Přeskočit na hlavní obsah

Občanskou vybavenost má financovat stát, na nových bytech jen v Praze loni vydělal 6 mld. Kč


Nepsanou povinností pro všechny developery se v Praze poslední dobou stalo, že přispívají městským částem, kde plánují své rezidenční projekty, na dopravní infrastrukturu, občanskou vybavenost či jiné veřejné stavby. Objevují se dokonce hlasy, že tyto „dobrovolné“ příspěvky by se měly formalizovat a vytvořit závazné pravidlo. Mluví se o tom, že by měl každý investor do veřejného rozpočtu odvádět stovky korun za metr čtvereční postaveného bytu. "Tento nápad je nutné odmítnout hned v počátku, protože by šlo fakticky o sektorovou daň trestající úspěšné firmy, které se dokázaly prokousat neuvěřitelným byrokratickým martyriem povolovacího procesu. Navíc by to dopadlo hlavně na zájemce o nové byty, protože vyšší náklady by investor zcela logicky promítl do vyšší ceny bytu," tvrdí nekompromisně generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

"Hned z počátku je nutné jasně říci, že za nedostatečnou dopravní infrastrukturu či občanskou vybavenost může stát, nikoliv soukromé firmy. Ty svůj záměr realizují vždy v souladu s platným územním plánem, který s využitím konkrétní lokality pro bytovou výstavbu počítá. Těžko tak vinit developera, jehož obživou je stavba a prodej bytů, z toho, že v městské části se nedostává míst v mateřské či základní škole. Už jen proto, že soukromá firma se úzce zaměřuje na svůj malý stavební prostor a těžko tak může vytvářet školní, zdravotní či jinou koncepci pro široké okolí. To musí jednoznačně zůstat v režii státu a samosprávy. Už jen proto, že od toho si stát platíme," prohlašuje Korec.
Málokdo podle něj ví, že největším příjemcem peněz z nového bytu není developer či jiný investor, ale stát. "Průměrná rentabilita výnosů developera se pohybuje kolem deseti procent, což je výrazně méně, než získá z nového bytu státní pokladna. Erár totiž inkasuje jednak 15 procentní DPH z každého malého bytu (u větších bytů a ateliérů je to dokonce 21 procent). Za 55metrový byt s průměrnou cenou 103 413 korun za metr čtvereční tak stát získá přes 850 tisíc korun. Firmu pak zkasíruje také o 19procentní daň z příjmu, což při průměrné desetiprocentní rentabilitě výnosů na byt dělá dalších 100 tisíc korun. Na bytovém projektu se stovkou bytů tak státní rozpočet jen od developerské firmy zinkasuje takřka 100 milionů korun, aniž by pro to musel cokoliv udělat. Podle ČSÚ se loni jen v Praze dokončilo 6002 nových bytů, což pro stát představovalo příjem minimálně šest miliard korun. A to nepočítáme daň z příjmu, kterou stát inkasuje od všech dalších firem podílejících se na stavbě," vypočítává šéf Ekospolu.

Obce a městské části by tak podle developera měly více tlačit na správce státní kasy, aby tyto peníze využíval právě na vylepšení či doplnění dopravní infrastruktury a občanské vybavenosti v místě daného rezidenčního projektu. "Chtít další peníze po developerovi znamená de facto zavedení sektorové daně a zavedení principu dokonce trojnásobného zdanění jedné věci," odmítá podobné nápady Korec.
I v tomto případě by institucionalizování povinnosti přispívat na veřejné stavby podle něj navíc odnesl úplně někdo jiný. "Developer by totiž tyto vícenáklady musel promítnout do ceny bytu, takže by nové dětské hřiště, chodník či osvětlení v konečném důsledku zaplatili noví majitelé. Šlo by tak o zásadní diskriminaci, protože z jejich peněz vybudované veřejné stavby by samozřejmě využívali i ti, kteří v dané lokalitě bydlí už déle. Zavedení speciálního poplatku pouze pro developery by jen zhoršilo už tak katastrofální dostupnost vlastního bydlení," říká Korec.

"Pokud to stát s podporou bydlení myslí opravdu vážně, měl by udělat pravý opak. Snížit současnou 15procentní DPH u bytů na 10 procent. Pro státní kasu by to sice znamenalo určitý výpadek, který by ale vzhledem k celkovým číslům státního rozpočtu nebyl tak tragický. Vždyť jen loni pomohli developeři a stavební firmy díky rezidenční výstavbě vylepšit státní rozpočet o více než 36 miliard korun," navrhuje pražský developer.
"Naopak zájemce o nové bydlení by díky tomu mohl ušetřit až stovky tisíc korun, což by pro napjaté rodinné rozpočty znamenalo výraznou úlevu a umožnilo by získání bytu i mladým lidem," uzavírá Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...