Přeskočit na hlavní obsah

Na pracovní pohovor dorazte včas a upravení


Šest kol přijímacího řízení, celodenní komplexní testování formou assessment centra či opakované konferenční hovory s vedením firmy sedícím kdesi v zámoří. Na zájemce o práci čeká při pohovorech spoustu dříve neznámých úskalí. Jak se jim nejlépe vyhnout a připravit se na ně?
„Základní radou pro všechny je zjistit si o firmě, kam se hlásím, alespoň pár údajů. Možná to zní divně, ale opravdu je to častý problém. Lidé totiž obíhají více výběrových řízení a pak se stává, že netuší, kde zrovna sedí. Setkáváme se s tím bohužel pravidelně. Proč ale vzít člověka, který o naší firmě vůbec nic neví? Jak mu pak máme věřit motivaci, proč se k nám hlásí,“ ptá se zástupkyně ředitele personálního oddělení společnosti Ekospol a ZOO Tábor Klára Hnátová.

Pro důvěryhodnost je také nutné přijít včas, nejlépe pár minut před dohodnutým termínem. „Autobus sice občas ujede každému, ale pozdní příchod na tak důležitou akci svědčí minimálně o špatném plánování uchazeče. V tom horším značí lhostejnost. Když člověk nedokázal vstát dřív a dorazit včas kvůli tak zásadnímu kroku, jakým je pohovor o nové práci, tak se nedá očekávat jeho dochvilnost ani později při plnění pracovních úkolů či plánování schůzek s klienty,“ upozorňuje Hnátová.
Říká se, že šaty dělají člověka. A u pracovního pohovoru to platí obzvlášť. První pohled totiž na člověka prozradí úplně nejvíc. Personalista sice už nějaké informace o uchazeči má, například ze životopisu či vlastního prověřování, přesto si hlavní dojem udělá v prvních sekundách prvního setkání. „Důležité proto je přijít upravený a ve slušném oblečení. I když firma v inzerátu zdůrazňuje neformální prostředí a nevynucovaný dress code, určitě nedoporučujeme chodit jako na pláž nebo v teplákách. I kdyby naproti seděl personalista v šortkách, uchazeč by měl být oblečen reprezentativně. Rozdíl je samozřejmě u manuálních profesí v případě, že se při pohovoru očekává praktické otestování dovedností. I tehdy by však pracovní úbor měl být čistý a upravený,“ radí personalistka Ekospolu a ZOO Tábor.
Stejně jako u životopisu je zásadní mluvit vždy pravdu. Čím víc o sobě člověk lže, tím je vyšší pravděpodobnost odhalení. Není neobvyklé, že část pohovoru probíhá v cizím jazyce, pokud je pro danou pozici vyžadován. Personalista také může v průběhu debaty zavolat přímo zahraničnímu vedení, se kterým by měl nový zaměstnanec pravidelně komunikovat. V takovém okamžiku už bývá pozdě na to přiznat, že cizí jazyk opravdu neovládám jako rodilý mluvčí, jak jsem ještě před malou chvílí bohorovně tvrdil.
Firmy si při pohovoru zájemce o práci prověřují různě. Některé volí specializované testy, jiné hodnotí uchazeče pomocí účasti v takzvaném assesment centru. Jde v podstatě o to, že si zájemce vyzkouší svou práci nanečisto. Důležité je nepřetvařovat se a chovat se přirozeně. To platí nejen u záludných otázek typu ´Kolik oken má budova britského parlamentu?´. Personalista jimi většinou sleduje, jak umí uchazeč reagovat na neočekávané situace a jak si s nimi dokáže kreativně poradit. Jakákoliv přetvářka se velmi snadno pozná a pak, stejně jako v životě ani při pohovoru neexistují jednoznačné a správné odpovědi či postupy. Pro každou pozici je důležité něco jiného,“ uzavírá Hnátová.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...