Přeskočit na hlavní obsah

Studený leden zmrazil celé stavebnictví, v Praze se nezačalo stavět ani sto bytů v projektech


Letošní studený leden zmrazil nejen naše sjezdovky, ale celé české stavebnictví. Stavební produkce podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně propadla o 13,2 procenta. Může za to hlavně vysoká srovnávací základna, protože loňský teplý leden umožnil stavařům nepřerušeně pokračovat v práci na rozdíl od toho letošního. Ve srovnání s prosincem však došlo k růstu o 2,9 procenta. V celé republice byla zahájena stavba 2797 nových bytů, což představuje meziroční nárůst o 15,3 procenta. V hlavním městě se ale kritická situace příliš nezměnila, v bytových domech začaly firmy stavět jen 98 nových bytů.

"Katastrofální stav pražského rezidenčního trhu se tak volně přelévá i do nového roku. Necelá stovka zahájených bytů je mizerné číslo, které jen prohloubí nedostatečnou nabídku dostupných bytů. Prahu v tomto ukazateli v prvním měsíci letošního roku předběhly netradičně Liberecký kraj (390 zahájených bytů v bytových domech) a Jihočeský kraj (129 zahájených bytů v bytových domech)," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec s tím, že v těchto krajích statistiku ovlivnilo několik větších rezidenčních projektů.
"Pokud bychom vzali v potaz také byty zahájené v rodinných domech, tak se hlavní město propadá až na šestou pozici mezi všemi kraji. Na neschopnost Prahy povolovat nové byty doplácí hlavně Středočeský kraj, což dokazuje i statistika ČSÚ. Podle ní se ve středních Čechách v lednu zahájila stavba pouhých devíti bytů v bytových domech, ale dohání to výstavba rodinných domů. V nich začaly firmy v prvním měsíci letošního roku stavět hned 395 nových bytů," doplňuje Korec.

Dá se tak podle něj říci, že nedostatek bytů na pražském trhu a jejich rostoucí ceny vedou k tomu, že lidé začínají preferovat pořízení rodinného domku daleko za hranicemi hlavního města. "Cenově je to už bohužel často vyjde velmi podobně jako byt v hlavním městě. Tato demografická migrace však s sebou nese spoustu problémů včetně vyšší zátěže na infrastrukturu středočeských obcí či zhoršení dopravní situace na příjezdových trasách do Prahy," varuje developer.
Po pesimistických výhledech z minulých měsíců však prý Korec konečně vidí slabý záblesk světla na konci tohoto tunelu. "Pražští radní tento týden rozhodli, že změří rychlost jednotlivých stavebních úřadů v Praze. Po mnoha letech nečinnosti tak konečně tento palčivý problém začal konečně někdo řešit. Výsledky analýzy sice budou až na konci června a konkrétní výstupy pak ještě později, ale alespoň se něco konkrétního děje. To je obrovský rozdíl od předchozích nečinných politických reprezentací," tvrdí pražský developer a doufá, že analýza povede k tomu, že se práce stavebních úřadů výrazně urychlí a odblokuje zaseknutý povolovací proces.
"Pokud na tento krok naváže také zřízení centrálního stavebního úřadu pro velké a složité stavby a zrušení dlouholetých stavebních uzávěr na velkých rozvojových územích, mohl by se pražský rezidenční trh po vleklé krizi vrátit zase do normálních kolejí. To by uvítali nejen developeři, ale všichni lidé uvažující o vlastním bydlení," neskrývá optimismus Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hypoindex.cz: Mezi Prahou a kraji ve výrazný rozdíl ve výstavbě nemovitostí pro bydlení

Výrazný rozdíl v bytové výstavbě stále panuje mezi hlavním městem a ostatními kraji. Zatímco v Praze nové výstavbě dlouhodobě dominují bytové domy, v regionech naopak lidé preferují rodinné domy. Může za to nedostatek místa a drahé stavební pozemky v hlavním městě. Podíl bytů v bytových domech však v poslední době roste i jinde. Například v Jihomoravském či Jihočeském kraji letos stavební firmy začaly stavět více bytů právě v bytových domech než v domech rodinných. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce nových bytů se za prvních devět měsíců letošního roku začalo stavět v Praze – v rámci nové výstavby celkem 4433 bytů. Drtivá většina (3964) připadá na bytové domy. Naopak ve druhém Středočeském kraji je to naopak. V rodinných domech se zde během prvních tří čtvrtletí letošního roku začalo stavět 2062 bytů, na bytové domy připadá „jen“ 1388 bytů. Rodinné domy převažují ve všech regionech vyjma dvou krajů, kde je situace spe...

Unikátní experiment. Vědci sledují přeměnu pole na druhově bohatou louku

Jedinečnou příležitost sledovat přeměnu intenzivně obhospodařovaného pole na druhově bohatou pastvinu mají nyní vědci v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Díky vstřícnosti milovické radnice se totiž k pastvině divokých koní a praturů podařilo připojit devítihektarový městský pozemek, který dosud sloužil jako intenzivně obhospodařované pole. Plocha úhoru se bude postupně měnit na druhově bohatou louku, na níž se po dokončení přeměny budou pást stáda divokých koní a praturů. „Vývoj bude z větší části ponechán na přírodě. V první fázi tedy pole zaroste nejrůznějšími druhy plevelů, které se prosazují všude tam, kde byla v minulosti půda hnojena. Od druhého roku se však budou stále více prosazovat nektaronosné luční byliny,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Odborníci ale přírodě také pomohou. „S ochranářskými organizacemi pečujícími o maloplošná chráněná území v nejbližším okolí jsme se domluvili, že nám poskytnou část pokosené vegetace ...

Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci

Zubři a další velcí kopytníci významně pomáhají s ukládáním uhlíku do půdy. Zjistil to výzkum Jihočeských vědců financovaný Technologickou agenturou České republiky v milovické rezervaci velkých kopytníků, ale i dalších rezervacích kde v Česku velcí býložravci žijí. „Půdy ve všech rezervacích velkých kopytníků obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzívnější mikrobiální aktivitu, než v kontrolních plochách. Přirozená pastva tak přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu“ upozorňuje Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu. Podle jejích slov právě díky divokým velkým kopytníkům vznikly černozemě, tedy nejúrodnější půdy na planetě. V jedné třetině milovické rezervace velkých kopytníků se tak podle odhadů vědců uložilo za rok přibližně 390 tun uhlíku. Tím se přirozená pastva velkých kopytníků výrazně liší od past...