Přeskočit na hlavní obsah

Získat stavební povolení je v Česku stále extrémně složité, v délce jsme 22. nejhorší na světě


Povolování staveb v Česku je tak složitý proces, že v něm naše země pravidelně poráží drtivou většinu států světa včetně těch méně rozvinutých. Tuto nelichotivou pozici mezi čtyřiceti nejhoršími zeměmi světa pravidelně potvrzuje Světová banka. V její aktuální zprávě Doing Business 2020 v kapitole týkající se složitosti získání stavebního povolení dokonce Česká republika klesla o jednu příčku na 157. místo hned za Moldávii těsně před Honduras. Hůře než v Česku se stavební povolení dá získat už jen v pár zemích, většinou jde o takzvané padlé státy.

Světová banka v Česku neeviduje z hlediska procesu povolování nových staveb za poslední rok žádný posun k lepšímu. Získání stavebního povolení podle její analýzy stále trvá českým úřadům neuvěřitelných 246 dnů, což je stejně jako v autoritativním Uzbekistánu. Jen o jediný den déle musí čekat stavebníci v Bangladéši. "Pohled na poslední Kambodžu s extrémními 652 dny nás uklidní jen na malou chvíli. Od této poslední příčky nás totiž dělí jen 20 horších zemí. Je tristní, že má Česko 22. nejdelší proces povolování staveb na světě (bez započítání pěti rozvrácených států Eritrea, Libye, Somálsko, Sýrie a Jemen)," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Přesně o polovinu rychleji (za 123 dnů) získají všechna povolení investoři na ostrovech Vanuatu, 122 dnů musí čekat v Demokratické republice Kongo, o dva dny déle si počkají na Mali. Průměrných 27,5 dne premianta Jižní Korey se z českého pohledu jeví jako nedostižný sen," říká Korec.

Ještě více nelichotivá je podle šéfa Ekospolu statistika ukazující kolik procedur (oficiálních komunikací se třetí stranou, například státním úřadem) musí stavebník podstoupit. Česku s 21 úkony patří 12. příčka od konce, když se na něj dotáhla minule poslední Moldávie, která od loňska vyškrtla hned sedm nutných procedur. Od nyní posledního Tádžikistánu nás tak dělí jen pět oficiálních úkonů. Sedm procedur prvních Marshallových ostrovů a Dánska je stále velmi vzdálených.
"A to Světová banka posuzuje pouze stavební legislativu a vychází tak ze zákonných lhůt platných pro povolování skladových prostor v hlavním městě. Pokud by vzala v potaz rezidenční výstavbu, byli bychom na tom, obávám se, ještě hůře. Nedávno jsme spočítali, že jen takzvaných dotčených orgánů státní správy, od nichž potřebujeme vyjádření se stavebním záměrem, jsme museli u zatím posledního projektu oslovit rovnou šest desítek. Také za získání povolení do jednoho roku, jak vyplývá z dat Světové banky, bychom byli více než rádi. Realita rezidenční výstavby je totiž mnohem horší. Běžně se povolovací proces táhne celé roky, výjimkou bohužel nejsou ani projekty povolované pět a více let," kritizuje Korec.
"Světová banka na neudržitelnost české stavební legislativy poukazuje stejně jako já už mnoho let. Jedinou změnou však až dosud byly pouze opakované novely stavebního zákona, které ale do celého procesu pouze vnesly další zmatky. Důkazem je právě to, že se Česko na mezinárodním poli neustále propadá. Nyní se zdá, že by se pozice stavebních investorů i celého Česka mohla výrazně zlepšit. Ministerstvo pro místní rozvoj finišuje přípravu zcela nového stavebního zákona. Pokud v něm však nebude takzvaná fikce souhlasu či jiný mechanizmus zajišťující vydání všech rozhodnutí v souladu se správními lhůtami, Česko se nikam neposune. I nadále tak bude bojovat o poslední příčky se zeměmi typu Haiti, Afghánistán, Libye či Eritrea. Ke škodě celé české společnosti, jejíž rozvoj blokuje nedostatečná infrastruktura," dodává pražský developer.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...