Přeskočit na hlavní obsah

Poslední šance na levnější bydlení. Od příštího roku zdraží rodinné domy o stovky tisíc korun


Posledních pár měsíců na zahájení stavby rodinného domu mají ti, kteří chtějí ušetřit. Od nového roku je totiž výstavba vyjde o stovky tisíc korun dráž. Může za to evropská směrnice o energetická náročnosti budov, která se od příštího roku bude týkat všech novostaveb bez výjimky. Stavební povolení od 1. ledna 2020 získají jen takové stavby, které jsou energeticky nulové. U rodinného domu s průměrnou cenou 3,5 milionu korun bude muset stavitel připlatit 350 až 525 tisíc korun, tvrdí pražský developer Evžen Korec.

"Aby totiž dům dosáhl na požadované hodnoty, bude muset investor sáhnout po nových technologiích. Nezbytná budou tepelná čerpadla či rekuperační systémy, někde i solární panely. Jen jejich instalace zvýší cenu výstavby o deset až patnáct procent. U rodinných domů to znamená stovky tisíc korun navíc," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Že se tohoto nařízení lidé opravdu bojí, dokazují i údaje Českého statistického úřadu. Podle nich se v první polovině letošního roku v celé republice zahájila stavba nejvíce rodinných domů za posledních deset let. Podobný trend se podle developera dá očekávat i do konce roku, naopak od ledna nejspíš nastane výrazný útlum této individuální výstavby.
"Tento bruselský diktát je výrazným pokřivením trhu, protože vnucuje lidem něco, co vůbec nechtějí. Podíl „mimořádně úsporných budov“ v kategorii rodinných domů loni dosáhl pouhých 6,2 procenta. Více než devět z deseti dokončených rodinných domů tak nesplňuje hodnoty, které budou od příštího roku povinné pro všechny," kritizuje Korec.
Lidé chystající si vlastní bydlení si podle Korce umí dobře počítat a nenechají se napálit marketinkovými lákadly společností vydělávajících na energeticky (ú)sporných opatřeních. "Kromě vyšších nákladů na samotnou výstavbu totiž lidé musí zásadním způsobem změnit životní styl. Zapomenout musí mimo jiné na klasické větrání oken, protože to způsobuje energetické ztráty a ekonomická návratnost tak mizí v nedohlednu. Zbylé úspory pak spolknou pravidelné výdaje na provoz úsporných systémů, jejich servis a případné opravy. Například životnost nejčastěji používaných rekuperačních systémů je kratší, než deklarovaná doba návratnosti," upozorňuje Korec.
Až dosud se lidé mohli svobodně rozhodnout, zda jim tato výrazná omezení za údajnou ochranu životního prostředí opravdu stojí. "Od Nového roku se však všichni lidé toužící po vlastním domě budou muset smířit s tím, že o podobě jejich vysněného bydlení rozhodl někdo jiný. Na nesmyslnost tohoto nařízení si vzpomenou vždy, když budou měnit zanesené filtry rekuperačních jednotek či vyměňovat zaseknuté lišty venkovních žaluzií," uzavírá svou kritiku pražský developer.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...