Přeskočit na hlavní obsah

Získat stavební povolení je v Česku stále extrémně složité, v délce jsme 22. nejhorší na světě


Povolování staveb v Česku je tak složitý proces, že v něm naše země pravidelně poráží drtivou většinu států světa včetně těch méně rozvinutých. Tuto nelichotivou pozici mezi čtyřiceti nejhoršími zeměmi světa pravidelně potvrzuje Světová banka. V její aktuální zprávě Doing Business 2020 v kapitole týkající se složitosti získání stavebního povolení dokonce Česká republika klesla o jednu příčku na 157. místo hned za Moldávii těsně před Honduras. Hůře než v Česku se stavební povolení dá získat už jen v pár zemích, většinou jde o takzvané padlé státy.

Světová banka v Česku neeviduje z hlediska procesu povolování nových staveb za poslední rok žádný posun k lepšímu. Získání stavebního povolení podle její analýzy stále trvá českým úřadům neuvěřitelných 246 dnů, což je stejně jako v autoritativním Uzbekistánu. Jen o jediný den déle musí čekat stavebníci v Bangladéši. "Pohled na poslední Kambodžu s extrémními 652 dny nás uklidní jen na malou chvíli. Od této poslední příčky nás totiž dělí jen 20 horších zemí. Je tristní, že má Česko 22. nejdelší proces povolování staveb na světě (bez započítání pěti rozvrácených států Eritrea, Libye, Somálsko, Sýrie a Jemen)," upozorňuje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.
Přesně o polovinu rychleji (za 123 dnů) získají všechna povolení investoři na ostrovech Vanuatu, 122 dnů musí čekat v Demokratické republice Kongo, o dva dny déle si počkají na Mali. Průměrných 27,5 dne premianta Jižní Korey se z českého pohledu jeví jako nedostižný sen," říká Korec.

Ještě více nelichotivá je podle šéfa Ekospolu statistika ukazující kolik procedur (oficiálních komunikací se třetí stranou, například státním úřadem) musí stavebník podstoupit. Česku s 21 úkony patří 12. příčka od konce, když se na něj dotáhla minule poslední Moldávie, která od loňska vyškrtla hned sedm nutných procedur. Od nyní posledního Tádžikistánu nás tak dělí jen pět oficiálních úkonů. Sedm procedur prvních Marshallových ostrovů a Dánska je stále velmi vzdálených.
"A to Světová banka posuzuje pouze stavební legislativu a vychází tak ze zákonných lhůt platných pro povolování skladových prostor v hlavním městě. Pokud by vzala v potaz rezidenční výstavbu, byli bychom na tom, obávám se, ještě hůře. Nedávno jsme spočítali, že jen takzvaných dotčených orgánů státní správy, od nichž potřebujeme vyjádření se stavebním záměrem, jsme museli u zatím posledního projektu oslovit rovnou šest desítek. Také za získání povolení do jednoho roku, jak vyplývá z dat Světové banky, bychom byli více než rádi. Realita rezidenční výstavby je totiž mnohem horší. Běžně se povolovací proces táhne celé roky, výjimkou bohužel nejsou ani projekty povolované pět a více let," kritizuje Korec.
"Světová banka na neudržitelnost české stavební legislativy poukazuje stejně jako já už mnoho let. Jedinou změnou však až dosud byly pouze opakované novely stavebního zákona, které ale do celého procesu pouze vnesly další zmatky. Důkazem je právě to, že se Česko na mezinárodním poli neustále propadá. Nyní se zdá, že by se pozice stavebních investorů i celého Česka mohla výrazně zlepšit. Ministerstvo pro místní rozvoj finišuje přípravu zcela nového stavebního zákona. Pokud v něm však nebude takzvaná fikce souhlasu či jiný mechanizmus zajišťující vydání všech rozhodnutí v souladu se správními lhůtami, Česko se nikam neposune. I nadále tak bude bojovat o poslední příčky se zeměmi typu Haiti, Afghánistán, Libye či Eritrea. Ke škodě celé české společnosti, jejíž rozvoj blokuje nedostatečná infrastruktura," dodává pražský developer.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

ČTK: Táborská zoo podala stížnost k Evropské komisi kvůli odstřelu medvědů na Slovensku

Táborská zoologická zahrada podala stížnost k Evropské komisi na Slovensko, podle ní porušuje evropské zákony. Zoo vadí řízený odstřel medvědů. Tato zvířata v Tatrách a okolí napadla v poslední době několik lidí. Evropská komise se bude stížností zabývat, uvedl v tiskové zprávě ředitel táborské zoo Evžen Korec.   "Lovci už na sousedním Slovensku letos vystříleli 86 medvědů hnědých, další stovku zabijí do konce letošního roku. Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že vydá přesně tolik výjimek. Zabíjet se budou i medvědice s mláďaty," uvedl Korec. Na Slovensku se problémy s přemnoženými medvědy v Tatrách zabývají delší dobu. Naposledy na začátku října medvěd napadl houbaře v okrese Liptovský Mikuláš, pětapadesátiletý muž zraněním podlehl. Šlo o druhého člověka, kterého na Slovensku usmrtil medvěd. První případ se stal v roce 2021. Slovenský parlament po dřívějších opakovaných střetech medvědů s lidmi schválil výjimku z ochrany medvědů pro případ, že výskyt těchto šelem oh...

Milovická rezervace velkých kopytníků se představila na konferenci Eurosite v Anglii věnované významným evropským lokalitám

Ochrana přírody pomocí pastvy velkých kopytníků je jedním z témat mezinárodní konference Eurosite, která se koná v anglickém Durhamu. Ochranářská společnost Česká krajina v jejím rámci představila úspěšný projekt záchrany a obnovy biologické rozmanitosti v bývalém vojenském prostoru Milovice. „Za pozvání na tuto konferenci jsme velmi rádi. Měli jsme možnost představit využití pastvy velkých kopytníků v rámci biologicky významné lokality zařazené do celoevropské sítě Natura 2000. Právě návrat velkých kopytníků zastavil degradaci bývalého vojenského prostoru, ke které začalo docházet po odchodu armády v roce 1991. A zajistil obnovu biologicky cenného území na ploše 350 hektarů,“ shrnul Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Konference Eurosite se zabývá rozdíly v přístupu v ochraně krajiny mezi Velkou Británií a Evropskou unií po brexitu. Cíl je porovnat a...