Přeskočit na hlavní obsah

Vedení Prahy musí akutně začít budovat nová záchytná parkoviště


Jedním z velkých problémů, který by mělo vedení hlavního města řešit jako jednu z velkých priorit, je budování záchytných parkovišť na krajích města, připomíná pražský developer Evžen Korec z Ekospolu.
"Kroky městských částí, které zavedly modré parkovací zóny, jsou pochopitelné. Když jsou parkovací místa zcela volně dostupná a bez omezení, zaberou je přes týden mimopražští, kteří dojíždějí do práce autem, a pak nemají kde zaparkovat místní. Ti si na tento stav stěžují u vedení své městské části a jeho řešením bývá zpoplatnění parkování s tím, že rezidenti mají vyhrazená místa v oněch známých modrých zónách. To je však jen posunutí problému dále a není to komplexní řešení, které by řešilo situaci Prahy jako celku," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Plán dostat auta z vnitřního města a ulevit provozu a parkovacím kapacitám v ulicích je podle něj správný a v západních městech zcela běžný. "Tam však souběžně s tímto krokem probíhá krok druhý: vybudování a otevření záchytných parkovišť v okrajových částech města. Ta jsou u zastávek městské dopravy a lidé pokračují dále hromadnou dopravou," upozorňuje Korec.
"A to je to, co zatím vedení Prahy trestuhodně zanedbalo. Parkovacích míst na záchytných parkovištích je zoufale málo a vůbec nepoberou auta řidičů dojíždějících do Prahy hlavně za prací. Ti proto pokračují dále a hledají místa v ulicích. Z nich jsou tedy nyní automobily zaváděním modrých zón vytlačovány lavinovým efektem směrem více a více ke kraji města – po zavedení zón v jedné části začnou řidiči nechávat auta v další nejbližší oblasti, kde parkovat lze. Tam vznikne tlak na parkovací místa a anabáze začne znovu," říká šéf Ekospolu.
"Okrajové části Prahy jsou nejžádanějším místem k bydlení. Kombinují bydlení ve městě, dobrou dopravní dostupnost a přitom dostatek prostoru a blízkost přírody v okolí. Pokud bychom do těchto míst vyhnali auta, hrozí, že se z nich stane velké parkoviště a výrazně by to snížilo komfort bydlení v dané části. Vedení takové městské části se tomu bude logicky pravděpodobně chtít bránit tím, že zde také zavede modré zóny. A automobily dojíždějících lidí budou vyháněny, s nadsázkou řečeno, do otevřených polí za Prahou. Proto je potřeba urychleně vybudovat nové parkovací kapacity při všech hlavních příjezdových tazích do Prahy v blízkosti MHD. Až pak bude reálně docíleno toho, co budování modrých zón opravdu sleduje – snížení automobilového provozu v pražských ulicích a větší využívání městské dopravy. Zároveň zůstane zachován komfort bydlení, který si lidé slibují od bytů na okraji města," soudí Korec.
"Je možné, že v budoucnu bude celá Praha jedna velká modrá parkovací zóna. Což by nemusel být problém – pokud bude vybudován dostatek zmiňovaných záchytných parkovišť při vjezdových komunikacích do Prahy. Pokud bude kapacit málo, vytváření dalších a dalších modrých zón není koncepčním řešením," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

ČTK: Táborská zoo podala stížnost k Evropské komisi kvůli odstřelu medvědů na Slovensku

Táborská zoologická zahrada podala stížnost k Evropské komisi na Slovensko, podle ní porušuje evropské zákony. Zoo vadí řízený odstřel medvědů. Tato zvířata v Tatrách a okolí napadla v poslední době několik lidí. Evropská komise se bude stížností zabývat, uvedl v tiskové zprávě ředitel táborské zoo Evžen Korec.   "Lovci už na sousedním Slovensku letos vystříleli 86 medvědů hnědých, další stovku zabijí do konce letošního roku. Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že vydá přesně tolik výjimek. Zabíjet se budou i medvědice s mláďaty," uvedl Korec. Na Slovensku se problémy s přemnoženými medvědy v Tatrách zabývají delší dobu. Naposledy na začátku října medvěd napadl houbaře v okrese Liptovský Mikuláš, pětapadesátiletý muž zraněním podlehl. Šlo o druhého člověka, kterého na Slovensku usmrtil medvěd. První případ se stal v roce 2021. Slovenský parlament po dřívějších opakovaných střetech medvědů s lidmi schválil výjimku z ochrany medvědů pro případ, že výskyt těchto šelem oh...

Milovická rezervace velkých kopytníků se představila na konferenci Eurosite v Anglii věnované významným evropským lokalitám

Ochrana přírody pomocí pastvy velkých kopytníků je jedním z témat mezinárodní konference Eurosite, která se koná v anglickém Durhamu. Ochranářská společnost Česká krajina v jejím rámci představila úspěšný projekt záchrany a obnovy biologické rozmanitosti v bývalém vojenském prostoru Milovice. „Za pozvání na tuto konferenci jsme velmi rádi. Měli jsme možnost představit využití pastvy velkých kopytníků v rámci biologicky významné lokality zařazené do celoevropské sítě Natura 2000. Právě návrat velkých kopytníků zastavil degradaci bývalého vojenského prostoru, ke které začalo docházet po odchodu armády v roce 1991. A zajistil obnovu biologicky cenného území na ploše 350 hektarů,“ shrnul Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Konference Eurosite se zabývá rozdíly v přístupu v ochraně krajiny mezi Velkou Británií a Evropskou unií po brexitu. Cíl je porovnat a...