Přeskočit na hlavní obsah

Studený leden zmrazil celé stavebnictví, v Praze se nezačalo stavět ani sto bytů v projektech


Letošní studený leden zmrazil nejen naše sjezdovky, ale celé české stavebnictví. Stavební produkce podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně propadla o 13,2 procenta. Může za to hlavně vysoká srovnávací základna, protože loňský teplý leden umožnil stavařům nepřerušeně pokračovat v práci na rozdíl od toho letošního. Ve srovnání s prosincem však došlo k růstu o 2,9 procenta. V celé republice byla zahájena stavba 2797 nových bytů, což představuje meziroční nárůst o 15,3 procenta. V hlavním městě se ale kritická situace příliš nezměnila, v bytových domech začaly firmy stavět jen 98 nových bytů.

"Katastrofální stav pražského rezidenčního trhu se tak volně přelévá i do nového roku. Necelá stovka zahájených bytů je mizerné číslo, které jen prohloubí nedostatečnou nabídku dostupných bytů. Prahu v tomto ukazateli v prvním měsíci letošního roku předběhly netradičně Liberecký kraj (390 zahájených bytů v bytových domech) a Jihočeský kraj (129 zahájených bytů v bytových domech)," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec s tím, že v těchto krajích statistiku ovlivnilo několik větších rezidenčních projektů.
"Pokud bychom vzali v potaz také byty zahájené v rodinných domech, tak se hlavní město propadá až na šestou pozici mezi všemi kraji. Na neschopnost Prahy povolovat nové byty doplácí hlavně Středočeský kraj, což dokazuje i statistika ČSÚ. Podle ní se ve středních Čechách v lednu zahájila stavba pouhých devíti bytů v bytových domech, ale dohání to výstavba rodinných domů. V nich začaly firmy v prvním měsíci letošního roku stavět hned 395 nových bytů," doplňuje Korec.

Dá se tak podle něj říci, že nedostatek bytů na pražském trhu a jejich rostoucí ceny vedou k tomu, že lidé začínají preferovat pořízení rodinného domku daleko za hranicemi hlavního města. "Cenově je to už bohužel často vyjde velmi podobně jako byt v hlavním městě. Tato demografická migrace však s sebou nese spoustu problémů včetně vyšší zátěže na infrastrukturu středočeských obcí či zhoršení dopravní situace na příjezdových trasách do Prahy," varuje developer.
Po pesimistických výhledech z minulých měsíců však prý Korec konečně vidí slabý záblesk světla na konci tohoto tunelu. "Pražští radní tento týden rozhodli, že změří rychlost jednotlivých stavebních úřadů v Praze. Po mnoha letech nečinnosti tak konečně tento palčivý problém začal konečně někdo řešit. Výsledky analýzy sice budou až na konci června a konkrétní výstupy pak ještě později, ale alespoň se něco konkrétního děje. To je obrovský rozdíl od předchozích nečinných politických reprezentací," tvrdí pražský developer a doufá, že analýza povede k tomu, že se práce stavebních úřadů výrazně urychlí a odblokuje zaseknutý povolovací proces.
"Pokud na tento krok naváže také zřízení centrálního stavebního úřadu pro velké a složité stavby a zrušení dlouholetých stavebních uzávěr na velkých rozvojových územích, mohl by se pražský rezidenční trh po vleklé krizi vrátit zase do normálních kolejí. To by uvítali nejen developeři, ale všichni lidé uvažující o vlastním bydlení," neskrývá optimismus Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...