Přeskočit na hlavní obsah

Na pracovní pohovor dorazte včas a upravení


Šest kol přijímacího řízení, celodenní komplexní testování formou assessment centra či opakované konferenční hovory s vedením firmy sedícím kdesi v zámoří. Na zájemce o práci čeká při pohovorech spoustu dříve neznámých úskalí. Jak se jim nejlépe vyhnout a připravit se na ně?
„Základní radou pro všechny je zjistit si o firmě, kam se hlásím, alespoň pár údajů. Možná to zní divně, ale opravdu je to častý problém. Lidé totiž obíhají více výběrových řízení a pak se stává, že netuší, kde zrovna sedí. Setkáváme se s tím bohužel pravidelně. Proč ale vzít člověka, který o naší firmě vůbec nic neví? Jak mu pak máme věřit motivaci, proč se k nám hlásí,“ ptá se zástupkyně ředitele personálního oddělení společnosti Ekospol a ZOO Tábor Klára Hnátová.

Pro důvěryhodnost je také nutné přijít včas, nejlépe pár minut před dohodnutým termínem. „Autobus sice občas ujede každému, ale pozdní příchod na tak důležitou akci svědčí minimálně o špatném plánování uchazeče. V tom horším značí lhostejnost. Když člověk nedokázal vstát dřív a dorazit včas kvůli tak zásadnímu kroku, jakým je pohovor o nové práci, tak se nedá očekávat jeho dochvilnost ani později při plnění pracovních úkolů či plánování schůzek s klienty,“ upozorňuje Hnátová.
Říká se, že šaty dělají člověka. A u pracovního pohovoru to platí obzvlášť. První pohled totiž na člověka prozradí úplně nejvíc. Personalista sice už nějaké informace o uchazeči má, například ze životopisu či vlastního prověřování, přesto si hlavní dojem udělá v prvních sekundách prvního setkání. „Důležité proto je přijít upravený a ve slušném oblečení. I když firma v inzerátu zdůrazňuje neformální prostředí a nevynucovaný dress code, určitě nedoporučujeme chodit jako na pláž nebo v teplákách. I kdyby naproti seděl personalista v šortkách, uchazeč by měl být oblečen reprezentativně. Rozdíl je samozřejmě u manuálních profesí v případě, že se při pohovoru očekává praktické otestování dovedností. I tehdy by však pracovní úbor měl být čistý a upravený,“ radí personalistka Ekospolu a ZOO Tábor.
Stejně jako u životopisu je zásadní mluvit vždy pravdu. Čím víc o sobě člověk lže, tím je vyšší pravděpodobnost odhalení. Není neobvyklé, že část pohovoru probíhá v cizím jazyce, pokud je pro danou pozici vyžadován. Personalista také může v průběhu debaty zavolat přímo zahraničnímu vedení, se kterým by měl nový zaměstnanec pravidelně komunikovat. V takovém okamžiku už bývá pozdě na to přiznat, že cizí jazyk opravdu neovládám jako rodilý mluvčí, jak jsem ještě před malou chvílí bohorovně tvrdil.
Firmy si při pohovoru zájemce o práci prověřují různě. Některé volí specializované testy, jiné hodnotí uchazeče pomocí účasti v takzvaném assesment centru. Jde v podstatě o to, že si zájemce vyzkouší svou práci nanečisto. Důležité je nepřetvařovat se a chovat se přirozeně. To platí nejen u záludných otázek typu ´Kolik oken má budova britského parlamentu?´. Personalista jimi většinou sleduje, jak umí uchazeč reagovat na neočekávané situace a jak si s nimi dokáže kreativně poradit. Jakákoliv přetvářka se velmi snadno pozná a pak, stejně jako v životě ani při pohovoru neexistují jednoznačné a správné odpovědi či postupy. Pro každou pozici je důležité něco jiného,“ uzavírá Hnátová.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...