Přeskočit na hlavní obsah

Povolovací proces nových staveb prodlužuje liknavost úředníků a nedodržování správních lhůt


Dvanáct měsíců čekání na razítko nutné k podání žádosti o územní rozhodnutí, dalších patnáct měsíců zbytečný byrokratický ping pong se stavebním úřadem. To jsou dva konkrétní případy průtahů, které vydání stavebního povolení oddálí celkem o dva a čtvrt roku. Liknavost a v některých případech i špatná vůle úředníků tak může podle developera Evžena Korce z Ekospolu za to, že rezidenční trh v hlavním městě zamrzl. Nových bytů se staví extrémně málo a poptávka tak stále výrazně převyšuje nabídku.
"Hlavní vina je na nesmyslně složitém procesu povolování nových staveb, který je nejkomplikovanější ze zemí EU. Celkem trefně českému stavebnímu právu proto přezdívám legislativní Kocourkov. Ale pojďme se podívat na konkrétní případy toho, proč povolení většího bytového projektu trvá i déle než deset let," začíná svůj komentář generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Než stavebník vůbec předloží svou žádost o územní rozhodnutí, musí získat obrovské množství vyjádření od spousty takzvaných dotčených orgánů státní správy. Od celkem očekávaného odboru územního plánu a rozvoje, přes policii a hasiče, až například po správce sítí. "U jednoho našeho nyní připravovaného středního projekty jsme takových razítek potřebovali rovnou šedesát," vypočítává Korec a dodává, že to je první kámen úrazu.
"Přestože mají tyto instituce na vyjádření lhůtu 30 dnů, tak ji spousta z nich nedodržuje. Kdyby bylo jejich zpoždění v rámci dnů, tak to by si investor ještě mohl gratulovat. Výjimkou totiž nejsou ani průtahy v řádu měsíců, na některá razítka musí stavebník i přes opakované urgence čekat i více než rok," tvrdí pražský developer.
Celou tuhle dobu utíká čas, který by šel využít smysluplněji. "Bohužel investorovi nezbývá nic jiného, než stále čekat i na to nejposlednější razítko. Bez něj do první fáze povolovacího procesu ani vstoupit nemůže. I kdyby všechny úřady a dotčené orgány pracovaly v souladu se správním právem, tak stačí jediná pomalá instituce a celá investice za stovky milionů či dokonce miliardy korun se zasekne," stěžuje si Korec.
Řešením je podle něj takzvaná fikce souhlasu, kterou chce nyní zavést ministerstvo pro místní rozvoj. "Ta znamená, že pokud se úřad během stanovené lhůty nevyjádří, je to bráno jako souhlas. Nejde přitom o úplnou novinku v českém právu, podobný princip využívá také takzvaná fikce doručení týkající se důležitých písemností," vysvětluje šéf Ekospolu.

Investor však podle Korce nemá vyhráno ani poté, co získá všechna souhlasná stanoviska, a předloží svůj záměr stavebnímu úřadu. "Zde totiž často dochází k dalším nesmyslným průtahům. Doložit to mohu na dalším našem projektu se stovkami bytů, jehož povolování stavební úřad nesmyslně protahoval o dlouhé měsíce. Že při tom jednal v rozporu se správním řádem, mu při vyřizování odvolání vytkl i nadřízený odbor stavebního řádu pražského magistrátu. Ve svém písemném odůvodnění magistrátní odbor jasně poukázal na běžnou praxi, jak mohou stavební úřady svévolně jakýkoliv stavební záměr takřka neomezeně oddalovat. ´Stavební úřad nařídil ve věci hned dvě ústní jednání a dvakrát řízení přerušil a žadatele vyzýval k doložení více než dvaceti podkladů důležitých pro vydání rozhodnutí. Ani jeden vyžadovaný doklad se ale netýkal důvodů, proč bylo řízení zamítnuto… … Z uvedeného není zřejmé, proč stavební úřad řízení vůbec vedl …, protože z podkladů, které si od odvolatele vyžadoval pro řízení vedené cca 15 měsíců, nepoužil pro své rozhodnutí vůbec nic. … Rozhodl pouze na základě údajů, které mu byly známy v době podání žádost,´ kritizuje práci podřízeného stavebního úřadu magistrátní odbor a vytýká mu porušení takzvané procesní ekonomie," cituje Korec rozhodnutí pražského magistrátu.
Územní řízení tak trvalo do prvního rozhodnutí dlouhých 15 měsíců, další půl rok navíc přidalo podání odvolání a čekání na rozhodnutí nadřízeného úřadu. "Celý tento nesmyslný byrokratický ping pong, který zaměstnal spoustu lidí u investora tak i na úřadech, tak oddálil stavební záměr o další dva roky. Bohužel toto není výjimkou, v Praze se to stalo v podstatě pravidlem. Už si ani nepamatuji, kdy bychom u nějakého našeho většího projektu nemuseli řešit odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu. Podobné problémy ale mají i ostatní developeři. Zvlášť v některých městských částech je totiž zřejmé, že úřady spíše hledají důvody, proč stavební záměr odmítnout, než aby rozhodovaly čistě objektivně," popisuje developer běžnou praxi povolování projektů.
Nové vedení pražského magistrátu nyní zjišťuje, které stavební úřady jsou nejpomalejší a proč. Výsledek analýzy má být známý ještě na letos jaře. "Tato čísla zcela jistě budou velmi zajímavá a doufám, že povedou ke konkrétním závěrům. Je potěšující, že se této dlouho přehlížené oblasti začal někdo konečně věnovat. Jen kromě samotné rychlosti by měla analýza zkoumat také správnost rozhodnutí těchto úřadů. Nejen mě by zajímalo procento úspěšných odvolání u magistrátního odboru proti rozhodnutím lokálních stavebních úřadů. Myslím, že výsledky takového šetření by byly jasným argumentem pro zavedení centrálního stavebního úřadu pro větší a složitější stavby. Ty totiž nejsou menší úřady z mnoha důvodů schopny objektivně posoudit," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...