Přeskočit na hlavní obsah

Praha chce změřit rychlost stavebních úřadů, zaměřit by se měla i na městské společnosti


Rychlost stavebních a územních řízení je jedním z klíčových problémů, který trápí (nejen) pražský rezidenční trh. Pražští radní se proto nyní dohodli, že do konce června změří rychlost práce jednotlivých stavebních úřadů. "Velmi vítáme, že se po mnoha letech nečinnosti předchozích politiků konečně někdo začal tímto tématem aktivně zabývat," komentuje rozhodnutí radních generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Výsledky zkoumání totiž podle něj ukážou, které konkrétní úřady jsou brzdou rozvoje v Praze, a proč. "Radní by pak měli vyhodnotit, zda jde jen o systémovou chybu způsobenou například nedostatkem pracovníků, o nekompetenci vedení úřadu či snad tlaky místních aktivistických politiků brojících proti jakékoliv výstavbě. Důležité pak budou i následné konkrétní kroky, které povedou ke zlepšení současné tristní situace," upozorňuje Korec a tím, že to je jen prvním krokem k urychlení procesu povolování nových staveb.
"Kromě stavebních úřadů by si mělo vedení hlavního města posvítit také na takzvané dotčené orgány státní správy, jejichž stanoviska jsou pro investory nezbytné, zvláště na městské společnosti. Některé totiž s rozhodnutím otálí i dlouhé měsíce, čímž porušují správní lhůty pro vyjádření," dodává Korec.
Právě to celý proces výrazně zdržuje. "Například u jednoho našeho aktuálně povolovaného menšího projektu s desítkami bytů jsme museli získat stanovisko od rovné šedesátky takzvaných „dotčených orgánů státní správy“ a jiných organizací. Na některé jsme čekali i rok, přestože správní řád určuje třicetidenní lhůtu pro vyjádření. Teprve po jejich sehnání lze požádat stavební úřad o územní rozhodnutí a následně též stavební povolení. Smutné je, že mezi největší opozdilce patří právě některé městské společnosti," tvrdí developer.
"Investoři včetně nás by proto velmi uvítali, kdyby vedení města jednoznačně trvalo na dodržování správních lhůt hlavně u společností vlastněných či spoluvlastněných Prahou. Katastrofický stav trhu s byty v hlavním městě je už v takovém bodě, že každá snaha změnit stávající praxi je žádaná a nutná," uzavírá Korec.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...
Okomentovat
Další informace

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...
Okomentovat
Další informace

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...
Okomentovat
Další informace