Přeskočit na hlavní obsah

Nové byty v Praze zdražily na 101 360 korun za metr čtvereční


Zájemce o nový byt v Praze musí sáhnout hlouběji do kapsy. Nové byty dostupné v cenících developerů totiž na konci třetího čtvrtletí zdražily na průměrných 101 360 korun za metr čtvereční. Průměrná cena dostupného bytu tak poprvé v historii sledování přesáhla stotisícovou hranici Vyplývá to z podrobných analýz společnosti Ekospol, která monitoruje trh s novými byty v Praze už více než 13 let.

Zásadním faktorem snižujícím poptávku po novém bydlení jsou stále vyšší ceny nových bytů. Jejich růst sice v uplynulém čtvrtletí zpomalil, i tak se průměrná cena dostala přes psychologickou hranici sto tisíc korun za metr čtvereční. Zájemce si nyní musí připravit dokonce 101 360 korun za jediný metr čtvereční. To je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 3,6 procenta více.
„Ceny nových bytů nejvíce ovlivňují hlavně dva faktory. Jednak je to cena stavebních pozemků, kterých je v hlavním městě kvůli dlouhodobě neaktualizovanému územnímu plánu stále méně a jsou tak čím dál dražší. Zásadním je též razantní nárůst cen stavebních prací, kdy zvláště některé řemeslné profese zdražují o vysoké desítky procent,“ vysvětluje nárůst cen nových bytů generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec, podle kterého by mohlo návrat cenově dostupného bydlení umožnit odblokování zaseknutého stavebního procesu a povolení velkých bytových projektů v okrajových částech Prahy.

Ekospol a.s. je dlouhodobým lídrem bytové výstavby v České republice. Během 27 let na trhu Ekospol úspěšně dokončil 55 velkých developerských projektů pro více než 10000 spokojených zákazníků. Ekospol staví a prodává byty s optimálním poměrem ceny a kvality. Jako jediný z velkých developerů má všechny byty vyprodány dlouho před dokončením. Společnost Ekospol je podle magazínu Construction & Investment Journal řazena mezi 50 největších developerů střední a východní Evropy. Ekospol sponzoruje ZOO Tábor. Ohrožené druhy zvířat tak podpoří každý, kdo si u Ekospolu koupí byt. Navíc získá celoroční rodinnou vstupenku.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...
Okomentovat
Další informace

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...
Okomentovat
Další informace

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...
Okomentovat
Další informace