Přeskočit na hlavní obsah

Bydlení kolem Prahy se kvůli dojíždění prodraží i o stovky tisíc korun


Nemálo lidí pracujících v Praze se při současných cenách nemovitostí poohlíží po bydlení za jejími hranicemi, ve Středočeském kraji. Slyší na to, že bydlení mimo Prahu se dá pořídit za výhodnější cenu. Zároveň jde ale o lokace, které považují ještě za přijatelné z hlediska dopravního času do zaměstnání. Mají radost z domněle výhodné koupě, a že pak utratí o něco více za dopravu, berou proti tomu jako relativně drobný výdaj. Je to ale opravdu tak?

Z reklam na projekty bydlení ty formulace známe: „výborná dopravní dostupnost do Prahy“, „pravidelné autobusové spojení s hlavním městem“ a podobné. Ve finále se ale ukáže, že autobusová zastávka sice v obci je, ale 2 kilometry od domu (každodenně pěšky 20 minut tam a stejnou dobu zpět, od podzimu do jara často rozbahněnou pěšinou, navíc když do práce člověk míří v obleku nebo kostýmku) nebo to k zastávce sice tak daleko nemáte, ale poslední autobus k vám z Prahy odjíždí v 16 hodin (což je na pracovní dobu obvyklou v pražských firmách opravdu nevyhovující). Nezbude než dojíždět autem. Že to bude dražší, tuší každý. Ale o kolik?
Pojďme si to zjednodušené propočítat na modelovém příkladu. Pořídil jsem bydlení 30 km od Prahy, bohužel veřejná doprava pro mě nakonec není tak snadno dostupná. Kdyby ke mně jezdil vhodný autobus, stála by mě v něm jedna cesta do práce asi 40 korun, tam a zpět tedy 80. Já ale budu muset jezdit autem. Mám automobil střední třídy a 1 kilometr mě v něm v kombinované spotřebě vyjde v průměru na 2,50 Kč, za 60kilometrovou cestu dám tedy 150 korun. To nám dělá rozdíl 70 korun za den oproti dojíždění busem.
Nevypadá to jako dramatické číslo, ale určitě to není ani málo. O dost zajímavější je rozpočítání do delšího časového horizontu. Po odečtení svátků a dovolených člověk pracuje 46 týdnů v roce. To je 230 dnů, kdy se musí dostat do práce. Za jeden rok jen za cestování na trase domov-Praha člověk zaměstnaný v hlavním městě zaplatí v případě autobusu 18 400 korun, za jízdu autem bude muset vynaložit dokonce 34 500 korun. Když uvážíme, že vlastní bydlení pořizuje člověk pro dlouhodobé usazení a na daném místě stráví 30 let svého produktivního života, dostáváme se za tuto dobu na celkové náklady 552 000 korun! U cestování autem nutné náklady za stejnou dobu o 35 tisíc překročí jeden milion korun.
(Zde řešíme porovnání čistě dojíždění do hlavního města a další s dopravou spojené náklady jsou pro snadnější počty ponechány stranou. Například výrazně rychlejší opotřebení auta, se kterým člověk dojíždí denně do práce. S rozšiřováním modrých zón je také potřeba počítat s náklady za stání na parkovišti. To v té nejlevnější variantě s cenou 20 korun za den vyjde ročně na dalších 4600 korun, což se po 30 letech vyšplhá na 138 000 korun.)
Peníze ušetřené na ceně bytu tedy ve finále vůbec nemusí být úsporou. „Naším cílem je přinášet lidem bydlení s nejlepším poměrem kvality a ceny. Do finanční dostupnosti přitom nepočítám jen pořizovací cenu bytu, ale i následné provozní náklady, kam patří i výdaje na cestu z domu do práce a zpět. Bydlení v místě, kde je problematická nebo nejasná dopravní obslužnost bez možnosti využít MHD, vůbec nedoporučuji. Protože náklady na dopravu by zde mohly představovat časovanou bombu pro rodinné rozpočty,“ upozorňuje Evžen Korec, generální ředitel developerské společnosti Ekospol zaměřující se právě na budování dostupných bytových projektů v Praze.
Jestliže tedy za bydlením mimo Prahu někdo vidí primárně ušetřené peníze, měl by si pořádně spočítat, co za ušetřený obnos opravdu dostane. Velmi snadno může dojít k tomu, že připlatit si za nákup bytu přímo v okrajové části Prahy nedaleko zastávky MHD či stanice metra, ušetří ve finále oproti kumulovaným nákladům na dopravu více peněz, než o kolik je takový lépe situovaný byt dražší v jednorázově vyšší pořizovací ceně.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...