Přeskočit na hlavní obsah

Největší zájem je o dvoupokojové byty 2+kk, dobře na odbyt jdou i malé garsonky 1kk


Malé dvoupokojové byty 2+kk zůstávají nejžádanějším zbožím na pražském rezidenčním trhu. Během třetího čtvrtletí jich developeři prodali celkem 314, což představuje 33procentní podíl na celkových prodejích. Oproti předchozímu čtvrtletí tento podíl poklesl o šest procentních bodů. Druhé místo obhájily jednopokojové garsonky, jejichž podíl se nezměnil a zůstal na 26 procentech. Celkem se v Praze během třetího čtvrtletí prodalo 1035 nových bytů. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti Ekospol, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let.
Třípokojové byty 3+kk obsadily na třetí pozici (23 procentní podíl na prodejích). Na opačné straně zájmu zůstaly největší byty s pěti a více pokoji. Ty se na celkových prodejích podílí jen čtyřmi procenty.

„Zájem o nejmenší byty je zcela logický, vyhovují totiž největší skupině klientů. Kupují je jednak takzvaní singles, tedy lidé žijící sami. Vhodné jsou také jako první bydlení pro jednotlivce na začátku pracovní kariéry před založením rodiny. Velmi zajímavé jsou tyto nejmenší byty i pro investory, které láká hlavně relativně vysoký výnos. Ten je při porovnání dosažitelného nájmu a ceny bytu nejlepší ze všech dispozic,“ vysvětluje generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR Ekospolu Evžen Korec.
Data prodaných a dostupných bytů podle dispozic doplňují prodejní statistiky, které Ekospol zveřejnil v minulých týdnech. Podle nich se ve třetím čtvrtletí letošního roku v Praze prodalo nejméně nových bytů za posledních šest let, celkem jen 1035 nových bytů za 6,43 miliardy korun. Z hlediska počtu jde o meziroční pokles o 17,4 procenta. Průměrná cena nových bytů v nabídkách developerů od začátku roku vzrostla už o 11 procent na 94 894 korun za metr čtvereční. Naopak rozloha průměrného nabízeného bytu se opět o něco zmenšila a dosahuje 64,43 metru čtverečního. Za průměrný byt tak zájemce musí zaplatit 6,1 milionu korun.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace