Přeskočit na hlavní obsah

Nejvíce nových bytů se začalo stavět ve středních Čechách, Karlovarský kraj je poslední


Boom bytové výstavby ve Středočeském kraji pokračuje i letos, jen v lednu v něm firmy zahájily stavbu 543 nových bytů. Na druhém místě se zatím drží hlavní město se 352 zahájenými byty. Naopak poslední zůstává Karlovarský kraj, kde se během prvního měsíce letošního roku začalo stavět jen 49 nových bytů. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu ČSÚ).

Středočeský kraj po Praze už před časem přebral post lídra bytové výstavby, loni se jich v tomto regionu začalo stavět celkem 5882. Nové byty v hlavním městě nerostou hlavně kvůli zastaralému územnímu plánu, který se dávno vyčerpal, a pak také snaze vedení některých městských částí bojovat proti jakékoliv nové výstavbě. Zatímco ještě před pár lety Praha bytové výstavbě s výrazným náskokem dominovala, takhle dlouholetá jistota už neplatí.



Hlavní město doplácí hlavně na neaktualizovaný územní plán, který už nenabízí v podstatě žádné volné pozemky pro bytovou výstavbu. Problémem jsou také mnohaleté stavební uzávěry na velkých rozvojových plochách, kde by mohly vyrůst tisíce bytů. Zásadní překážkou je také nesmiřitelný postoj vedení některých městských částí, kde bojují proti jakékoliv nové výstavbě. Extrémně složitý proces povolování nových staveb pak vede k tomu, že se středně velký bytový projekt se stovkami bytů v Praze povoluje déle než pět let a výjimkou nejsou ani povolovací řízení táhnoucí se více než celou dekádu,“ vysvětluje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Rezidenční výstavbě se tradičně daří také na jižní Moravě, která se hlavně díky velkému Brnu zůstává na třetím místě. Jen v lednu se v Jihomoravském kraji začalo stavět 308 nových bytů. Žádný jiný kraj se už na hranici tří set zahájených bytů v lednu nedostal. Naopak poslední příčka patří tradičně Karlovarskému kraji (49 nových bytů zahájených v lednu), kde však žije nejméně lidí. Méně než sto bytů se začalo stavět také v rozlohou nejmenším kraji – Libereckém (53 zahájených bytů) a Královéhradeckém kraji (65 zahájených bytů).

Statistiky zahájených bytů potvrzují dlouhodobý trend, že lidé mimo hlavní město preferují k bydlení hlavně vlastní rodinné domy. Z 543 zahájených nových bytů ve Středočeském kraji jich 478 bylo právě v rodinných domech a jen 61 začaly firmy stavět v rámci bytového domu. Naopak v Praze jednoznačně dominuje výstavba bytových komplexů s 328 zahájenými novými byty. Jen 23 nových bytů začaly firmy v hlavním městě stavět v rodinném domě. Zajímavostí je, že hned ve dvou krajích – v Libereckém a Královéhradeckém – se v lednu nezačal stavět ani jediný bytový dům. Všechny zahájené byty v tomto měsíci zde připadají na rodinné domy.

Zásadní otázkou dnešních dní je, jak se bude bytová výstavba vyvíjet v následujících měsících. Kvůli přísným opatřením v souvislosti s pandemií koronaviru totiž mnohé stavební firmy omezují či dokonce pozastavují svou činnost. Také zájem lidí o nákup nové nemovitosti nebude po odeznění současných restrikcí nijak vysoký, domácnosti budou řešit spíše základní otázky přežití. Zcela jistě totiž nastane celosvětová recese a spousta firem zkrachuje. Mnoho lidí přijde o práci a v takovém okamžiku podobně velké investice, jako je nákup nemovitosti, odkládají na neurčito. Rezidenční výstavbu tak čekají těžké časy,“ doplňuje developer Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V rezervaci velkých kopytníků se letos narodilo již pět mláďat zubrů, tři hříbata a deset telat praturů

Sezonu bohatou na přírůstky zažívá milovická rezervace velkých kopytníků. Stádu zubrů se letos narodilo zatím pět mláďat. Počet zubrů se tak zvýšil na 46 zvířat a je tak nejvyšší za desetiletou historii rezervace. Milovické stádo tak potvrdilo svoji pozici největšího chovu těchto vzácných býložravců v České republice. Divokým koním se v Milovicích letos zatím narodila tři hříbata a stádu zpětně šlechtěných praturů deset telat. „Přírůstky v milovické rezervaci nejsou důležité jenom proto, že ukazují, že velcí kopytníci mají v této lokalitě vhodné podmínky. Odrostlá mláďata bezplatně poskytujeme nově vznikajícím rezervacím po celé České republice, takže přírůstky pomáhají rozšiřovat a zlevňovat tento způsob péče o velké krajinné celky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci velkých kopytníků založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.        Kromě zakládání nových rezervací v...

Dobrovolníci odstraňovali invazní celíky kanadské v milovické rezervaci

Porosty nebezpečné invazní rostliny celíku kanadského odstraňovali dobrovolníci z kybernetické společnosti Resistant AI v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Nepůvodní druh rostliny pochází ze Severní Ameriky. V Česku a v celé Evropě patří k nejnebezpečnějším nepůvodním druhům. Její husté, žlutě kvetoucí porosty vytlačují z české přírody původní druhy rostlin, včetně vzácných a ohrožených druhů. „Odstraňování invazních druhů věnujeme v milovické rezervaci velkou pozornost. Celík kanadský patří mezi čtyři druhy, které v této lokalitě představují největší riziko. Mezi dalšími jsou lupina mnoholistí, z dřevin pak trnovník akát a javor jasanolistý,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci v roce 2015. Zatímco invazní celíky a lupiny ochránci přírody odstraňují s pomocí dobrovolníků, javory jasanolisté s pomocí te...

První kancelář po sedmnácti letech existence. Projekt se stovkami zvířat i hektarů získal základní zázemí

První zázemí získala v letošním roce ochranářská společnost Česká krajina. I když vznikla již před 17 lety, v roce 2007, a v letech 2015 a 2018 založila dvě rezervace velkých kopytníků v Milovicích a v Národním parku Podyjí, až do letošního roku fungovala bez kanceláře. „Od začátku jsem se snažil o maximálně úsporný model, tak, aby co nejvíce peněz šlo přímo do obnovy přírody a neutápělo se v provozních nákladech. Proto jsem až do loňského roku na projektu pracoval z domova, takže pro neziskovou organizaci to znamenalo nulové náklady na nájem prostor, elektřinu, vodu i topení. Díky tomu se za sedmnáct let její existence ušetřily stovky tisíc korun na provozních nákladech,“ říká Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina. V posledních letech bylo však řízení projektu z domácího prostředí stále složitější. Dvě rezervace se postupně rozrostly na současných 420 hektarů, což odpovídá průměrně rozloze tří zemědělských podniků ...