Přežít horké léto v rozpálených městech je v posledních
letech, kdy teploty atakují mnohaleté rekordy, stále těžší a těžší. Někteří to
řeší dlouhodobým odjezdem na chalupu, jiní se snaží nalézt osvěžení jinde.
K tématu se nyní častěji vyjadřují také nejrůznější ekologičtí aktivisté a
někteří urbanisti, kteří navrhují více stavět takzvané zelené střechy. To však
vytváření tepelných mostů v zastavěném území neřeší, naopak to
s sebou přináší spoustu problémů, upozorňuje pražský developer.
"Začneme čísly. Aby měly zelené střechy alespoň nějaký efekt, musely by
být na významném počtu budov, nejméně na polovině. Týká se to jak
administrativních či skladových komplexů, tak i bytových domů. A to je problém.
Jak technický, protože není možné v rozumně krátké době přestavět stovky
tisíc střech, tak i administrativní. Nedokážu si představit, že by tak výrazný
zásah do chráněné památkové zóny památkáři povolili. Jak by se dívali na to, že
by se převážně červené pražské střechy proměnily na zelenou? To by byl mnohem
výraznější zásah do panoramatu města, než kritizované výškové domy na Pankráci," tvrdí generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec a dodává, že zatravnění střech pouze u nově vznikajících budov problém přehřívání
měst v žádném případě neřeší.
"Pokud by přece jen chtěl někdo nařizovat, že všechny nové stavby musí
mít zelenou střechu či dokonce fasádu, zasadil by další výraznou ránu
kolabujícímu trhu s bydlením. Opět by se totiž o něco zvýšily stavební
náklady, což by se promítlo do konečné ceny nového bytu. Nehledě na to, že
údržba živé střechy něco stojí a musí se o ni někdo starat. Vzhledem
k tomu, že společenství vlastníků jednotek (SVJ) v současnosti často
nezvládá ani péči o společné prostory domu, tak moc nevěřím tomu, že u
zatravněných střech by to bylo jiné," doplňuje Korec.
Ostatně pro důkazy svého tvrzení prý nemusí chodit příliš daleko. "U jednoho
z našich bytových projektů jsme v minulosti podobný experiment
zkoušeli. Střechu krytých parkovacích stání jsme osázeli vhodnými rostlinami.
Dokud jsme dům spravovali my, tak to bylo bez problémů. Jakmile ale správa
přešla na nově založené SVJ, tak to šlo z kopce. O zelenou střechu se přestali
majitelé bytů starat a rostliny postupně uschly. Místo krásné přírodní plochy
zůstala jen vysušená step, z níž sebemenší poryv větru vháněl písek lidem
přímo do oken. Po několika měsících jsme zelenou střechu zrušili a tuhle
myšlenku u bytových domů definitivně opustili," připojuje vlastní zkušenost šéf Ekospolu.
Mnohem lepším způsobem, jak snížit teplotu v centru města, je podle Korce udržet tam dostatek zelených ploch a stromů. "Právě různé zatravněné proluky a
parčíky jsou cestou, jak ve městě udržet vláhu a příjemnější prostředí
k životu. I proto jsou stávající ostrůvky zeleně tak vyhledávané
k odpočinku a krátkému zastavení. Bylo by proto škoda, kdybychom o ně
kvůli neuvážené a masivní výstavbě měli přijít. Litovali by nejen majitelé
pejsků, ale všichni, kteří se chtějí alespoň na chvíli schovat před rozpálenými
ulicemi v posledních zbytcích přírody přežívajících v jinak nehostinném
městském prostředí," radí developer Korec.
Komentáře
Okomentovat