Přeskočit na hlavní obsah

Krize s povolováním staveb pomáhá vestavbám, bytů v nich loni vzniklo nejvíce za šest let


Zamrzlý proces povolování nových staveb, kdy získání všech povolení na bytový projekt trvá i déle než deset let, vede zájemce o bydlení i firmy k hledání alternativních cest. Jednou z nich je rozšiřovat už stojící bytové domy. Stavba bytů v nástavbách, přístavbách či vestavbách (dále jen vestavby) bytových domů tak v poslední době opět zažívá velkou renesanci. Jen loni se v Praze takto dokončilo 413 nových bytů, což je nejvíce od roku 2012. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) došlo k meziročnímu nárůstu o 99 bytů.
Výrazně se zvyšuje podíl bytů postavených k už stávajícím bytovým domům až na loňských 10,3 procenta. Firmy a investoři totiž loni dokončili celkem 4008 nových bytů v bytových domech. Dalších 413 pak vzniklo rozšířením už dříve dokončených bytových domů. Tímto způsobem tak byl dokončen každý desátý nový byt v hlavním městě. V roce 2017 přitom podíl vestaveb na celkové nové výstavbě činil 6,8 procenta a o rok dříve dokonce jen 3,8 procenta, vyplývá ze statistik ČSÚ.

"Není se co divit, že stále více majitelů bytových domů či společenství vlastníků jednotek sahá k rozšiřování bytového fondu. Zájem o bydlení byl v uplynulých letech díky rekordně levným hypotékám a rostoucím platům hodně vysoký. Proti tomu šly tenčící se ceníky developerů, kteří kvůli extrémně komplikovanému stavebnímu povolovacímu procesu nedokázali držet se stoupající poptávkou krok. Zájemci o vlastní bydlení tak museli hledat jinde, což dokládá i růst cen starých bytů," komentuje statistiku generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Boomu rozšiřování stávajících bytových domů podle něj nahrávalo také jednodušší povolování včetně snazšího získání souhlasu všech zainteresovaných stran. "Většinou se totiž jedná o jednotky bytů, které jen nepatrně rozšíří už stávající bytový fond v daném místě," tvrdí pražský developer.
"Byty vzniklé vestavbami sice pomáhají ochablému rezidenčnímu trhu, ale novou bytovou výstavbu nahradit nemohou. Vždy budou jen nepatrným doplňkem. Vzhledem k tomu, že Praha zůstává atraktivním cílem mnoha studentů i pracujících, je nezbytně nutné, aby došlo k oživení bytové výstavby. Kroky k rychlé nápravě současného tristního stavu jsou přitom jasné: zrychlit byrokratický proces na stavebních úřadech a odblokovat rozvojová území vhodná pro rezidenční projekty," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...