Přeskočit na hlavní obsah

Povolovací proces nových staveb prodlužuje liknavost úředníků a nedodržování správních lhůt


Dvanáct měsíců čekání na razítko nutné k podání žádosti o územní rozhodnutí, dalších patnáct měsíců zbytečný byrokratický ping pong se stavebním úřadem. To jsou dva konkrétní případy průtahů, které vydání stavebního povolení oddálí celkem o dva a čtvrt roku. Liknavost a v některých případech i špatná vůle úředníků tak může podle developera Evžena Korce z Ekospolu za to, že rezidenční trh v hlavním městě zamrzl. Nových bytů se staví extrémně málo a poptávka tak stále výrazně převyšuje nabídku.
"Hlavní vina je na nesmyslně složitém procesu povolování nových staveb, který je nejkomplikovanější ze zemí EU. Celkem trefně českému stavebnímu právu proto přezdívám legislativní Kocourkov. Ale pojďme se podívat na konkrétní případy toho, proč povolení většího bytového projektu trvá i déle než deset let," začíná svůj komentář generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Než stavebník vůbec předloží svou žádost o územní rozhodnutí, musí získat obrovské množství vyjádření od spousty takzvaných dotčených orgánů státní správy. Od celkem očekávaného odboru územního plánu a rozvoje, přes policii a hasiče, až například po správce sítí. "U jednoho našeho nyní připravovaného středního projekty jsme takových razítek potřebovali rovnou šedesát," vypočítává Korec a dodává, že to je první kámen úrazu.
"Přestože mají tyto instituce na vyjádření lhůtu 30 dnů, tak ji spousta z nich nedodržuje. Kdyby bylo jejich zpoždění v rámci dnů, tak to by si investor ještě mohl gratulovat. Výjimkou totiž nejsou ani průtahy v řádu měsíců, na některá razítka musí stavebník i přes opakované urgence čekat i více než rok," tvrdí pražský developer.
Celou tuhle dobu utíká čas, který by šel využít smysluplněji. "Bohužel investorovi nezbývá nic jiného, než stále čekat i na to nejposlednější razítko. Bez něj do první fáze povolovacího procesu ani vstoupit nemůže. I kdyby všechny úřady a dotčené orgány pracovaly v souladu se správním právem, tak stačí jediná pomalá instituce a celá investice za stovky milionů či dokonce miliardy korun se zasekne," stěžuje si Korec.
Řešením je podle něj takzvaná fikce souhlasu, kterou chce nyní zavést ministerstvo pro místní rozvoj. "Ta znamená, že pokud se úřad během stanovené lhůty nevyjádří, je to bráno jako souhlas. Nejde přitom o úplnou novinku v českém právu, podobný princip využívá také takzvaná fikce doručení týkající se důležitých písemností," vysvětluje šéf Ekospolu.

Investor však podle Korce nemá vyhráno ani poté, co získá všechna souhlasná stanoviska, a předloží svůj záměr stavebnímu úřadu. "Zde totiž často dochází k dalším nesmyslným průtahům. Doložit to mohu na dalším našem projektu se stovkami bytů, jehož povolování stavební úřad nesmyslně protahoval o dlouhé měsíce. Že při tom jednal v rozporu se správním řádem, mu při vyřizování odvolání vytkl i nadřízený odbor stavebního řádu pražského magistrátu. Ve svém písemném odůvodnění magistrátní odbor jasně poukázal na běžnou praxi, jak mohou stavební úřady svévolně jakýkoliv stavební záměr takřka neomezeně oddalovat. ´Stavební úřad nařídil ve věci hned dvě ústní jednání a dvakrát řízení přerušil a žadatele vyzýval k doložení více než dvaceti podkladů důležitých pro vydání rozhodnutí. Ani jeden vyžadovaný doklad se ale netýkal důvodů, proč bylo řízení zamítnuto… … Z uvedeného není zřejmé, proč stavební úřad řízení vůbec vedl …, protože z podkladů, které si od odvolatele vyžadoval pro řízení vedené cca 15 měsíců, nepoužil pro své rozhodnutí vůbec nic. … Rozhodl pouze na základě údajů, které mu byly známy v době podání žádost,´ kritizuje práci podřízeného stavebního úřadu magistrátní odbor a vytýká mu porušení takzvané procesní ekonomie," cituje Korec rozhodnutí pražského magistrátu.
Územní řízení tak trvalo do prvního rozhodnutí dlouhých 15 měsíců, další půl rok navíc přidalo podání odvolání a čekání na rozhodnutí nadřízeného úřadu. "Celý tento nesmyslný byrokratický ping pong, který zaměstnal spoustu lidí u investora tak i na úřadech, tak oddálil stavební záměr o další dva roky. Bohužel toto není výjimkou, v Praze se to stalo v podstatě pravidlem. Už si ani nepamatuji, kdy bychom u nějakého našeho většího projektu nemuseli řešit odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu. Podobné problémy ale mají i ostatní developeři. Zvlášť v některých městských částech je totiž zřejmé, že úřady spíše hledají důvody, proč stavební záměr odmítnout, než aby rozhodovaly čistě objektivně," popisuje developer běžnou praxi povolování projektů.
Nové vedení pražského magistrátu nyní zjišťuje, které stavební úřady jsou nejpomalejší a proč. Výsledek analýzy má být známý ještě na letos jaře. "Tato čísla zcela jistě budou velmi zajímavá a doufám, že povedou ke konkrétním závěrům. Je potěšující, že se této dlouho přehlížené oblasti začal někdo konečně věnovat. Jen kromě samotné rychlosti by měla analýza zkoumat také správnost rozhodnutí těchto úřadů. Nejen mě by zajímalo procento úspěšných odvolání u magistrátního odboru proti rozhodnutím lokálních stavebních úřadů. Myslím, že výsledky takového šetření by byly jasným argumentem pro zavedení centrálního stavebního úřadu pro větší a složitější stavby. Ty totiž nejsou menší úřady z mnoha důvodů schopny objektivně posoudit," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

ČTK: Táborská zoo podala stížnost k Evropské komisi kvůli odstřelu medvědů na Slovensku

Táborská zoologická zahrada podala stížnost k Evropské komisi na Slovensko, podle ní porušuje evropské zákony. Zoo vadí řízený odstřel medvědů. Tato zvířata v Tatrách a okolí napadla v poslední době několik lidí. Evropská komise se bude stížností zabývat, uvedl v tiskové zprávě ředitel táborské zoo Evžen Korec.   "Lovci už na sousedním Slovensku letos vystříleli 86 medvědů hnědých, další stovku zabijí do konce letošního roku. Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že vydá přesně tolik výjimek. Zabíjet se budou i medvědice s mláďaty," uvedl Korec. Na Slovensku se problémy s přemnoženými medvědy v Tatrách zabývají delší dobu. Naposledy na začátku října medvěd napadl houbaře v okrese Liptovský Mikuláš, pětapadesátiletý muž zraněním podlehl. Šlo o druhého člověka, kterého na Slovensku usmrtil medvěd. První případ se stal v roce 2021. Slovenský parlament po dřívějších opakovaných střetech medvědů s lidmi schválil výjimku z ochrany medvědů pro případ, že výskyt těchto šelem oh...

Milovická rezervace velkých kopytníků se představila na konferenci Eurosite v Anglii věnované významným evropským lokalitám

Ochrana přírody pomocí pastvy velkých kopytníků je jedním z témat mezinárodní konference Eurosite, která se koná v anglickém Durhamu. Ochranářská společnost Česká krajina v jejím rámci představila úspěšný projekt záchrany a obnovy biologické rozmanitosti v bývalém vojenském prostoru Milovice. „Za pozvání na tuto konferenci jsme velmi rádi. Měli jsme možnost představit využití pastvy velkých kopytníků v rámci biologicky významné lokality zařazené do celoevropské sítě Natura 2000. Právě návrat velkých kopytníků zastavil degradaci bývalého vojenského prostoru, ke které začalo docházet po odchodu armády v roce 1991. A zajistil obnovu biologicky cenného území na ploše 350 hektarů,“ shrnul Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Konference Eurosite se zabývá rozdíly v přístupu v ochraně krajiny mezi Velkou Británií a Evropskou unií po brexitu. Cíl je porovnat a...