Přeskočit na hlavní obsah

Nejvíce nových bytů se začalo stavět ve středních Čechách, Karlovarský kraj je poslední


Boom bytové výstavby ve Středočeském kraji pokračuje i letos, jen v lednu v něm firmy zahájily stavbu 543 nových bytů. Na druhém místě se zatím drží hlavní město se 352 zahájenými byty. Naopak poslední zůstává Karlovarský kraj, kde se během prvního měsíce letošního roku začalo stavět jen 49 nových bytů. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu ČSÚ).

Středočeský kraj po Praze už před časem přebral post lídra bytové výstavby, loni se jich v tomto regionu začalo stavět celkem 5882. Nové byty v hlavním městě nerostou hlavně kvůli zastaralému územnímu plánu, který se dávno vyčerpal, a pak také snaze vedení některých městských částí bojovat proti jakékoliv nové výstavbě. Zatímco ještě před pár lety Praha bytové výstavbě s výrazným náskokem dominovala, takhle dlouholetá jistota už neplatí.



Hlavní město doplácí hlavně na neaktualizovaný územní plán, který už nenabízí v podstatě žádné volné pozemky pro bytovou výstavbu. Problémem jsou také mnohaleté stavební uzávěry na velkých rozvojových plochách, kde by mohly vyrůst tisíce bytů. Zásadní překážkou je také nesmiřitelný postoj vedení některých městských částí, kde bojují proti jakékoliv nové výstavbě. Extrémně složitý proces povolování nových staveb pak vede k tomu, že se středně velký bytový projekt se stovkami bytů v Praze povoluje déle než pět let a výjimkou nejsou ani povolovací řízení táhnoucí se více než celou dekádu,“ vysvětluje generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Rezidenční výstavbě se tradičně daří také na jižní Moravě, která se hlavně díky velkému Brnu zůstává na třetím místě. Jen v lednu se v Jihomoravském kraji začalo stavět 308 nových bytů. Žádný jiný kraj se už na hranici tří set zahájených bytů v lednu nedostal. Naopak poslední příčka patří tradičně Karlovarskému kraji (49 nových bytů zahájených v lednu), kde však žije nejméně lidí. Méně než sto bytů se začalo stavět také v rozlohou nejmenším kraji – Libereckém (53 zahájených bytů) a Královéhradeckém kraji (65 zahájených bytů).

Statistiky zahájených bytů potvrzují dlouhodobý trend, že lidé mimo hlavní město preferují k bydlení hlavně vlastní rodinné domy. Z 543 zahájených nových bytů ve Středočeském kraji jich 478 bylo právě v rodinných domech a jen 61 začaly firmy stavět v rámci bytového domu. Naopak v Praze jednoznačně dominuje výstavba bytových komplexů s 328 zahájenými novými byty. Jen 23 nových bytů začaly firmy v hlavním městě stavět v rodinném domě. Zajímavostí je, že hned ve dvou krajích – v Libereckém a Královéhradeckém – se v lednu nezačal stavět ani jediný bytový dům. Všechny zahájené byty v tomto měsíci zde připadají na rodinné domy.

Zásadní otázkou dnešních dní je, jak se bude bytová výstavba vyvíjet v následujících měsících. Kvůli přísným opatřením v souvislosti s pandemií koronaviru totiž mnohé stavební firmy omezují či dokonce pozastavují svou činnost. Také zájem lidí o nákup nové nemovitosti nebude po odeznění současných restrikcí nijak vysoký, domácnosti budou řešit spíše základní otázky přežití. Zcela jistě totiž nastane celosvětová recese a spousta firem zkrachuje. Mnoho lidí přijde o práci a v takovém okamžiku podobně velké investice, jako je nákup nemovitosti, odkládají na neurčito. Rezidenční výstavbu tak čekají těžké časy,“ doplňuje developer Korec.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dva mladí pratuři odjeli z Milovic do Krnova, rozšíří tamní stádo velkých kopytníků

Dva mladí býčci zpětně šlechtěného pratura odjeli z milovické rezervace velkých kopytníků. Jejich cílem je rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji. Tam doplní skupinu dvou praturů a tří divokých koní, která v lokalitě spásáním udržuje přírodně cenné plochy. „Rezervace v Krnově má rozlohu více než šestatřicet hektarů. Dosavadní velikost stád k jejímu spásání určitě nestačí, proto budeme ve spolupráci s městem Krnov, které rezervaci založilo a spravuje, počty zvířat postupně navyšovat. Dnešní převoz dvou mladých praturů je prvním krokem v tomto směru. Do budoucna by se mělo rozšířit i krnovské stádo divokých koní," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která ve spolupráci s vědci v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků a do Krnova mladé pratury bezplatně poskytla. Rezervace v Krnově vznikla v roce 2022, kdy do lokality přijeli dva býci praturů. O rok později, v roce 2023, je doplnila skupina tří divokých koní.  Úkolem velkýc...

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, zjistil výzkum vědců v milovické rezervaci

Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích. „Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná – nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty s...

V milovické rezervaci vypustili zubří samici ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Zubří samici ze Zooparku Chomutov vypustili v milovické rezervaci velkých kopytníků. „Tříletá samice pomůže zvýšit genetickou rozmanitost největšího stáda zubrů v České republice, které se v milovické rezervaci velkých kopytníků nachází,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. „Zubři byli na počátku dvacátého století ve volné přírodě vyhubení člověkem a v zajetí jich zůstalo velmi málo. Všechna zvířata, která přežila, pocházejí z pouhých dvanácti zakladatelů. Vzácnější bělověžská linie, kterou chováme v Milovicích, dokonce jen ze sedmi zakladatelů. Proto je zvyšování genetické různorodosti stád u zubrů ještě důležitější, než u jiných druhů, které neprošly tak drastickým poklesem početnosti,“ doplnil Dalibor Dostál. Mladou zubřici získala rezervace od chomutovského zooparku darem. „Zoopark v Chomutově patří k...