Přeskočit na hlavní obsah

Spojené územní a stavební řízení může pomoci, zablokovaný rezidenční trh v Praze však nespasí


Pět i více let trvá v Praze příprava většího rezidenčního projektu, podle pražského developera Evžena Korce z Ekospolu. I kvůli tomu nyní hlavní město prožívá největší bytovou krizi za poslední desetiletí. Ministerstvo pro místní rozvoj sice připravuje nový stavební zákon, který by zaseknutý povolovací proces odblokoval, nicméně jeho účinnost je zatím v nedohlednu. Přesto od loňského roku existuje možnost, jak povolování urychlit. Jde o takzvané spojené územní a stavební řízení, které slučuje dva kroky do jednoho.

"Že tento způsob může fungovat, dokládá náš projekt Ekorezidence Hodkovičky, jehož stavba začala letos na jaře. Jde o jeden z prvních, ne-li vůbec první rezidenční projekt, který úspěšně prošel rychlejším povolovacím procesem. Od koupě pozemku až po zahájení stavby neuplynuly ani dva roky. Sice i to je podle mě až moc, přesto jde v porovnání s ostatními projekty a vzhledem k současné tristní situaci v povolování staveb o velký posun," říká generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Mohlo by se tedy zdát, že lék na povolovací krizi a z ní plynoucí bytovou krizi je na světě. "Bohužel opak je pravdou. Ani úspěch tohoto našeho projektu nedokazuje, že to tak bude fungovat vždycky. Investor, který se pro tuto cestu rozhodne, riskuje více, než při standardním postupu," upozorňuje Korec.

Hned napoprvé musí investor podle Korce připravit podrobnější stavební dokumentaci, která u projektů se stovkami bytů vyjde na miliony korun. Pokud mu ji pak stavební úřad „smete ze stolu“, musí ji investor s velkými náklady nechat celou přepracovat. "I proto je často jednoduší zvolit starou cestu a žádat zvlášť o územní rozhodnutí a poté o stavební povolení", tvrdí developer.
Zablokovaný stavební proces by podle Korce definitivně vyřešilo až zavedení závazných lhůt pro vyjádření a vydání rozhodnutí současně s takzvanou fikcí souhlasu. Tedy pokud by se oslovený úřad ke stavebnímu záměru včas nevyjádřil, bralo by se to automaticky jako jeho souhlas. "Díky tomu by se dalo stavební povolení získat v řádu měsíců, jako je tomu v zemích na západ od nás. Ulevilo by to nejen investorům, ale všem, kteří na nedostatečnou infrastrukturu každodenně doplácejí," uzavírá Korec.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace