Přeskočit na hlavní obsah

Praha chce změřit rychlost stavebních úřadů, zaměřit by se měla i na městské společnosti


Rychlost stavebních a územních řízení je jedním z klíčových problémů, který trápí (nejen) pražský rezidenční trh. Pražští radní se proto nyní dohodli, že do konce června změří rychlost práce jednotlivých stavebních úřadů. "Velmi vítáme, že se po mnoha letech nečinnosti předchozích politiků konečně někdo začal tímto tématem aktivně zabývat," komentuje rozhodnutí radních generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Výsledky zkoumání totiž podle něj ukážou, které konkrétní úřady jsou brzdou rozvoje v Praze, a proč. "Radní by pak měli vyhodnotit, zda jde jen o systémovou chybu způsobenou například nedostatkem pracovníků, o nekompetenci vedení úřadu či snad tlaky místních aktivistických politiků brojících proti jakékoliv výstavbě. Důležité pak budou i následné konkrétní kroky, které povedou ke zlepšení současné tristní situace," upozorňuje Korec a tím, že to je jen prvním krokem k urychlení procesu povolování nových staveb.
"Kromě stavebních úřadů by si mělo vedení hlavního města posvítit také na takzvané dotčené orgány státní správy, jejichž stanoviska jsou pro investory nezbytné, zvláště na městské společnosti. Některé totiž s rozhodnutím otálí i dlouhé měsíce, čímž porušují správní lhůty pro vyjádření," dodává Korec.
Právě to celý proces výrazně zdržuje. "Například u jednoho našeho aktuálně povolovaného menšího projektu s desítkami bytů jsme museli získat stanovisko od rovné šedesátky takzvaných „dotčených orgánů státní správy“ a jiných organizací. Na některé jsme čekali i rok, přestože správní řád určuje třicetidenní lhůtu pro vyjádření. Teprve po jejich sehnání lze požádat stavební úřad o územní rozhodnutí a následně též stavební povolení. Smutné je, že mezi největší opozdilce patří právě některé městské společnosti," tvrdí developer.
"Investoři včetně nás by proto velmi uvítali, kdyby vedení města jednoznačně trvalo na dodržování správních lhůt hlavně u společností vlastněných či spoluvlastněných Prahou. Katastrofický stav trhu s byty v hlavním městě je už v takovém bodě, že každá snaha změnit stávající praxi je žádaná a nutná," uzavírá Korec.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace