Přeskočit na hlavní obsah

Investor potřebuje před stavbou získat šest desítek razítek, často na ně čeká celý rok


Dva roky prázdnin s trochou nadsázky potřebuje každý, kdo se rozhodne v Česku stavět. Musí totiž oběhnout desítky úřadů a získat od nich stanovisko ke stavebnímu záměru. "U jednoho našeho aktuálně připravovaného menšího projektu s několika desítkami bytů jsme spočítali, že před podáním žádosti o územní rozhodnutí jsme museli oslovit rovnou šedesátku takzvaných „dotčených orgánů státní správy“ a jiných organizací," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec a zdůrazňuje, že podobné úřední martyrium musí podstoupit každý stavební investor.

Kromě například „očekávaných“ odborů územního rozvoje či památkové péče se musí vyjádřit také například Státní energetická inspekce, Hasičský záchranný sbor či v případě hlavního města též Povodí Vltavy nebo Lesy hlavního města Prahy. Dopravou se pak zabývá hned několik institucí, namátkou například Odbor dopravních agend Magistrátu hlavního města Prahy, Odbor rozvoje a financování dopravy Magistrátu hlavního města Prahy, odbor dopravy příslušné městské části či dopravní inspektorát Policie ČR. "Stejnou problematiku tak řeší více úředníků, což kromě zbytečného papírování přináší i vyšší výdaje státnímu rozpočtu," tvrdí Korec.
"Výrazný podíl na počtu oslovovaných institucí mají správci sítí, kterých je v našem případě takřka neuvěřitelných 42. Jde o mix státních úřadů, městských společností a soukromých firem. I zde by šlo seznam výrazně zredukovat. Jen pražský dopravní podnik se vyjadřuje hned třikrát. Jednou jeho Svodná komise, pak oddělení pro tramvaje a nakonec také oddělení pro metro," vyjmenovává Korec.
Zahájení stavby však podle Korce komplikuje nejen obrovský počet nutných razítek, ale hlavně doba vyřizování. "Přestože správní řád určuje třicetidenní lhůtu pro vyjádření, která se může u komplikovaných případů protáhnout na dvojnásobek, realita je často jiná. Existují úřady, které si dávají na čas a rozhodnutí vydají až za rok. Nepomůže ani pravidelná urgence, rekordmani tak mají průměrnou lhůtu pro vyjádření kolem osmi měsíců. A to jsme se pořád ještě nedostali ani k podání žádosti o územní rozhodnutí. Investor se tak musí připravit na to, že od podání stavebního záměru do kopnutí do země uběhnou dlouhé roky. U středně velkých rezidenčních projektů v Praze mluvíme průměrně o pěti letech," stěžuje si developer.
"Každý rozumně uvažující člověk tuší, že je něco špatně. Současná legislativa je nastavena tak, že jakékoliv nové výstavbě v podstatě hází klacky pod nohy. Kam to vede, vidíme poslední dobou stále častěji. Extrémní nedostatek nových bytů a s tím spojené rostoucí ceny, nedokončená dálniční síť a stále chybějící obchvaty spousty měst," prohlašuje Korec.
Řešení je přitom podle developera jednoduché a zdá se, že by mohlo přijít už velmi brzy. "Ministerstvo pro místní rozvoj chce totiž upravit stavební zákon tak, že do něj zavede takzvanou fikci souhlasu. Ta znamená, že pokud by se dotčený orgán, úřad či jiná instituce nevyjádřil do 30 dnů, či v případě složitějších řízení do 60 dnů, tak by se to bralo jako automatický souhlas. Stavebníkům by pak výrazně ulevilo také to, že by si tato vyjádření obstarával sám stavební úřad, jako je tomu například v sousedním Německu," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...