě způsobit i myši, které v zimě pátrají po potravě. Na chatě proto nenechávejte žádné jídlo, které by pro ně mohlo být lákadlem. Ušetříte si námahu s úklidem a dezinfekcí celé chaty, myši umí udělat velký nepořádek. „Chatu proto zkontroluje a v dostatečném předstihu před zimou opravte všechny díry, a to nejen kvůli myším, ale i dešti a sněhu. Nevětraná, vlhká chata je ideální prostředí pro plíseň. Vyčistěte okapy, aby sníh mohl při táni ze střechy bez problémů odtékat. Nezbytné je také vypnout elektřinu a vypustit vodu. Ta by v případě zmrznutí mohla vlivem roztažnosti potrhat potrubí, nebo zničit boiler,“ dodává Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...